Pokud jde o riziko závady, chronickým potížistou číslo 1 je autobaterie. V každoroční statistice německého klubu ADAC je pravidelně ve vedení, loni stála za výjezdem žlutých andělů ve 44 procentech případů. Kdo by tedy tipoval za nejčastější lapálii defekt pneumatiky, nehádal by správně, ten pro srovnání stojí "jen" za devíti procenty potíží.
Současné baterie v autech mívají jen zřídkakdy životnost delší než pět let, ty z druhovýroby mohou stávkovat klidně i po dvou třech letech provozu. Pokud za nízkých teplot startér točí výrazně pomaleji než kdy předtím, je dobré nechat kondici baterie zkontrolovat a případně ji včas vyměnit za novou.
V zimě voda chladič roztrhá
Podobně jako baterie, postupem času degraduje i kapalina v chladiči. Kdo se svým autem jezdí pravidelně do servisu a drží se výrobcem nastaveného plánu, neměl by narazit na žádný problém. Tam mu chladicí kapalinu v závislosti na použitém typu automaticky vymění každých dva až pět let.
Kdo ale na servisu šetří a jezdí sem jen pro nový olej do motoru, může si hustotu kapaliny, respektive teplotu, při které tuhne, změřit sám. Přístroj zvaný refraktometr je v tomto období běžně k mání na benzinových pumpách - jednoduchá zařízení stojí pár stokorun, víceúčelové refraktometry vyjdou na zhruba tisícovku.
Chladicí kapalina by měla v tekutém stavu vydržet teploty minus 25 stupňů Celsia, zejména v horských oblastech by při vyjasnění mohl teploměr klesnout hluboko. Hlavně majitelé starších aut, kteří přes léto dolévali chladič obyčejnou vodou, by měli jednat rychle. V jejich případě mohou chladič roztrhat i několikadenní mrazy jen pár stupňů pod nulou.
Na okna jen nemrznoucí směs
Hrdlo nádobky ostřikovačů bývá zejména u elektroaut to jediné, na čem může majitel vozu realizovat své pečovatelské sklony. Letní kapalina nemá v zimě v autě co pohledávat, je téměř jisté, že dříve či později zamrzne. A to občas platí i v případě, kdy tomu mají bránit vyhřívané trysky. Jde tu navíc o bezpečnost - při teplotách těsně pod nulou může letní směs na okně vytvořit neprůhlednou vrstvu, na kterou stěrače zpravidla nestačí.
Pokud ji v nádobce z léta zbylo větší množství, nejjednodušší způsob, jak se jí zbavit, je urychleně ji spotřebovat. Ředěná zimní kapalina, dostupná v obchodech, má bod tuhnutí uveden na etiketě - pravidla zvládá teploty kolem minus 20 stupňů. V nabídce jsou však i směsi určené k dodatečnému naředění, které mají bod tuhnutí výrazně nižší.
Na rozdíl od nemrznoucí směsi v chladiči by se to s koncentrací roztoku na mytí oken nemělo přehánět. Pokud se auto pohybuje v oblastech, kde extrémně nízké teploty prakticky nehrozí, je zbytečné mít v nádržce směs držící tekutý stav i při minus 40 stupních. Čím je totiž směs koncentrovanější, tím je i mazlavější a její mycí účinek paradoxně klesá.
V souvislosti s nemrznoucí směsí ještě jedna rada: nestačí ji mít jen v nádržce, ale je třeba ji nasát i do hadiček ostřikovačů. Platí to i v případě zadního okna, kde by zamrznutí přívodu teoreticky nemuselo tolik vadit. Jenže tady nejde ani tak o dobrý výhled jako o prevenci proti poškození.
Hadičky k zadnímu oknu jsou velmi dlouhé, vedou z motorového prostoru pod stropnicí až k víku kufru. Zpravidla nejde o jeden souvislý kus, ale jednotlivé části na sebe navazují spojkami. Pokud přívod každým rokem pravidelně zamrzá, obvykle to hadičky nějakou dobu vydrží. Ale časem ztratí pružnost a v nejslabším bodě, podle zkušeností servisů často právě kolem spojky, se vedení naruší a kapalina začne po rozmrznutí unikat. Závada je sice lehce identifikovatelná, ale poměrně obtížně napravitelná.
Ošetření gumového těsnění
Přimrzání dveří trápí zejména starší auta, u těch moderních už není tak časté. Vznikne tehdy, pokud se na gumovém těsnění nashromáždí voda, která vlivem poklesu teplot zmrzne. V tomto případě je důležité neodtrhávat dveře silou. Je pravděpodobné, že se takovým zacházením těsnění poškodí.
Naopak není od věci vyzkoušet pro přístup do auta jiné dveře. Pokud ani to nepomůže, můžeme zkusit rámy dveří nahřát, například termoforem či fénem. Horká voda se v těchto případech spíše nedoporučuje, výrazný rozdíl teplot by mohl poškodit lak karoserie nebo sklo v okně.
Majitelé elektromobilů mohou na dálku aktivovat topení a chvíli počkat, až dveře rozmrznou zevnitř. Totéž samozřejmě platí i pro spalovací auta, která mají instalováno nezávislé topení.
Zamrzání dveří lze však snadno předejít, stačí před zimní sezonou pryžové těsnění ošetřit sprejem k tomu určeným. Alternativně lze také použít sprej s příměsí silikonu.
Další tipy, jak připravit auto na zimu, přinášíme ve fotogalerii.
