Auto snů za socialismu? Nedostupným kombi východního bloku kraluje Lada a Dacia

Škoda Octavia byla před Formanem posledním sériovým kombi z Mladé Boleslavi.
Začátkem padesátých let začala Škoda vyrábět typ 1200, který se po modernizaci přejmenoval na 1201. Vedle sedanu vzniklo kombi, která dostalo přívlastek STW, což je zkratka pro Station Wagon. Odtud se vozu lidově říkalo stejšn. Provedení 1200 STW je mnohem vzácnější než 1201 STW - prvního ve Vrchlabí vyrobili asi 2 tisíc kusů, druhého vzniklo přes 13 tisíc kusů.
To v roce 1963 ukázal i prototyp typu 1000 MB s karoserií kombi. Ačkoliv auto dostalo motor umístěný naležato kvůli lepšímu přístupu k nákladu i sedadlům, spolehlivost řešení nebyla velká a do sériové výroby se nedostalo.
Prvním kombi Škoda se tak po Octavii stal až v roce 1990 Forman. O 35 cm delší Favorit ukázal cestu všem dalším malým škodovkám - jak Felicia, tak všechny generace Fabie tak mají ve své nabídce i praktickou karosářskou verzi.
Obrovskou popularitu si napříč zeměmi východního bloku získal Žigulík, tedy Lada 2101. Stejně jako dárce Fiat 124, i licenční stroj z SSSR se nespokojil jen s karoserií sedan. Proto se v roce 1971 objevilo provedení 2102, opět vzniklé díky licenci italské automobilky. Celkem vzniklo přes 660 tisíc kombíků za 15 let produkce.
Foto: Archiv společnosti ŠKODA AUTO
Jan Matoušek Jan Matoušek
28. 9. 2018 16:59
Dnes jsou na vzestupu hlavně SUV, ale kombíky stále platí za jeden z ideálů rodinného auta. A jinak tomu nebylo ani v minulosti. I automobilky v zemích bývalého východního bloku sázely na praktický typ karoserie. Připomeňte si, jaká kombi se vlastně v Československu, Sovětském svazu nebo NDR kdysi vyráběla.
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy