Politici, kteří se chtějí v rámci kampaně před červnovými volbami do evropského parlamentu zviditelnit, teď daleko hlasitěji dávají vědět, jaký mají na elektromobilitu názor. Cílí na tu část populace, která je v otázkách bezemisní automobilové dopravy silně radikalizovaná, ať už na jednu, nebo na druhou stranu.
Konzervativní politici jsou obecně spíše proti ukončení výroby a prodeje aut s benzinovými a naftovými motory, naopak zástupci stran, které mají v politickém programu především zelenou agendu, jsou obvykle pro omezení konvenční automobilové dopravy. A "první na ráně" jsou spalovací motory.
Německý oborový magazín Automobilwoche s ohledem na blížící se volby do europarlamentu a sílící kritiku zákazu spalovacích aut připomíná stanoviska některých velkých automobilových koncernů a automobilových sdružení.
Zatímco Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA) rozhodnutí ukončit prodej spalovacích aut v roce 2035 ocenila s tím, že autoprůmysl má díky tomu alespoň jasně stanovený milník a pravidla, německé Sdružení automobilového průmyslu VDA to označilo "za technologicky neférové, jdoucí proti vstřícnosti k inovacím, průmyslové politice a spotřebiteli".
"Rozhodnutí ignoruje nedostatečný rozvoj a rozšiřování evropské nabíjecí infrastruktury," řekla pro Automobilwoche prezidentka VDA Hildegard Müllerová a dodala, že právě proto spalovací motor bude celosvětově potřeba i po roce 2035. "V tomto kontextu jsou syntetická paliva nezbytná pro dekarbonizaci vozového parku," říká.
Šéf BMW Oliver Zipse podle magazínu poukazuje na to, že potřeby zákazníků a tržní realita se míjejí. "Regulace, která ignoruje potřeby zákazníků a realitu trhu, ale zároveň není schopna vytvořit nezbytné rámcové podmínky pro alternativní technologie, nemůže být úspěšná," dodal.
Generální ředitel Mercedesu Ola Källenius je také k pevnému definitivnímu termínu 2035 skeptičtější, i když méně než generální ředitel BMW Zipse. "Při revizi nařízení EU v roce 2026 bychom se měli na všechny faktory dívat velmi střízlivě," řekl nedávno Källenius novinářům ve Stuttgartu. Podle šéfa Mercedesu to bez podpory politiků nepůjde.
Naproti tomu generální ředitel koncernu Volkswagen Oliver Blume na výroční konferenci v Berlíně trval podle Automobilwoche na tom, že společnost by se měla držet zvoleného kurzu.
"Rád bych viděl pevné rozhodnutí, na které se lze spolehnout, a ukončil tak diskuse, které nikam nevedou," řekl Blume a dodal: "Jasně reprezentujeme směr, že elektromobilita je nejlepší z hlediska technologie a ochrany klimatu." K roku 2035 však Blume v rozhovoru pro německý deník FAZ vyzval k "realisticky rozloženým cílům" pro emise CO2 vypočítávané z osobní automobilové dopravy.
Šéf Audi Gernot Döllner má v debatě o konci spalovacího motoru v roce 2035 jasno. "I kdyby byla vůle znovu změnit zákony, nová politická situace by nebyla před koncem tohoto desetiletí schopna jednat tak, aby něco změnila," řekl v rozhovoru pro Automobilwoche. Audi podle magazínu uvede poslední auto se spalovacím motorem už za dva roky.
Naproti tomu Škoda Auto chce spalovací auta vyrábět i po roce 2035, jak potvrdil předseda představenstva automobilky Klaus Zellmer. Nicméně ty samozřejmě nebudou určené pro Evropu, ale pro jiné velké mezinárodní trhy, na kterých se zatím o definitivním konci aut se spalovacími motory nemluví.
Škoda vyrábí vozy v Indii a nyní se plně zaměřila na expanzi ve Vietnamu, odkud se chce postupně rozšířit do celého regionu jihovýchodní Asie.
Finanční ředitelka Stellantisu Natalie Knightová podle amerického portálu Wards Auto na konferenci k hospodářským výsledkům dokonce dodala, že firma je do budoucna schopna reagovat na potřeby spotřebitelů a zpětně auta, která byla plánovaná jako čisté elektromobily, přestavět na modely se spalovacími motory.
Ostatně i model Jeep Avenger měl být původně výhradně elektromobilem, nakonec ho automobilka na některých trzích nabízí i jako mild-hybrid, protože elektromobilita se v EU nerozšiřuje tak rychle, jak se podle smělých teoretických plánů předpokládalo.
Jestli tedy skutečně dojde od ledna 2035 k ukončení prodeje aut se spalovacími motory na území unijních států, jak to ještě donedávna to vypadalo, nebo ne, by mohly ovlivnit dvě zásadní události.
Nejen zmíněné eurovolby, ale také plánovaná revize ekologických opatření. V roce 2026 má v Evropské komisi dojít k vyhodnocení plánu, který má vést k uhlíkové neutralitě, a v rámci něj by bylo případně možné některá opatření oddálit. Uvidí se, jestli právě za dva roky budou evropští politici více jednat se zástupci automobilek či lidmi z autoprůmyslu obecně a pragmaticky vyhodnotí, co je dobré jak pro klima, tak současně i pro byznys a spotřebitele.
Většina automobilek v Evropě by zřejmě zvládla vyrábět auta s klasickými motory i elektromobily současně i po původně stanoveném ukončení, obecně ale výrobci připomínají, že by především daleko víc uvítali, kdyby měli jasnou představu, co smějí po roce 2035 vyrábět. Protože automobilky plánují na dekády, ne roky. Ať už je politická nálada ve společnosti jakákoli.
