Od roku 1953, kdy na vrcholu hory stanul Edmund Hillary a Tenzing Norgay, vystoupilo na Mount Everest přes čtyři tisíce lezců, podle CNN je jejich úspěšnost při zdolávání hory 29 procent. Další více než dvě stovky jich za náročnou cestu zaplatilo životem.
Může to znít nepředstavitelně, ale i cesta na vrchol nejvyšší hory světa má svou první i economy třídu. Cena za zdolání 8848 metrů po často využívané jižní (nepálské) straně hory se může snadno vyšplhat na 70 tisíc dolarů (přes 1,6 milionu korun).
Částka podle jedné z firem, které cestu na vrchol hory za tyto peníze zařizují, zahrnuje i skupinovou výstroj, kyslíkové bomby, Šerpu a poplatek nepálským úřadům. Není zde však zahrnuta wi-fi, která je v základním táboře za příplatek.
Zvlášť si musí lezec nakoupit také osobní vybavení. Například doporučené boty vyjdou na 22 tisíc korun, horolezecký cepín vyjde minimálně na 2300 korun, ale je možné si jej za zhruba polovinu pronajmout.
Jak ušetřit? Ve frontě nedýchat
Na výšlapu lze ovšem i ušetřit. Ať už levnějším vybavením, podstoupením náročné cesty ze severní strany z Tibetu, kde je poplatek úřadům nižší, či bez kyslíkových bomb. Právě kyslík hraje při výšlapu důležitou roli. Zatímco musí lezci čekat ve frontě, než na ně vyjde řada, spotřebovávají drahocenný vzduch.
Sezona, během které se na horu mohou lezci vydat, trvá jen několik měsíců a končí v květnu. Mnoho lezců, kteří museli navíc čekat, až se přežene cyklon Fani, tak na poslední chvíli zamířilo na vrchol hory. 23. května se o to pokusilo najednou přes 250 lidí.
Za vším hledej peníze
Nabízí se otázka, proč Nepál nesníží počet vydaných povolení, se kterými se lezci mohou vydat na Everest. Důvodem jsou finanční zisky, které velehora nabízí. Jen tento rok úřady prodaly téměř čtyři stovky povolení. Většina z dobrodruhů navíc vyráží na cestu se Šerpou. Další lidé na horu míří po jiných cestách, například ze zmíněného Tibetu.
V roce 2014 zavalila lavina na jižní straně hory 13 lidí. Nikdo z nich neštěstí nepřežil, nebyl mezi nimi ovšem jediný turista. Všech 13 mrtvých byli Šerpové, kteří pomáhali turistům s cestou na vrchol hory.
Nepálské úřady ještě tentýž rok snížily cenu za povolení k cestě na vrchol z 25 tisíc dolarů na současných 11 tisíc dolarů (253 tisíc korun), aby případně nepřišly o turisty. Zároveň začaly hledat jiné cesty, jak mohou z bohatých turistů peníze dostat.
Nepál tak začal postupně důsledně vymáhat, aby si každý člověk, který na vrchol světa míří, zaplatil Šerpu. Tomu také po tragédii musí platit vyšší životní pojištění. Kvůli vyšším částkám, na které si Šerpové a průvodci přijdou, se ovšem byznysu chytla řada podnikatelů a ti najímají méně zkušené průvodce.
Nepál, ve kterém leží osm ze čtrnácti nejvyšších hor světa, tak z turismu těží znatelnou část příjmů do rozpočtu. Podle odhadů stojí za 7,5 procenta nepálského HDP. Pro porovnání - turismus má na českém HDP podíl 2,8 procenta.
