Budeme za pár let platit digitálním eurem? Centrální banky připravují "nové" peníze

Ondřej Plevák, EURACTIV.cz
29. 8. 2021 13:58
V polovině července se v útrobách Evropské centrální banky (ECB) začalo oficiálně rodit tzv. digitální euro. Instituce by s jeho pomocí ráda získala větší kontrolu nad evropským finančním sektorem. V časech, kdy lidé stále méně používají hotovost, chce zabránit tomu, aby měly digitální platby pod palcem takřka výhradně komerční banky.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

"Výzkumná" fáze pro přípravu digitálního eura potrvá dva roky, pak přijde na řadu tříleté zavádění do praxe. Evropané se tak novinky dočkají nejdříve v roce 2026, podle expertů i později.

"Současnou iniciativu ECB k digitálnímu euru považuji za správnou, z pohledu aktuálního vývoje v oblasti digitálních finančních služeb takřka za nevyhnutelnou. V době, kdy dochází k razantní digitalizaci finančního sektoru, ať už v oblasti transakcí, virtuálních měn, či kryptoaktiv, je žádoucí, aby na tyto trendy reagovaly také centrální banky," řekl redakci europoslanec Ondřej Kovařík (ANO).

Jeho český kolega z Evropského parlamentu Mikuláš Peksa (Piráti) má za to, že digitální euro může představovat budoucnost pro platby v Evropě. 

"Chceme vytvořit konkurenci MasterCard a Visa, aby tyto dvě společnosti už neměly monopol a nemohly si diktovat podmínky," uvedl Peksa. Digitální euro by podle něj mělo být dostupné zdarma pro každého, a to v podobě digitální peněženky i okamžitých plateb po celé Evropě v kurzu 1 : 1 ke klasickému euru.

Zatím se však jedná pouze o vizi, kolem nového nástroje panuje mnoho nejasností. ECB nicméně zdůrazňuje, že digitální euro bude pouze doplňkovým platebním řešením, které nemá nahradit hotovost.

Nový druh peněz

Digitální euro není jediným projektem svého druhu, spadá mezi rodící se digitální měny centrálních bank (CBDC).

Podle ekonoma společnosti Roger Dominika Stroukala se v centrálních bankách v současnosti diskutuje zejména o variantách, které přicházejí v úvahu. Jednotlivé modely CBDC se významně liší, motivaci však mají centrální banky stejnou - chtějí dostat část peněžní zásoby více pod kontrolu.

"CBDC není jen digitální verze korun, takové peníze už máme, a je jich dokonce drtivá většina, ale úplně nový druh peněz," vysvětluje Stroukal. Jedná se o peníze, které budou vytvářet a zároveň je mít pod kontrolou centrální banky. Chtějí tak konkurovat penězům soukromých bank, kterých je nyní většina. "Dnešní peníze vznikají téměř výlučně v bankách skrze úvěry," doplnil Stroukal.

Ekonom zároveň popsal, jaké další důvody stojí za vznikem konceptu CBDC. Historicky měly podle něj centrální banky poměrně přímočaré nástroje k tomu, jak dosáhnout svého typicky dvouprocentního inflačního cíle. Po recesi z let 2008 a 2009 však některé západní centrální banky narazily na své limity, úvěrové sazby už nebylo kam snižovat. Na řadu přišly nové nástroje. "CBDC jsou jen otevřením dalšího nástroje centrálních bank k dosažení inflačního cíle," dodal Stroukal.

Koruna vs. e-koruna?

Nový druh peněz s sebou logicky přináší také nová úskalí a nové otázky, které je potřeba vyjasnit, než se s nimi začne reálně platit.

"Můžeme si představit, že bychom u nás měli koruny, které vytváří obchodní banky, a e-korunu České národní banky. První otázkou je, jestli e-korunu může využívat člověk z ulice, nebo bude vyhrazena pouze pro mezibankovní styk," vysvětluje Stroukal.

Další neznámou je, jestli by se digitální měnou dalo platit v obchodech nebo zda by ji bylo možné vyměnit za zahraniční CBDC. 

"Otázek, které centrální banky řeší, je celá řada. Ta nejzásadnější je, že stát skrze svou centrální banku ublíží soukromému podnikání obchodních bank. Makroekonomické modely dokonce počítají různé předpovědi, jak moc by to bankám ublížilo," upozornil ekonom.

I další experti varují, že pokud bude konkrétně digitální euro příliš úspěšné, může podkopat bankovní systém. Aby se tomu předešlo, ECB plánuje používání digitálního eura omezovat.

Osobní data musí být v bezpečí

Čeští europoslanci navíc upozorňují na podmínky, které musí nová evropská digitální měna splňovat, aby měla šanci uspět. Třeba bezpečnost.

"Jedním z hlavních aspektů, kterým bude nutné věnovat pozornost, je otázka zabezpečení digitální měny proti kybernetickým rizikům a možnému zneužití a také obava o ochranu soukromí uživatelů. To mimo jiné vyplynulo i z veřejné konzultace, kterou ECB v této věci nedávno vedla," podotkl Kovařík.

Doplnil, že pokud se tyto body nepodaří odpovídajícím způsobem vyřešit, nelze očekávat, že by širší veřejnost nebo podnikatelé digitální měnu přijali.

Mikuláš Peksa zmiňuje i jednoduchost a dostupnost. "Musí jít o dostupný nástroj, který bude stoprocentně zabezpečený. Elektronická peněženka s digitálním eurem musí být vytvořena tak, aby měl každý uživatel naprosté soukromí pro své transakce. A posledním, ale neméně důležitým bodem je decentralizace jako klíčové podhoubí pro všechny již zmíněné funkce," uzavřel Peksa.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Běloruská KGB zastřelila opozičníka, při zátahu zemřel také jeden z agentů

Běloruská tajná služba KGB při zátahu v bytovém domě v Minsku zastřelila muže. Po smrti je i jeden z příslušníků, informovala v úterý na svých stránkách služba. Podle agentury Belta byl zastřelený muž spojen s opozicí.

KGB označila zabitého muže za teroristu. Tímto jazykem úřady v minulosti opakovaně popisovaly demonstranty či osoby vyjadřující odpor vůči režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.

Opoziční server Naša Niva uvedl, že člena běloruské KGB zastřelil a následně sám přišel o život 32letý programátor Andrej Zelcer, který pracoval pro americkou IT firmu.

Loni v létě vypukly v Bělorusku rozsáhlé demonstrace proti oficiálnímu vyhlášení Lukašenka vítězem prezidentských voleb. Opozice je přesvědčena, že hlasování provázely podvody a že skutečnou vítězkou byla opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská. Lukašenko postupně protesty tvrdě potlačil a vězněním svých odpůrců se snaží v zemi umlčet veškerý nesouhlas.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Pákistánská armáda zabila deset ozbrojenců, údajně plánovali teroristické útoky

Pákistánské ozbrojené složky zabily v přestřelce na severozápadě země deset ozbrojenců, včetně čtyř velitelů, a zabavily také mnoho zbraní. Podle armády patřili bojovníci ke skupině, která stála za nedávnými útoky na civilisty a plánovala další údery. V úterý o tom informovala agentura AP.

Armáda zasahovala v oblasti Jižního Vazíristánu v provincii Chajbar Pachtunchvá, která byla až donedávna baštou hnutí Tehríke Tálibán (TTP). To je pákistánskou odnoží islamistického afghánského hnutí. Armáda ale neposkytla o operaci žádné podrobnosti ani informace o příslušnosti zabitých ozbrojenců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy