Češi pracují stejně jako Němci, vydělají si ale jen čtvrtinu. Proč máme nižší produktivitu

Tereza Holanová Tereza Holanová
9. 5. 2016 6:42
Kdybychom k německému pásu místo Němce postavili Čecha, udělal by toho stejně, věří ekonomové. Přesto Češi berou jen zhruba čtvrtinu německé či rakouské mzdy. Důvodem je nižší cena vyrobeného zboží - ve většině případů jde o součástky, které tuzemské podniky vyvážejí do zahraničí, kde z nich teprve vznikají finální výrobky. V menší míře mohou za nízkou produktivitu třeba i přílišná regulace nebo vyřizování osobních záležitostí v pracovní době.
Práce v továrně. Ilustrační foto
Práce v továrně. Ilustrační foto | Foto: Reuters

Praha - Čeští zaměstnanci si i 26 let po pádu "železné opony" vydělají výrazně méně než Němci či Rakušané. Podle údajů Eurostatu dosahovala průměrná hrubá mzda v Česku jen čtvrtiny německých či rakouských hodnot. Zatímco Čech si v průměru vydělal 11 654 eur ročně, Němec bral 47 041 eur.

Za to, že Češi ještě nedohnali své západní sousedy, může podle expertů paradoxně hlavní "motor" české ekonomiky. Tedy obrovská orientace na průmysl, alespoň v té současné podobě.

Průmysl se na tuzemském hrubém domácím produltu (HDP) podílí 47 procenty, což z Česka dělá nejprůmyslovější stát Evropské unie. Většinu této výroby tvoří meziprodukty, které podniky vyvážejí do zahraničí - kde z nich teprve vznikají hotové výrobky.

Součástky ale mají logicky nižší cenu než hotové zboží, což vede i k nižším výplatám v Česku, shodují se ekonomové oslovení online deníkem Aktuálně.cz.

Stejné úsilí nestačí

O kolik je zhruba česká produkce levnější než jinde v Evropské unii, ukazuje žebříček porovnávající země podle produktivity práce. Ta v Česku - podle údajů Eurostatu za rok 2014 - dosahovala jen 71 procent průměru EU, zatímco v Německu 127 a v Rakousku 115 procent.

Podle expertů to přitom neznamená, že by český dělník zvládl o čtvrtinu méně práce, než by na tom samém místě udělal Němec, Rakušan nebo "průměrný Evropan".

"Kdybychom k německému pásu místo Němce postavili Čecha, udělal by toho stejně, možná i víc," zdůrazňuje Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC, která provozuje portál Jobs.cz. "Je to opravdu hodně o výsledné ceně produkce," zdůrazňuje.

"Produktivita práce se neměří fyzickým úsilím nebo IQ zaměstnanců. Chceme-li ji zvýšit, musíme buď při stejném množství práce vyrábět více nebo dražší zboží a služby," vysvětluje ekonom skupiny Deloitte David Marek.

Také podle odborářů může za nízké výdělky v Česku hlavně výroba levného zboží. "Rozdíl v tom, kolik například český nebo španělský dělník vyrobí automobilů, není žádný. Ale produkt je tady jinak oceněn," říká ekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Martin Fassmann.

Nižší cenu mají podle expertů i některé konečné výrobky, které se v Česku vyrábí. "Montáž nárazníku na škodovku je stejně fyzicky náročná a zabere stejný čas jako montáž nárazníku na mercedes. Protože cena obou automobilů se liší, je rozdílná i hodnota práce," vysvětluje Marek.

Dohánění potrvá desítky let

Možné řešení, jak se zbavit "údělu montovny" a nízkých mezd, je podle ekonomů jediné - dostat se od součástek ke konečným produktům. České firmy se nesmí nacházet jen uprostřed "výrobního článku“, ale měly by zvládnout pokrýt výrobu až do konce.

"Nejspíše se budeme motat okolo automobilového průmyslu nebo elektrotechniky," předpokládá ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. "V oblastech, ve kterých jsme silní, to zvládneme," doufá. Půjde ale podle ní o běh na desítky let.

Zatím to podle ní zvládly jen některé jednotlivé firmy. Jako příklad uvádí sklárny Crystalex a Crystalite Bohemia, výrobce obráběcích strojů Fermat Machinery nebo společnost Grund, která se zaměřuje na inovace v textilním průmyslu.

Také podle odborářů je přesun k "vyšší fázi výroby" jediným způsobem, jak dosáhnout vyšších mezd. "Z toho důvodu bychom neměli zaspat ani nástup takzvaného Průmyslu 4.0. To dává Česku šanci obrovského technologického skoku," věří Fassmann.

Podle Národní iniciativy Průmysl 4.0, která se zabývá modernizací a digitalizací české ekonomiky, by se díky inovacím mohla produktivita práce v Česku zvýšit až o třetinu. Klíčové ale je, aby začalo přibývat absolventů technických oborů, kteří podobnou "revoluci ve výrobě" vůbec zvládnou uskutečnit.

Na vině je i špatná organizace

Experti ale zdůrazňují, že výroba součástek není jediný důvod nízkých mezd v Česku - byť jde o hlavní příčinu. Zaměstnanci jsou často méně efektivní a za stejnou dobu toho opravdu nevyrobí tolik co Němec nebo Rakušan.

Podle Horské to neznamená, že by byli méně schopní. Někteří si ale špatně organizují čas, zároveň v pracovní době řeší i své osobní věci, například na internetu. Mnohdy také tráví dlouhé hodiny na pracovních poradách, které nepřinesou žádný kloudný výsledek, říká Horská.

Podle ekonoma J&T Banky Petra Sklenáře ubírají tuzemským firmám produktivitu i vládní regulace. "Vysoké zdanění práce, tuhé pracovní právo, pomalé nebo špatně fungující soudnictví," vyjmenovává. V zemích s velkou ekonomickou svobodou roste produktivita práce, zatímco byrokracie, vládní zásahy a obecně vyšší regulace ji brzdí.

Sklenář je skeptický k tomu, že by produktivitu české práce jednoduše pomohla zvýšit nějaká vládní koncepce. "Stačí odstranit to, co růst produktivity brzdí," říká. Jako příklad uvádí zjednodušení daňového systému - tak aby firmy mohly investovat peníze a čas do produktivnějších činností, než je vyplňování daňových přiznání.

Náklady, kurz a mzdy jsou nakopávací mechanismy pro ekonomiku. Nevěřím na to, že ji nějaký politik může nakopnout z recese tím, že něco vymyslí, říká poradce ministra financí Aleš Michl. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy