Jak popsal analytik BH Securities Štěpán Křeček, virtuální měny se od kryptoměn zásadně liší svou infrastrukturou. Bitcoin funguje jako decentralizovaná měna a nemá nad ním vliv žádná národní banka nebo vláda. Čínský e-jüan a další podobné projekty jsou naopak zcela centralizované. Banky chtějí skrze ně lépe řídit měnovou politiku a mít přehled nad tím, jak peníze v ekonomice proudí.
"Kdykoliv přitom budou mít možnost do oběhu přidávat další peníze a tím je zcela ovládat," vysvětlil pro on-line deník Aktuálně.cz Křeček.
Kryptoměny, tedy zejména pak bitcoin, za sebou mají bouřlivé měsíce. V červnu parlament v Salvadoru schválil návrh prezidenta Nayiba Bukeleho, aby se bitcoin stal zákonným platidlem a postavil se tak na úroveň dolaru. Přelomové usnesení poslanců, které nemá v žádné jiné zemi na světě obdoby, začalo platit začátkem září, dva dny nato legalizoval tuto měnu také ukrajinský parlament. Bitcoin v této zemi ale nebude mít rovnocenné postavení jako hřivna.
"Globální transformace vnímání kryptoměn v čele s bitcoinem na státní úrovni je neuvěřitelná. Kryptoměny jsou na Ukrajině plně zlegalizovány. Salvador zavedl bitcoin jako svou druhou státní měnu vedle amerického dolaru. To byly ještě před pár lety pouze divoké myšlenky bitcoinových nadšenců a nyní jsou realitou," komentoval dění kolem kryptoměn projektový manažer GG Digital Rostislav Plachý.
Konec šedé zóny
Expert připomněl, že až dosud kryptoměny na Ukrajině existovaly v šedé zóně. "Nebyly tedy nelegální, ale ani plně legální. Hlavním účelem tohoto zákona je poskytnout jasný právní rámec pro celý kryptoměnový sektor a tím přilákat především zahraniční kapitál pro další rozvoj země a její transformace do digitální doby," míní Plachý.
Podle ředitele obchodní platformy Bit.plus Martina Stránského se dá zjednodušeně říct, že Ukrajina nyní bitcoin uznala jako majetek, s nímž lze obchodovat, ale nejde o platidlo, kterým mohou obyvatelé platit v obchodech.
"Pro většinovou populaci to však samozřejmě nepřinese žádnou změnu. Ta bude nadále využívat hlavně hřivny a spořit v dolarech a eurech," doplnil k tomu Křeček.
Kdo má mít moc nad penězi
Právě euro by ale časem mohlo fungovat i jako takzvaná digitální měna centrálních bank (CBDC), zjednodušeně řečeno e-euro. Jak informovalo Aktuálně.cz, Evropská centrální banka na projektu virtuální měny začala oficiálně pracovat v červenci a s jeho pomocí by ráda získala větší kontrolu nad evropským finančním sektorem. Čína obdobně už od roku 2014 pracuje na vývoji zmíněného digitálního e-jüanu.
Podle ekonoma společnosti Roger Dominika Stroukala jsou digitální peníze centrálních bank snahou některých světových obdob České národní banky (ČNB) získat část peněžní zásoby pod kontrolu. Oproti převládajícímu mýtu totiž centrální banky peníze v ekonomice nevytváří, to přísluší obchodním bankám.
"V případě CBDC bychom měli účet u centrální banky a tam digitální peníze. Rozhodování je tedy o tom, jestli peníze mají vytvářet obchodní banky či centrální banky a jak moc. Kryptoměny k tomu přistupují ještě jiným způsobem a v případě bitcoinu říkají, že peníze nemají vytvářet ani banky, ani centrální banky, ale dopředu známý algoritmus," popsal Stroukal, podle nějž jde tedy vlastně o spor o to, kdo a jak má mít možnost zvyšovat peněžní zásobu a jestli vůbec by to měl někdo dělat.
Obchodní banky dnes mají na starosti tvorbu české koruny nebo dalších národních měn, CBDC by se tedy lišily v tom, že by je vydávaly národní banky. "Dnešní digitální koruny nevytváří ČNB, ale obchodní banky, ve kterých máme své běžné účty. Kdykoliv si vezmeme úvěr, banky nám připíšou na účet peníze, které v ten moment vytvoří doslova z ničeho," vysvětlil Stroukal.
Podle Plachého tak digitální měny umožní centrálním bankéřům daleko lépe regulovat množství peněz v oběhu, a to jak jeho zvyšováním, tak i snižováním a také také razantním způsobem zvýší přehled státní moci nad peněžními toky v zemích.
