Škoda Octavia evropskou naftovou jedničkou. Popularita dieselů ale dlouhodobě klesá

Škoda Octavia je nejprodávanějším naftovým vozem v Evropě.
10. Volkswagen Tiguan - 770 kusů
9.Volkswagen Passat - 811 kusů
8. Toyota ProAce Verso - 843 kusů
7. Citroën Berlingo - 933 kusů
Foto: Škoda Auto
Jan Matoušek Jan Matoušek
8. 9. 2020 16:03
Zájem o naftové automobily dlouhodobě padá. Jestliže ještě před dvanácti lety tvořily až 52 procent evropských prodejů, aktuálně je to o více než 20 procent méně. Místo dieselů zákazníci volí elektrifikované vozy s mnohdy podobnou spotřebou. Pořád se ale najdou i modely, u kterých je zájem o naftový agregát stále velký. To je i případ Škody Octavia, která se vyšplhala do čela evropských prodejů.

Za první polovinu roku se Škoda Octavia umístila v evropských prodejích na šestém místě. Vyplývá to alespoň z dat analytické společnosti JATO Dynamics. Za červenec už byla celoevropsky na třetí pozici a v nejnovějším žebříčku je dokonce na místě prvním. Nejde ale o prodeje za srpen, nýbrž o pololetní zájem o naftové automobily.

Právě tomuto segmentu mladoboleslavský bestseller vévodí. Podle JATO Dynamics, jejichž data cituje oborový magazín Automotive News Europe, se za šest měsíců letošního roku pro Octavii TDI rozhodlo 37 591 evropských zákazníků. To je 49 procent jeho celkových prodejů. I další příčky, jak ukazuje tabulka, okupují auta koncernu Volkswagen.

Nejprodávanější naftové vozy v Evropě za první pololetí

  Model Prodej dieselů Celkové prodeje
1. Škoda Octavia 37 591 ks 76 402 ks
2. Volkswagen Tiguan 34 659 ks 68 901 ks
3. Volkswagen Golf 32 563 ks 120 130 ks
4. Volkswagen Passat 32 206 ks 50 105 ks
5. Peugeot 3008 31 220 ks 58 665 ks

Přitom právě o naftové automobily v Evropě zájem konstantně klesá. Evropská asociace automobilových výrobců (ACEA) vydala statistiku za první pololetí, která říká, že podíl naftových aut na celkových prodejích klesl na 29,7 procenta. Ještě loni byl podíl 32,6 procenta a před dvanácti lety překročil dokonce 50 procent.

Klesá ale i podíl benzinových motorů - z loňských 58,1 procenta na letošních 52,1 procenta. Přesto propad za poslední zhruba dekádu není u zážehových agregátů tak velký jako u vznětových. Kdo přebírá pozice turbodieselů?

Především elektrifikované modely, jejichž nákup hlavně ve formě plug-in hybridů a čistých elektromobilů některé státy štědře dotují. Trend započal už před aktuální pandemií onemocnění covid-19, po ní je ale ještě výraznější. Zapojily se do něj ve velkém totiž hlavní evropské trhy v Německu, Francii či Španělsku.

A když opět nahlédneme do dat ACEA, čísla jsou neúprosná. Za první polovinu loňského roku byl podíl hybridů 5,1 procenta a modelů, u nichž lze baterie dobíjet externě (tedy plug-in hybridů a elektromobilů) 2,5 procenta. Letos je podíl 9,5 procenta pro hybridy a sedm procent pro dobíjecí vozy. Čísla potvrzuje i Al Bedwell z analytické společnosti LMC Automotive. "Elektrifikovaná vozidla, která mají běžně ještě benzinový motor, se prodávají dobře, což dieselům příliš nepomáhá. Benzinové plug-in hybridy určitě vzaly naftovým motorům část tržního podílu," cituje jej Automotive News Europe.

Co naftovým agregátům také na popularitě nepřidalo, byly emisní skandály v posledních letech. Automobilky podváděly v emisních testech tak, aby motory vypadaly čistší, než reálně byly - to i proto, že projít zpřísňujícími se zkouškami je pro výrobce technicky i finančně stále náročnější. Nejviditelnější se stala kauza Dieselgate koncernu Volkswagen, z níž se německý výrobce částečně vzpamatovává dodnes. Aféra také v některých případech uspíšila zákaz vjezdu starších naftových automobilů do center některých měst.

Přesto stále existují kategorie vozidel, kde se turbodieselů prodává většina. Není jich už moc, podle posledních dat JATO Dynamics jde mezi nejdůležitějšími segmenty jen o vozy vyšší střední třídy, SUV střední a SUV vyšší střední třídy. Zjednodušeně tedy velká auta, u nichž boduje kombinace nízkých provozních nákladů, dostatečné síly a dostupné cenovky. Všude jinde tvoří naftové motory méně než polovinu prodejů.

Podíl naftových motorů v nejdůležitějších evropských segmentech za první pololetí

Segment Podíl 2020 Podíl 2019
Malá auta 8 % 10 %
Kompakty 30 % 33 %
Střední třída 48 % 57 %
Vyšší střední třída 58 % 71 %
Luxusní vozy 41 % 50 %
Malá SUV 19 % 25 %
Kompaktní SUV 33 % 39 %
Středně velká SUV 52 % 62 %
Velká SUV 57 % 68 %

Popularita dieselů mezi velkými auty částečně určuje i značky, které jsou na těchto motorech "nejvíce závislé". Podle dat neziskového Mezinárodního výboru čisté dopravy (ICCT) tvořily v loňském roce naftové jednotky více než polovinu prodejů jen u prémiových značek Alfa Romeo, BMW, Jeep, Mercedes-Benz a Volvo. U BMW řady 5 nebo Mercedesu-Benz třídy E potom za letošní první pololetí tvořily turbodieselové verze až 58 procent prodejů. Protože se ale v absolutních číslech těchto aut neprodá tolik, vede žebříček již zmíněná Škoda Octavia.

Volvo přitom již před časem oznámilo, že s naftovými motory postupně úplně skončí, a k podobnému kroku přistupuje čím dál tím více výrobců především z neprémiové části trhu. BMW pak přestane vyvíjet svůj základní naftový tříválec s objemem 1,5 litru. Důvodem jsou vysoké náklady na úpravy podle přísných emisních norem.

Stejný problém je také u jednotlivých trhů. Absolutně totiž vede Německo, jako vůbec největší evropský trh s novými auty. Naftových vozů se tam za pololetí prodalo necelých 411 tisíc. Pokud jde ale o podíl naftových aut na celkových prodejích, pak tomuto žebříčku vévodí Irsko s 40 procenty. Následují Lucembursko, Rakousko, Lotyšsko a Itálie, kde na posledním jmenovaném trhu je podíl 36 procent. Ve všech případech ale meziročně zastoupení dieselů kleslo, či stagnovalo.

Trendu se trochu vymyká český trh. Svaz dovozců automobilů (SDA) za prvních osm měsíců letošního roku eviduje 38 157 nových osobních naftových automobilů, což znamená tržní podíl 29,04 procenta. Loni byl absolutně sice počet prodaných aut vyšší, za což může také pandemie koronaviru, podíl dieselů byl ale jen 26,8 procenta. Nejprodávanějším naftovým vozem v Česku je bez překvapení Škoda Octavia se 7120 kusy - to je více než v případě benzinových motorů, v tomto ohledu tak Česko potvrzuje evropský trend.

A pokud vás zajímá pořadí v první desítce nejprodávanějších naftových aut v ČR, podívejte se do galerie v úvodu tohoto článku.

Společnost LMC Automotive také vydala predikci, jak to bude s naftovými vozy vypadat. A nepřekvapí, že jejich podíl bude v Evropě nadále klesat. Letos by měl na konci roku být 29procentní, což by znamenalo prodej zhruba 3,1 milionu automobilů. V roce 2025 by pak podíl vznětových agregátů měl klesnout na 22 procent. Zhruba stejné procento trhu by diesely měly v roce 2025 mít v Německu, v Itálii to potom bude na úrovni 26 procent.

Přesto se nejspíše najde jedna kategorie, kde budou turbodiesely nadále hrát prim. Jde o osobní verze dodávek. "Věřím, že tento segment bude pokračovat s naftovými motory, které ostatní třídy nebudou moci využívat, i nadále," řekl Automotive News Europe analytik JATO Dynamics Felipe Munoz. A důvod? Trochu odlišné emisní cíle než u dalších tříd osobních vozidel, které sice výrobce budou nutit do elektrifikace, ne však až tak agresivně, jako je tomu jinde. Ostatně mezi deset nejprodávanějších naftových aut v Česku se dostala i Toyota ProAce Verso.

 

Právě se děje

před 25 minutami

Biker Stošek získal bronz na mistrovství světa v maratonu

Biker Martin Stošek vybojoval bronz na mistrovství světa v maratonu a v historii šampionátů je třetím českým medailistou mezi muži. V Turecku šestadvacetiletý cyklista navázal na Jaroslava Kulhavého a Kristiána Hynka, který dnes dojel při obhajobě stříbra šestý. Titul získal stejně jako loni Héctor Leonardo Páez z Kolumbie.

Stošek přijel do tureckého města Sakarya nedaleko Istanbulu s výbornou formou. Předminulý víkend vyhrál prestižní maraton na italském ostrově Elba a k favoritům patřil i dnes. Na vítězného Páeze ztratil dvě a půl minuty, souboj o stříbro prohrál po téměř čtyřech a půl hodinách v sedle o 15 sekund s Portugalcem Tiagem Ferreirou.

Závod žen ovládla Švýcarka Ramona Forchiniová, nejlepší z Češek byla jedenáctá Karla Štěpánová. Muži absolvovali 110 kilometrů, ženy 80,9.

Z předchozích českých medailistů získal Kulhavý, olympijský vítěz v cross country z Londýna, maratonské zlato v roce 2014 a předtím byl druhý, Hynek má stříbro a dva bronzy. Třetí skončila před šesti lety i Tereza Huříková.

Další zprávy