Praha - Rozdíl mezi výkonem tuzemské ekonomiky a mzdou zaměstnanců je v České republice nejvyšší v Evropské unii. Ukazuje to analýza ekonoma Davida Marka z poradenské společnosti Deloitte.
Marek porovnal hrubý domácí produkt (HDP) na osobu a průměrnou hrubou měsíční mzdu ve všech zemích Unie s výjimkou Chorvatska. Obě čísla jsou vyjádřena jako podíl na průměru Evropské unie. Zároveň jsou přepočtena na standard kupní síly (PPS), tedy ukazatel zohledňující rozdílné ceny v jednotlivých zemích.
HDP na hlavu v Česku v loňském roce činil 84 procent unijního průměru, zatímco měsíční mzda před srážkami dosahovala jen 62 procent průměru EU. Rozdíl mezi těmito dvěma hodnotami tedy představuje 22 procentních bodů. "Největší rozdíl v EU," upozorňuje Marek na Twitteru.
Mzdy versus HDP: Průměrná hrubá mzda v ČR 62% EU 25, HDP na osobu 84% EU 25 (2014; PPS) - největší rozdíl v EU pic.twitter.com/guYgG2TMPo
— David Marek (@David_Marek) October 5, 2015
„Uvedený graf vypovídá o tom, jak je přidaná hodnota vytvořená v dané ekonomice rozdělována mezi práci (tedy zaměstnance - pozn. red.), firemní zisky a daně,“ vysvětluje ekonom.
Co může za nepoměr
Za tak vysoký rozdíl mezi srovnávanými hodnotami mohou podle Marka například celkové náklady na práci. To znamená nejen mzda, ale i sociální a zdravotní pojištění, které za zaměstnance musí platit firma. Čím jsou totiž tyto nemzdové náklady vyšší, tím méně firmě zbude na samotné výplaty. "Podíl sociálního pojistného tvoří v Česku 24 procent celkových nákladů práce. Vyšší je jejich podíl jen v Belgii, Francii, Itálii a Estonsku," uvádí Marek.
| Země | HDP na hlavu v PPS (podíl na průměru EU) | Hrubá měsíční mzda v PPS (podíl na průměru EU) | Rozdíl (v procentních bodech) |
| Česká republika | 84 % | 62 % | 22 p.b. |
| Švédsko | 124 % | 107 % | 17 p.b. |
| Litva | 74 % | 58 % | 16 p.b. |
| Estonsko | 73 % | 58 % | 15 p.b. |
| Slovensko | 76 % | 61 % | 15 p.b. |
| Německo | 124 % | 110 % | 14 p.b. |
| Nizozemsko | 130 % | 118 % | 12 p.b. |
| Rakousko | 128 % | 117 % | 11 p.b. |
| Rumunsko | 54 % | 45 % | 9 p.b. |
| Lotyšsko | 64 % | 56 % | 8 p.b. |
| Kypr | 85 % | 78 % | 7 p.b. |
| Maďarsko | 68 % | 62 % | 6 p.b. |
| Portugalsko | 78 % | 73 % | 5 p.b. |
| Polsko | 68 % | 64 % | 4 p.b. |
| Itálie | 97 % | 95 % | 2 p.b. |
| Bulharsko | 45 % | 44 % | 1 p.b. |
| Finsko | 110 % | 109 % | 1 p.b. |
| Irsko | 132 % | 133 % | - 1 p.b. |
| Francie | 107 % | 109 % | - 2 p.b. |
| Řecko | 72 % | 75 % | - 3 p.b. |
| Malta | 85 % | 88 % | - 3 p.b. |
| Velká Británie | 108 % | 111 % | - 3 p.b. |
| Belgie | 119 % | 124 % | - 5 p.b. |
| Dánsko | 124 % | 132 % | - 8 p.b. |
| Španělsko | 93 % | 101 % | - 8 p.b. |
| Slovinsko | 83 % | 95 % | - 12 p.b. |
| Lucembursko | 263 % | 285 % | - 22 p.b. |
Další příčinou je struktura tuzemské ekonomiky - podle Českého statistického úřadu je Česko aktuálně nejprůmyslovější zemí EU. Průmysl se na podnikové ekonomice podílí 47,3 procenta, zatímco například v Německu jde o 40,2 procenta.
"Středoevropské země, včetně ČR, mají většinou vyšší podíl průmyslu na HDP než západoevropské země," potvrzuje Marek. Průmysl je ovšem náročnější na fyzický kapitál, tedy například na budovy, stroje či dopravní prostředky, než sektor služeb. Výsledkem je, že v zemích s větším podílem průmyslu směřuje vyšší část z toho, co se vyrobí, vlastníkům kapitálu. Podíl, který dostanou zaměstnanci ve formě mezd, je opět nižší.
Konec levné práce, volají odboráři
"Dalším důvodem může být nižší podíl zaměstnanců sdružených v odborových organizacích," říká Marek. Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je v Česku do odborů zapojeno jen 13,4 procenta zaměstnanců, zatímco v Německu je to 17,9 procenta a v Rakousku 27,4 procenta. "V Belgii ale již 55 procent a v Dánsku, Švédsku a Finsku dokonce přes 67 procent,“ dodává ekonom. Čím více zaměstnanců se přitom v odborech angažuje, tím je jejich vyjednávací pozice silnější.
Na to, aby se zvýšily mzdy, tlačí v Česku nejhlasitěji právě odboráři. V polovině září uspořádala Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) manifestační mítink nazvaný Konec levné práce. Hlavním cílem bylo motivovat odboráře ve firmách, aby se při kolektivním vyjednávání nebáli říci si o vyšší výplatu, protože současné mzdy neodpovídají růstu české ekonomiky.
"Bohužel nás to nepřekvapuje," říká šéf ČMKOS Josef Středula k Markovým číslům. "Potvrzují, že mzdy jsou v Česku skutečně pod průměrem. Na vyšší mzdy jsme si přitom dávno vydělali," dodává.
Nejlépe na tom jsou Lucembursko a Slovinsko
Druhý největší nepoměr mezi tím, co zaměstnanci vyprodukují a co skutečně dostanou, panuje ve Švédsku - zde jsou ovšem obě hodnoty nad průměrem EU. HDP na hlavu se tu pohybuje na 124 procentech průměru Unie a měsíční mzda před srážkami na 107 procentech.
Naopak nejlépe na tom v Markově srovnání jsou Lucembursko a Slovinsko. V prvním případě je poměr hrubé mzdy vůči evropskému průměru o 22 procentních bodů vyšší než poměr HDP na hlavu.
Čtete rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Podpořte nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Hlas nám můžete dát zde. Děkujeme!
