V březnu 2009 jsme do Ženevy odjeli autem, po staré francouzské silnici N5 se spustili z hor do Divonne a hned v úterý ráno vyrazili na motor show do Palexpa. Z více než tří desítek světových premiér sériových vozů (kde by se dnes takový počet vzal) nás samozřejmě nejvíc zajímal právě Yeti.
Ještě nikdy Škoda Auto nenabídla SUV, tvary novinky však už v roce 2005 naznačily dvě mladoboleslavské studie Yeti Concept (pětidveřová i odvážnější třídveřový kabriolet), ale pak bylo nějaký čas ticho. Tvůrci vozu se příliš neodchýlili od původního zadání, samozřejmě sériový vůz dostal čtyři boční dveře a méně výstřední vzhled než první studie.
Proč na zahájení sériové výroby čekal Yeti tak dlouho? Odpověď je jednoduchá, vozy kategorie SUV ještě neměly na trhu tak dominantní postavení jako dnes, tento trend teprve vznikal. Samozřejmě, už se prodávaly Ford Kuga, Suzuki SX4, Hyundai Tucson nebo Nissan Qashqai, jenže automobilky se tenkrát ještě klasických vozů nevzdaly.
A Škoda Auto měla v období 2004 až 2008 "plné ruce práce", tehdy totiž obnovila hned tři generace stěžejních modelů: Octavii, Fabii a Superb, k nimž navíc přidala zcela nový Roomster. A v neposlední řadě fungovala strategie koncernu Volkswagen, takže Yeti přišel až po spřízněném typu Volkswagen Tiguan.
Jeho linie byly nadčasové, líbivé a rozhodně nikoho neurazily. Z nabídky pouze čtyřválcových motorů 1.2 TSI až 2.0 TDI dostaly všechny přeplňování turbodmychadlem, výkon nejsilnějšího až 125 kW (170 koní) a na výběr pohon všech kol, anebo v levnější verzi pohon jen předních kol.
S Yetim se Škoda "trefila do černého". Nepamatuji se na žádnou negativní reakci. Svědčí o tom komentáře mých tehdejších kolegů z poroty evropského Auta roku (Car of the Year). Byli i tací (mezi nimi tři Britové!), kteří pasovali Yetiho na první místo ve svém pořadí, byl to prostě jejich Vůz roku.
A co hodnotili nejvýše? Vesměs si pochvalovali, že Yeti je sice SUV, ale nikoli obřích rozměrů, a hlavně nemá agresivní vzhled. John Simister, známý britský obdivovatel klasických automobilů, do svého hodnocení napsal: "Je to SUV, ale nikdo se na ně nebude zlobit. Yeti je kompaktní, není agresivní a vypadá tak, že je s ním zábava žít i jezdit.
Interiér potěší odpovídající kvalitou a užitečností, v nabídce má živé a střídmé motory a skutečně poskytuje výjimečné jízdní vlastnosti a snadné ovládání. Na málokterý vůz se můžete tak spolehnout i při vyšší rychlosti za obtížných podmínek na špatných silnicích. Když to dokáže kompaktní SUV, je to úžasný úspěch," dodal v hodnocení John Simister.
V anketě Car of the Year 2010 nakonec dobyla Škoda Yeti čtvrté místo, ve stejném roce vyhrála titul Vůz roku Klubu motoristických novinářů v České republice.
Škoda Auto s tímto vozem rozšířila svou nabídku na pět základních modelů, Yeti se hned zařadil mezi nejoblíbenější kompaktní SUV. Vybraní novináři okusili novinku při posledním továrním testování na jaře 2009 v Norsku, následovala klasická prezentace v květnu ve Slovinsku a nakonec na sklonku září srovnávací Tannistesten v dánském Tverstedu, kde porotci evropské volby Vozu roku (Car of the Year) každoročně porovnávají všechny nové typy.
Nechal jsem si příležitost důkladně ho otestovat až na cestu do Dánska a vydal se s ním na cestu dlouhou něco málo přes 1200 kilometrů. Když vyjedete z Prahy ráno ve čtyři, před večeří jste na místě. Pro snížení nákladů na palivo jsme zvolili vznětový čtyřválec 2.0 TDI v nejvyšší specifikaci s pohonem všech kol.
Výsledek testu potvrdil očekávání, jízdní vlastnosti kompaktního SUV si v ničem nezadají s klasickými nízkými vozy, jsou velmi dobré jak na silnici, tak v lehčím terénu, kam jsme museli zajet při objížďkách na venkově. Jinak cesta vedla většinou po německé dálnici vyšší rychlostí, takže spotřeba kolem 7,5 litrů nafty na stovku kilometrů vůbec nebyla špatná.
Pro cestování ve dvou byl zavazadlový prostor dostatečně velký, jen naše dva skromné kufříky normalizovaných leteckých rozměrů zabraly celou jeho šířku, byť za nimi a nad nimi zbylo ještě trochu místa. Yeti měl totiž relativně malý kufr.
Byl však pro škodovku první vlaštovkou nového segmentu, a tak hlavní předností Karoqu se pak stal větší objem zavazadlového prostoru. Ovšem i u Yetiho pochvalu zaslouží velmi dobrá ergonomie kokpitu, či přehledná, byť příliš volkswagenovsky strohá přístrojová deska.
Během let procházel Yeti postupnou modernizací, výraznější facelift si odbyl až v roce 2014, kdy se modelová řada rozšířila na elegantní městský crossover Yeti a jeho více na terén zaměřenou modifikaci Yeti Outdoor.
Navíc se z Yetiho stal světoběžník, výroba se rozběhla v Rusku i v Číně, kde uvedli i prodlouženou verzi.
Yeti jsem v pozdějších letech zkoušel ještě několikrát, například při tradičních akcích Škoda 4×4 Experience kdy jsme vyměnili Octavie za Yeti a vyřádili se na zasněžených cestách Švýcarska, kde jsme s vozy najížděli i na vagony autovlaků, abychom rychleji dosáhli horských terénů.
Když se Yeti loučil na českém trhu, aby udělal místo Karoqu, ještě jednou jsem si vyžádal k testu naposledy v dubnu 2016 modernizovaný typ Yeti Outdoor 2.0 TDI 4×4 o výkonu 110 kW (150 koní), abych nezapomněl, o jak dobrý automobil šlo. Vzhledem ke kompaktním rozměrům a vynikajícím jízdním jsem si totiž Yetiho oblíbil.
Yeti byl oblíben i v zahraničí, obrovskou reklamu mu udělala pochvala kontroverzního motoristického novináře Jeremyho Clarksona, který v jednom z televizních pořadů Top Gear BBC nechal Yetiho vyhrát nad Ferrari, byť mu v tom pomohl pro supersporty nesjízdný okruh v Doningtonu, využil Yetiho coby přistávací platformu pro lehký vrtulník Robinson R22 a ve finále vyhlásil jedním z nejlepších vozů světa.
