Socialistický automobilový luxus. Na to nejlepší dosáhli jen vrcholní komunisté

Černá Volha 24. Jeden ze symbolů socialistického luxusního automobilu.
Známější automobilka ZIL se až do roku 1956 jmenovala ZIS - písmeno S mělo symbolizovat Josifa Vissarionoviče Stalina, po zboření jeho kultu osobnosti se však ZIS přejmenoval na ZIL. Luxusní limuzíny ale nedělal jen ZIL, ale také ZIS. Na snímku je řada 110, která vznikla zpětným inženýrstvím Packardu Super Eight. Jeho výroba začala v roce 1946 a pokračovala až do roku 1958.
ZIS 110 vznikl také v otevřené přehlídkové verzi, kterou využíval i někdejší lídr SSSR Nikita Sergejevič Chruščov. ZIS 110 darem dostal také vietnamský prezident Ho Či Min, čínský prezident a předseda ÚV Komunistické strany Číny Mao Ce-tung či severokorejský vůdce Kim Ir-sen.
ZIS 110 nahradil již ZIL s označením 111. Design se neinspiroval meziválečnými americkými Packardy, naopak šlo o první poválečnou limuzínu navrženou v Sovětském svazu. Objevila se u něj koncepce s motorem vpředu a pohonem zadních kol, kterou pak přebíraly všechny modely sovětské automobilky. Nikdo jiný než vrcholní představitelé politbyra se k vozu nedostali.
ZIL 111 opět existoval i v otevřené přehlídkové verzi.
Foto: Ekonomika
Jan Matoušek Jan Matoušek
19. 1. 2019 7:24
Automobilky východního bloku běžně neprodukovaly luxusní auta. V centrálně plánovaném hospodářství bylo většinou jasně určeno, jaký typ vozu bude daná firma vyrábět - v Československu tak produkce lidových vozů připadla především Škodě a luxusních limuzín Tatře. Ani v dalších socialistických státech nebyla produkce aut pro státní představitele příliš rozšířená. Spíše výjimku tak představovaly sovětské Volhy, případně ZILy. V následující galerii se podívejte, co to znamená, když se řekne socialistický automobilový luxus.
 

Právě se děje

před 6 hodinami

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 7 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy