Před padesáti lety vyjela v Rumunsku první Dacia. Zatracovaná automobilka je dnes světový hit

Dacia 1300 je vlastně mírně upraveným Renaultem 12.
20. srpna 1968 sjela z výrobních pásů první Dacia. Jednalo se o typ 1100, což je licenční Renault 8. Do roku 1972 vzniklo necelých 38 tisíc kusů tohoto vozu. Za volantem první vyrobené 1100 sedí tehdejší rumunský prezident Nicolae Ceausescu.
Černý vůz na obrázku nese označení 1301. Ten se představil v roce 1974 a zaujal bohatší výbavou včetně rádia, zrcátek na obou stranách karoserie nebo vyhřívaného zadního okna. Původně na tento vůz dosáhli jen členové komunistické strany, postupně však jednotlivé změny začala Dacia zavádět i do běžných vozů této modelové řady.
Obliba řady 1300 rychle stoupala a s tím rostl i počet nabízených variant. V roce 1973 přišla na trh Dacia 1300 Break, tedy provedení kombi. Z ní, odstraněním zadních sedadel, Rumuni odvodili i užitkové provedení.
Dacia 1300 byla v 70. letech jedním z nejmodernějších aut východního bloku, za což mohla i spolupráce s Renaultem. Proto vůz dokázal vyhovět i nárokům západoevropských států. Vývoj v oblasti nových aut však postupoval rychle dopředu, na což Dacia nedokázala příliš reagovat...
Foto: Dacia
Jan Matoušek Jan Matoušek
7. 8. 2018 6:00
V roce 1966 vznikla v Rumunsku automobilka Dacia, až o dva roky později však z nově postavené továrny v dnešním Mioveni vyjelo první auto nového výrobce. Ten se hned od začátku spojil s Renaultem a vyráběl jeho jen mírně upravená auta. Francouzi Dacii v roce 1999 pohltili úplně a nutno podotknout, že rumunská automobilka nebyla v dobré finanční kondici. Renaultu se však z téměř mrtvé značky povedlo udělat celosvětový fenomén, jehož prodeje téměř každým rokem rostou. V následující galerii si připomeňte padesát let Dacie.
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Trump nařídil stáhnout většinu amerických vojáků ze Somálska

Americký prezident Donald Trump nařídil stáhnout většinu amerických vojáků ze Somálska, oznámil Pentagon. Spojené státy mají v této africké zemi zhruba 700 vojáků. Jejich úkolem je pomáhat místní armádě porazit radikály ze skupiny Šabáb, která je napojená na mezinárodní teroristickou síť Al-Káida. Misi v Somálsku se ve Spojených státech velké pozornosti nedostává, přestože je klíčovým pilířem globálních snah Pentagonu porazit Al-Káidu.

Možné důsledky stažení amerických vojáků ze Somálska se Pentagon podle agentury Reuters v prohlášení snaží zlehčit. Experti však dlouhodobě varují, že stažení těchto sil může vést k vážnému zhoršení bezpečnostní situace v africké zemi. Pentagon uvedl, že snížení počtu vojáků nepředstavuje změnu americké pozice. 

Rozhodnutí šéfa Bílého domu Reuters označil za součást širšího Trumpova záměru snížit počty amerických vojáků na zahraničních misích před tím, než v lednu 2021 opustí Bílý dům. Snížit se má také počet amerických vojáků v Iráku a Afghánistánu.

Další zprávy