Průvodce elektromobilitou: Rychlodobíjení nemusí být vždy rychlé a nejlepší řešení

Martin Přibyl Martin Přibyl
10. 12. 2019 10:02
Elektromobily se dnes dají sehnat i za ceny do půl milionu a s ohledem na nízké provozní náklady, projev elektrického motoru a akceptovatelný dojezd se z nich pomalu začíná stávat zajímavá alternativa. Jak je to ale s dobíjením? Opravdu stačí pár desítek minut, jak s oblibou tvrdí automobilky? Jaký je rozdíl mezi dobíjecími stanicemi? Odpovíme v našem přehledu.
Foto: Porsche

Rychlonabíjení má ale svoje chyby

Kromě toho, že možnosti rychlonabíjení limituje množství dostupných nabíječek, pravděpodobně ho nebudete chtít provozovat pravidelně. Třeba proto, že omezuje životnost baterie. "Pomalejší nabíjení střídavým proudem tolik nepoškozuje bateriové články a přispívá k jejich lepší kondici," vysvětluje Henry Stoppel, který má na starosti vývoj baterií ve Škodě. Baterie má životnost danou počtem nabíjecích a vybíjecích cyklů, přesto jsou podle Stoppela lepší dvě pomalejší nabití z padesáti procent než jedno rychlé z nuly.

Nevýhodou nabíjení na veřejné infrastruktuře rychlých dobíječek by měla být i jeho cena. Zatím jsou částky za dobití dotované, nedávná změna ceníku ČEZ ale ukazuje, že se použití rychlonabíječek prodraží. Zatímco dříve stačil měsíční paušál v řádu stokorun, nově mají měsíční paušály zůstat, k dispozici v nich bude ale jen omezený počet kilowatthodin zdarma a po jejich překročení se bude za každou platit od 3,50 Kč. Kromě toho se bude účtovat čas stání u dobíječky po dokončení nabíjení. V Norsku stojí u dálnic kvůli vysoké poptávce již i deset korun za minutu využití stanice.

Doma přitom zaplatíte se správným tarifem za jednu kWh asi korunu devadesát. Elektromobily přitom spotřebují od dvanácti do třiceti kilowatthodin na 100 kilometrů.

 

Právě se děje

Další zprávy