Tisková zpráva General Motors (GM) z 28. ledna vyvolala v Americe menší senzaci. Spalovací motory mají skončit v roce 2035. V médiích, která si materiál nepřečetla dost pozorně, to dokonce prohlásili za pevné datum. Ve skutečnosti automobilka uvedla, že o ukončení výroby spalovacích motorů k onomu datu "usiluje". Což není závazek, ale cíl. Navíc se vztahuje k osobním a lehkým dodávkovým vozidlům, nikoli k těžší technice.
Přesto prohlášení ředitelky Barrové důrazností i slovníkem překvapilo. "General Motors se připojuje k vládám a společnostem celé planety a bude pracovat pro lepší, zelenější a bezpečnější svět," uvedla doslova. Na automobilový průmysl neobvyklá rétorika. Obzvlášť u výrobce, který ještě předloni podporoval Trumpovy návrhy zpomalit zpřísňování limitů CO2 a zakázat Kalifornii vlastní emisní normy.
Úplné opuštění benzinu a nafty ke konkrétnímu datu zatím ohlásily jen luxusní značky jako Jaguar a Volvo. Nepřímo také Mercedes-Benz, který zastavil další vývoj spalovacích motorů, ale v jejich prodeji bude dále pokračovat. General Motors ale dělá auta všech velikostí včetně nejmenších lidovek. Tam se nová a drahá technika bude prodávat hůř.
Obrat se nicméně odehrává na pozadí změn v celém odvětví, kterou jsou už beztak nastartovány a během současné dekády začnou výrazně ovlivňovat trh. Před rokem GM představilo novou podvozkovou platformu pro celou rodinu elektromobilů, oznámilo uvedení dvaceti modelů do roku 2023 a miliardové investice do společného závodu na lithiové články s LG Chem.
Otázka je, jak rychle bude tento vývoj postupovat, a právě to může nový prezident Biden ovlivnit. Hned první dny v úřadu ohlásil exekutivní příkazy ke snížení uhlíkových emisí. Není pochyb, že dřív nebo později dojde i na automobily. A GM chce říci, že i tentokrát prezidenta podpoří.
Zároveň tím však na něj klade vysoké nároky, protože vláda drží v ruce černého Petra infrastruktury. První háček je, že pro dvacet milionů elektromobilů, které se dosud očekávaly na rok 2030, budou potřeba až dva miliony nabíječek. Joe Biden mluví jen o půl milionu.
Především však podstatně stoupne spotřeba energie. V roce 2019 Američané vyrobili 4100 terrawatthodin elektřiny. Kdyby na ni zítra přesedlalo všech 250 milionů aut, při průměrném nájezdu 13 500 mil ročně by spotřebovaly dalších 1600 TWh, což znamená nárůst o 39 %.
Zítra se to samozřejmě nestane. Potíž je ale v tom, že Joe Biden chce mít už v roce 2035 elektřinu bezuhlíkovou. Dvacet až třicet milionů elektromobilů, které se do té doby podaří prodat, tedy ještě přitíží síti, do níž proud poteče neznámo odkud.
Americkou produkci elektřiny v roce 2019 obstaraly ze 62 % uhlí a plyn, z necelých 20 % jádro, 7 % vítr a 1,7 % slunce. O kolik víc toho zvládnou obnovitelné zdroje, o tom se vede stejně široce rozevřená debata jako u nás. Pokud by významnou část měly převzít nové regulovatelné a předvídatelné zdroje jako jádro, zcela jistě nebudou hotové za patnáct let.
Tím spíše, že velké plány musejí nejprve projít Kongresem. Někteří senátoři ani nemusejí být republikáni, aby se stavěli za zachování uhelných dolů ve svých regionech, zatímco neklidné mládí demokratů projevuje jistou náladovost ohledně podpory jádra.
Když v této situaci ředitelka největší domácí automobilky říká "My jsme na elektřinu připraveni," mohla rovnou pokračovat "teď je řada na vás". Další vývoj bude zajímavé sledovat.
Ostatně ani závazek, který GM bere na svá bedra, není úplně skromný. Na plnou elektrifikaci bezmála třímilionové roční americké produkce, z níž milion tvoří velká SUV a pick-upy, bude potřebovat přes 200 GWh baterií. Tedy deset takových gigatováren, jako má dnes Tesla v Nevadě.
