


Elektromobily postupně zlevňují a jejich prodeje rostou, přesto narůstá počet zemí, kde jejich nákup stát dotuje. K Itálii, Francii nebo Velké Británii se teď čerstvě přidává Německo, které přitom už jednou s dotacemi skoncovalo. Teď přitom cílí hlavně na rodiny, podporu navíc dostanou jen některé domácnosti.

Téměř přesně před dvěma roky německá vláda oznámila konec podpory nákupu elektromobilů. Dostala se totiž do rozpočtové krize a ve státním rozpočtu už na auta do zásuvky peníze nezbyly. Šlo tehdy o poměrně bezprecedentní krok, někteří politici se dokonce obávali výrazného propadu prodejů elektromobilů.
Opak je ale nakonec pravdou, protože za jedenáct měsíců letošního roku se prodalo 771 600 aut do zásuvky, což zahrnuje vedle elektromobilů (těch je se 490 tisíci kusy většina) i plug-in hybridy a vodíkové automobily. Znamená to meziroční nárůst o 48 procent, ale především: je to číslo o 17 procent vyšší než za stejné období roku 2022, kdy se nakonec prodalo v Německu rekordní množství automobilů do zásuvky.
Ve stínu strmého vzestupu prodejů i faktu, že se objevuje čím dál více "dostupnějších" elektromobilů - jakkoliv k paritě se spalovacími motory mají ty elektrické stále docela daleko - tak působí aktuální zpráva možná lehce zvláštně. Německá vláda se totiž podle tamních médií rozhodla od začátku roku 2026 znovu podporovat nákup elektrických nebo plug-in hybridních aut.
Pravidla nastavená vládnoucími křesťanskými a sociálními demokraty by nicméně měla být podle informací oborového magazínu Automobilwoche s odvoláním na vládní dokumenty striktnější než v roce 2023. Především na podporu dosáhnou jen domácnosti, jejichž roční celkový příjem je do 80 tisíc eur (asi 1,93 milionu korun). Podpora má jít hlavně mezi nízko- a středněpříjmové rodiny. Každé dítě, které v domácnosti žije, nicméně posune limit o pět tisíc eur (asi 121 tisíc korun).
Základní podpora by měla být tři tisíce eur, to je lehce přes 72 tisíc korun. Dítě znamená navíc 500 eur, maximálně ale dostane domácnost s dětmi navíc tisíc eur, tedy asi 24 tisíc korun. Dalších tisíc eur je pak určených pro nízkopříjmové domácnosti. Celkově je nicméně maximální podpora stanovená na pět tisíc eur.
Když podpora v roce 2023 končila, bylo možné na jedno auto dostat 3000 až 4500 eur podle jeho ceníkové ceny. Byla to ale dotace dostupná všem, ne jen určité příjmové skupině.
Aktuální podpora se týká výhradně nových aut, a to při koupi za hotové i na leasing. Jaká bude maximální cena vozu, Automobilwoche zatím nezmiňuje. Píše ovšem, že vláda chce, aby auta, která budou moci o dotaci zažádat, měla určitý původ.
Nejspíše to tak bude navázáno na místo výroby (případně místo výroby jednotlivých dílů) tak jako ve Francii: tam na dotaci dosáhnou jen modely vyráběné v Evropě, třeba auta z Číny kvůli dlouhému transportu, a tím i vysokým emisím, na podporu nedosáhnou. Měla by být také stanovena doba, po niž majitel nebude moci dotované auto prodat.
Přesná podoba dotačního programu se tak bude ještě ladit, stejně jako datum, od něhož bude možné o podporu zažádat. V současnosti totiž není jasné, jestli to bude možné hned od 1. ledna 2026.
Na podporu nákupu aut do zásuvky jsou určeny tři miliardy eur, tedy přes 72 miliard korun. S dotací se tak v Německu prodá mezi 600 tisíci až jedním milionem aut.
Například předsedkyně Asociace mezinárodních výrobců vozidel (VDIK) Imelda Abbé kritizuje německou vládu za to, že do programu podpory nezahrnula i ojetá auta. Ta si přitom právě podle ní domácnosti s nízkým a středně vysokým příjmem kupují nejčastěji. Další experti se pro změnu obávají, že dotace povedou k ještě rychlejší ztrátě hodnoty elektromobilů na sekundárním trhu, případně také upozorňují na stále vysoké ceny energií.
Německá Asociace automobilového průmyslu (VDA) podle Automobilwoche odmítá podmínku podílu lokální výroby. A i když vládu za znovuzavedení dotací chválí, volá také po podpoře elektrických dodávek. Svaz německých automobilových dealerů (VAD) však ústy svého předsedy Burkharda Kellera vyjádřil nesouhlas s celým návrhem, protože by mohl vyústit v rychlý nárůst, ale pak dlouhodobě neudržitelnou poptávku po elektromobilech.



Několik desítek stížností od příznivců SPD na Otázky Václava Moravce bude na svém nejbližším jednání řešit Rada ČT. Část z nich se již tradičně týká nezvání Tomia Okamury, okolo dvaceti stížností ale nově přibylo na neúčast Jindřicha Rajchla. A velká část z nich má téměř totožné znění – působí to tedy dojmem koordinované akce.



Nové auto téměř za polovinu ceníkové ceny? V Německu ještě několik týdnů realita. Čínský BYD vsadil na velmi agresivní slevovou akci, která v kombinaci s vládním bonusem na elektromobily a plug-in hybridy srazila ceny všech modelů na sumy dlouho nevídané. Třeba nejmenší elektromobil Dolphin Surf tak stojí v přepočtu 300 tisíc.



Tenisový turnaj WTA v Austinu nabízí hráčkám místnost, v níž si mohou vybít vztek bez dohledu kamer.



Personální zemětřesení v čele Xboxu vyvolalo víc otázek než odpovědí. Phil Spencer po 38 letech v Microsoftu odchází a spolu s ním i původně zamýšlená nástupkyně Sarah Bond. Novou šéfkou se stává Asha Sharma, dosud spojená především s vývojem AI. Značka, která kdysi definovala konzolovou revoltu proti Sony, tak vstupuje do další fáze své existence – a nikdo netuší, jak bude vlastně vypadat.



Evropská komise zaslala do Česka dopis, v němž žádá vysvětlení, jakým způsobem Česko brání střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Chce také ujištění, že Agrofert nedostane evropské peníze, dokud situace nebude vyjasněna. Ve středu to napsal server Seznam Zprávy. Babiš tvrdí, že odstranil střet zájmů tím, že vložil veškeré akcie holdingu Agrofert do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust.