Počasí se alespoň na jeden den umoudřilo, byť se nad mosteckým polygonem černé mraky vytrvale sbíhají celé odpoledne. Až na pár drobných "spršek" nakonec vodu zadrží, což většina návštěvníků s povděkem kvituje. Celé odpoledne je totiž vyhrazeno jízdám ve starých i nových nákladních autech švédské Scanie.
Ta si letos připomíná třicet let od svého vstupu na český trh, novinářům a zákazníkům se tak rozhodla ukázat, kam se nákladní automobily nejen její, ale vlastně i tak nějak obecně, za tři dekády posunuly. "Těch 30 let podle mého charakterizuje přechod od analogu k digitálu," říká ředitel českého zastoupení Scanie Zdeněk Petrás.
Naráží tím především na provedení kabiny nákladních aut, které prošly zásadní proměnou. Ostatně vyzkoušet si to můžeme i na vlastní kůži. Řada historických nákladních automobilů totiž začíná modelem 143M z takzvané série 3, která přijela poprvé v roce 1987. Vystavený model měl ale premiéru až o pět let později.
"Je v tom nejsilnější motor, co se v tu chvíli dělal. V době uvedení to byl největší kamion na trhu," charakterizuje modrou scanii, která prošla teprve nedávno kompletní renovací, její majitel Pavel Minichthaler. Číslovka 500 v čelní masce odpovídá výkonu 500 koní, který měl osmiválcový motor v útrobách vozu. Nic lepšího Švédové před třiceti lety nenabízeli.
Jako protipól tomuto typu stojí černá Scania 770S, jejíž osmiválec má 770 koní a opět se jedná o vrchol pro změnu soudobé nabídky značky. Na rozdíl od svého předchůdce je také zatím v plném zápřahu. Její majitel Lukáš Knop s ní především po střední a východní Evropě vozí na předváděcí akce motocykly hlavně americké značky Harley-Davidson.
Zatímco modrý tahač z počátku 90. let spoléhá na spoustu tlačítek a třeba i manuální převodovku, u typu 770S tlačítek ubylo, přibyla ale zase dotyková obrazovka. Ergonomie se výrazně proměnila, přístrojový štít jako kdyby vypadl z nějakého osobního auta. Volant je na dotek mnohem příjemnější, nechybí mu ani tlačítka na ovládání různých funkcí. Jeden společný jmenovatel ale najít lze, palubní deska řidiče v obou autech obklopuje.
Při jízdě zase odhalíte, jak moc dobře jsou současné kamiony odhlučněné. U 143M o sobě dává osmiválec vědět naplno a ani na chvíli díky tomu nezapochybujete, že těch 500 koní pod vámi skutečně dřímá. Zvuk je charakteristický, textově ale asi nepřenositelný, ale návrat do 90. let je při jeho poslechu garantovaný.
U nejnovějšího typu 770S je fascinující, jak dobře skrývá díky relativnímu tichu svůj potenciál. Tím, že jedeme jen tahačem bez návěsu, je navzdory hmotnosti svižný, jen to zkrátka svým zvukovým projevem nedává najevo. Rozdíl je i v převodovce, v nejnovější scanii už za řidiče řadí automatika.
Dlouholetí uživatelé a podle vlastních slov i fanoušci švédské značky (nejednou od nich uslyšíte, že "Scania je srdcová záležitost") ale na polygon v Mostě dovezli ukázat i modely dalších řad, které rámovaly působení značky v Česku. Za zmínku stojí především dva kapotované modely spadající do série 3 a následující série 4. Z dnešního pohledu působí exoticky právě kvůli provedení kabiny, do roku 2005 ale byli "nosáči" běžnou součástí nabídky Scanie. Pak je však legislativa i klesající zájem zákazníků poslaly do minulosti.
Na obou autech je vidět, že pro jejich majitele skutečně nejde jen o pracovní nástroj, třebaže oba vozy tak dlouhou dobu sloužily. Třeba bílá 143H má najeto přes dva miliony kilometrů, stále s původním osmiválcovým motorem. Modrá 144L pak má nejen originální design boudy, ale s ním korespondující i čalounění interiéru.
"V roce 1994 prodala Scania v Česku šest aut, letos jich je zatím přes 500," demonstruje Petrás pozici švédského výrobce na českém trhu. Momentálně je Scania dvojkou trhu s nákladními auty za Mercedesem. "Celkem jsme za těch třicet let prodali 25 tisíc aut," dodává.
