Ještě na začátku nového tisíciletí byl celosvětový objem islámského finančnictví jen zhruba 100 miliard dolarů. V loňském roce se poprvé přehoupl přes hranici dvou bilionů dolarů, letos má podle odhadů dosáhnout 2,5 bilionu. V porovnání s klasickým bankovnictvím má přitom jen velmi krátkou historii. První „halal banka“ byla založena v Egyptě až v roce 1963, ve stejné době vznikla podobná finanční instituce v Malajsii.
Islámské bankovnictví roste i v řadě západoevropských zemí. A to nejen těch, kde žije početná muslimská menšina. Vedle vyhovění poptávce milionů muslimských klientů je za tím také snaha o přilákání byznysu ze zemí, kde je podnikání podle práva šaría běžné. Evropské země tak zavádějí zákony umožňující podnikání islámských bank, upravují daňovou legislativu a i jinak se předhánějí v nalákání islámského kapitálu.
Nejdelší tradici z evropských zemí má islámské finančnictví v Británii s téměř pětiprocentní muslimskou menšinou. První obchody podle šaríi probíhaly v Londýně už od 80. let, v Británii byla také otevřena vůbec první banka plně kompatibilní s islámským právem v Evropě; dnes jich na tamním trhu působí hned pět. Služby muslimům poskytují nejen islámské banky, ale také speciální oddělení tradičních finančních institucí – například Lloyds nebo HSBC.
Zájem roste třeba i ve Francii, kde sídlí jedna z nejpočetnějších muslimských komunit v Evropě, nebo v Německu s velkou tureckou menšinou. Zřejmě nejrozvinutější islámské finančnictví nicméně existuje v Lucembursku, tedy zemi s poměrně malým podílem muslimských obyvatel. Důvodem byla snaha stát se evropským centrem šaría byznysu. Speciální zákony schválilo i Irsko.
Koncept islámského bankovnictví, založený na zodpovědném investování (neexistují spekulativní obchody s opcemi nebo neprůhlednými deriváty), láká nejen muslimy, ale i mnoho lidí zklamaných z klasických bank. Potvrzují to zkušenosti z Libanonu, kde je složení obyvatel s křesťanským a islámským vyznáním zhruba půl na půl. „Jen pětina nových klientů přichází proto, že nabízíme bankovnictví založené na šaríi. Většině se prostě zamlouvá koncept tohoto finančnictví,“ tvrdí viceprezident Banque du Liban Raed Charafeddine.
Díky méně spekulativnímu charakteru bývají islámské finanční instituce také označovány za odolnější proti krizím a finančním bublinám na trzích.
„Islám zakazuje, aby člověk někomu půjčil peníze a bral za to úrok. Je to považováno za lichvu,“ zjednodušuje jeden ze základních principů islámského bankovnictví Muhamed Abbas, ředitel Muslimské unie v Česku. Korán nepřipouští bezpracné zisky. A právě půjčka peněz, kdy dlužník vrací částku navýšenou o úrok, je za takový bezpracný zisk považována.
Islámské banky proto fungují na principu investic a podílnictví na zisku i ztrátách. Dobře je to vidět na příkladu islámských hypoték. Existuje jich několik druhů. Jeden z nich například podle české soudkyně a expertky na islámské finance Ivany Hrdličkové spočívá v konceptu třístranné smlouvy. „Obchodník, v moderním pojetí tuto roli plní banka, nakoupí zboží pro určitého spotřebitele, a to za předem jasnou cenu a domluvenou odměnu,“ vysvětluje. Banka tedy od prodejce koupí nemovitost a klientovi-kupujícímu ji prodá za cenu navýšenou o svou odměnu. Tu přitom kupující splácí po pravidelných, předem domluvených částkách.
Jiný typ islámské hypotéky se zase podobá leasingu. Rozdíl je v tom, že majitelem koupené nemovitosti je banka a kupující ji postupně splácí podle smluveného kalendáře. Je tedy zřejmé, že ačkoli oficiálně islámské banky nepoužívají úroky, zadarmo rozhodně nepůjčují.
A jak se v islámských bankách investuje? Také tady platí koncept podílnictví: klient bance svěří peníze, ta s nimi obchoduje a investuje je. Poté si odečte vlastní náklady a vrátí investorovi jeho vklad plus podíl na zisku, kterého dosáhla. Je přísně zakázáno investovat spekulativně a přehnaně riskantně, platí také omezení pro určité oblasti. Investovat nelze například do hazardního a sázkového průmyslu, pornoprůmyslu, výroby alkoholu nebo třeba potravinářské výroby orientované na vepřové.
Chystá se některá z tuzemských bank nabídnout speciální produkty pro muslimy? Kde najdeme světové centrum islámského bankovnictví? Jak fungují dluhopisy zvané sukuk? Čtěte více v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.
Týdeník Ekonom je k dostání na obvyklých místech. Lze si jej přečíst také na internetu, na iPadu a iPhonu, tabletu Samsung a dalších zařízeních se systémem Android.
