reklama
 
 

Česko je nejprůmyslovější zemí EU. Projděte si nový žebříček

7. 9. 2015
Nejprůmyslovější zemí Evropské unie je podle statistiků Česká republika. Na podnikové ekonomice se průmyslová výroba podílí 47,3 procenta. Hlavním tahounem zůstává automobilový průmysl. Jde sice o motor české ekonomiky, ale současně i potenciální brzdu. Pokud by totiž ve světě poptávka po autech klesla, o to více česká ekonomika utrpí.
Doporučujeme

Praha - Česká ekonomika je nejprůmyslovější zemí Evropské unie. Průmysl se na podnikové ekonomice podílí 47,3 procenta, což je více než jinde. Například v sousedním Německu činil podíl průmyslu na tamní ekonomice 40,2 procenta.

V pondělí o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Poslední aktuální data sice pocházejí z roku 2012, podle mluvčího ČSÚ Tomáše Chrámeckého ale tento žebříček stále platí. "Hodnoty se příliš nemění, a pokud vezmeme třeba loňský rok, určitě budeme na špici," říká.

Podle ČSÚ loni v průmyslu pracovalo více než 1,45 milionu osob, tedy 28 procent všech českých zaměstnanců. Více než polovina české průmyslové produkce jde podle statistiků na export.

Nejdůležitějším odvětvím českého průmyslu je výroba motorových vozidel včetně motocyklů, přívěsů nebo návěsů, kde v rámci tuzemského průmyslu vzniklo 13,7 procenta hrubé přidané hodnoty. Výroba v automobilovém průmyslu se podle ČSÚ za posledních deset let více než zdvojnásobila a jen loni v tomto odvětví přibylo více než šest tisíc zaměstnanců.

Jak ale varuje analytik skupiny Home Credit Michal Kozub, pokud by nyní ve světě klesla poptávka po automobilech, zasáhne to Česko stejně jako před několika lety. „Automobilový průmysl je stále motorem, ale i případnou brzdou ekonomiky. V tuto chvíli je vsazeno opět na jednu kartu,“ říká.

"Kdo by měl ale závislost ČR na motorových vozidlech snížit? Vláda? Nežijeme přece před rokem 1989, aby vláda určovala, jaký má být poměr průmyslu na HDP či o kolik má vzrůst či poklesnout produkce automobilů," reaguje Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.

K dalším významným oblastem průmyslu patří výroba kovových konstrukcí, kovodělných výrobků a strojů.

Hrubá přidaná hodnota

Jedná se o hodnotu nově vytvořených výrobků a služeb, od které odečteme všechny materiály, energii či polotovary, které byly při této výrobě spotřebované.

Dlouhodobě naopak utlumuje výroba oděvů, která se od roku 2005 snížila téměř o polovinu. V posledních deseti letech se tu počet zaměstnanců snížil o 18 tisíc, spočítali statistici. Stejně tak se do pozadí dostává těžba a úprava černého či hnědého uhlí - v uplynulých deseti letech výroba klesla takřka o třetinu.

Tradice z doby Rakouska-Uherska

"Skutečnost, že ČR je v rámci Evropy dlouhodobě nejprůmyslovější zemí, překvapivá není," tvrdí ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Na hrubé přidané hodnotě v Česku se loni průmysl podílel jednou třetinou, podobně tomu podle něj bylo už před dvaceti lety.

"Závislost ČR na průmyslu se od poloviny 90. let dvacátého století zvyšovala až do roku 2008. Od té doby je příspěvek průmyslu k HDP víceméně stabilní. Na čem je ČR stále závislejší, je zpracovatelský průmysl, který roste rychleji než energetika či těžební průmysl," shrnuje Novák. "Středoevropský region byl a je atraktivní díky nižším mzdám, kvalifikovaným pracovníkům a geografické poloze," říká.

Podle Kozuba jde o velkou historickou tradici už z dob Rakouska-Uherska. "Česko nemá přístup k moři, takže ani rybolov, ani námořní doprava se nemohou významně podílet na ekonomice. Zároveň s tím, jak se utlumila těžba uhlí, tak nemáme žádné zásadní naleziště nerostných surovin jako například Norsko," připomíná.

Druhý největší podíl průmyslu na ekonomice má v Unii Maďarsko, kde představuje 45,9 procenta celkové produkce, na třetím místě je Polsko (45 procent). Relativně nejméně je průmysl důležitý naopak pro Lucembursko, kde se podílí jen 14,4 procenta.

Jen dvě procenta v EU

Pokud bychom země EU seřadili podle toho, jak se podílejí na celkové výrobě v EU, tak váha českého průmyslu tak zásadní není. Česko je až jedenáctým nejdůležitějším přispěvatelem a na celkové průmyslové produkci v Unii se podílí pouze dvěma procenty.

Více než čtvrtina výroby se uskutečňuje v Německu, druhým nejdůležitějším tahounem průmyslu v EU je Velká Británie, následuje Itálie.

Země s největším podílem na průmyslu EU

Země Podíl země na průmyslu EU
1. Německo 27,4 %
2. Velká Británie 12,7 %
3. Itálie 12,1 %
4. Francie 11,6 %
5. Španělsko 6,3 %
6. Nizozemsko 4 %
7. Polsko 3,8 %
8. Švédsko 3,3 %
9. - 10. Belgie 2,8 %
9. - 10. Rakousko 2,8 %
11. ČR 2 %
12. Dánsko 1,9 %
13. Irsko 1,8 %
14. Finsko 1,4 %
15. - 17. Portugalsko 1,1 %
15. - 17. Rumunsko 1,1 %
15. - 17. Maďarsko 1,1 %

Podle pondělních dat ČSÚ rostl celý tuzemský průmysl v červenci meziročně o 4,6 procenta, po očištění o vliv pracovních dní, kterých bylo letos o jeden méně než loni, dokonce o 7,2 procenta. Od začátku roku se průmyslová produkce zvýšila o pět procent. Růst tradičně táhl automobilový průmysl - zde produkce meziročně vzrostla o devět procent a na téměř pětiprocentním růstu se podílel 1,7 procentního bodu.

reklama
reklama
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama