Na dílně v Kuří stojí zhruba sedm rozpracovaných aut. Jsou jako světlušky, už z dálky září, zvenku sytě žlutým lakem, zevnitř vydatným LED osvětlením, které někteří z montérů právě instalují.
FD servis je rodinná firma, kterou vedou čtyři osoby - otec, matka a dva bratři. Vedle Sicaru a Fosanu je jednou z největších českých firem, které se specializují na stavbu rychlých záchranek. Ale samozřejmě nejen těch, vyrábí i běžné sanitky a jiné montáže a úpravy, například auta pro řemeslníky, chladírenská auta a mnoho dalších, záleží na přání zákazníka.
"Rychlé záchranky jsou ale takové naše rodinné stříbro," říká David Mašek z FD servisu, jeden z bratrů vlastníků, který tu pracuje přes 20 let. "Sanitkou to se mnou ve firmě i začalo, byl to Transporter T4 a dodávali jsme ho do Vlašimi. Na tu ambulanci si moc dobře pamatuju," dodává. To ještě s otcem stavěli auta u souseda na dvoře v Praze na Chodově, do areálu v Kuří s aktuálně asi 25 zaměstnanci se přestěhovali zhruba před deseti lety.
Nelze si nevšimnout, že naprostá většina aut na dílně pochází od Volkswagenu, stojí tu převážně Transportery T6.1 a pak také sem tam nějaký Crafter. "Upravujeme samozřejmě i jiné značky, Fordy, Fiaty, Peugeoty nebo Mercedesy, ale s Volkswageny máme za ta léta nejlepší zkušenost. Osobně mám nejradši Transporter, protože má tak univerzální podvozek, že se na něj dá postavit de facto cokoliv, i tahle opravdu velká záchranka s nástavbou," vysvětluje David Mašek u auta s relativně drobnou kabinou a velkou nástavbou za ní.
Podvozek má navíc mnoho konfigurací, varianta s pohonem všech kol zvládne i těžší terén, a tak si takové sanitky vybírají zdravotnické instituce v krajích, kde musí občas i do hor a potřebují maximálně univerzální auto.
"Naše zkušenost je taková, že užitkové Volkswageny jsou hodně kvalitní. Když už investujete třeba půl milionu do vestavby, chcete, aby byla postavená na autě, které i hodně vydrží. A navíc mají velmi dobré jízdní vlastnosti," chválí svá auta. "Také se sem pořád vrací, servisujeme je, a tak i vidíme, co vydrží, protože záchranky mají těžký život, zhruba tři za měsíc se sem vrátí na opravu po nehodě v provozu."
Jak se postaví sanitka
Do Kuří se dopraví bíle nalakované vozy s valníkem, firma auta lakuje a kompletně montuje nástavbu za kabinu vozu. Ta je už přesně podle požadavků klienta. Může být tedy různě vysoká i dlouhá a různě vybavená.
Ambulancí je mnoho, základně se dělí dvě, či spíše tři kategorie. První je takzvaná DRN, "drnky", zkratka znamená Doprava raněných a nemocných. Jsou to běžné sanity, které mají ve výbavě obvykle lehátko s nosítky a kolečkové, správně řečeno infarktové křeslo, ze speciálních lékařských přístrojů nevozí prakticky nic.
Tato auta mají ve vozovém parku většinou nemocnice či soukromé firmy, které zajišťují dopravní zdravotní službu (DZS). Jsou často bíle lakované s pruhy, mají však výstražné zařízení neboli majáky. Auta převážejí nemocné mezi nemocnicemi a také na zákroky nebo domů, onkologické pacienty, případně různé orgány.
Speciální záchranky rychlé pomoci RZP či RLP pak slouží pro akutní případy, vyjíždějí ke stavům ohrožujícím zdraví nebo život pacienta. Jsou obvykle žluté a mají ve výbavě různé defibrilátory, kardiostimulátory, vakuovou matraci, odsávačky, ventilátory, kyslíkové lahve, dlahy, trauma sady, infuzní sady a mnoho dalšího materiálu.
Třetí třídou jsou takzvané mobilní jednotky intenzivní péče, tedy takové RLP vozy, které mají také maximální vybavení pro resuscitaci, monitoring a připojení na umělou plicní ventilaci, především ale slouží pro převoz pacientů ve velmi vážném stavu. I taková ambulance se v FD servisu staví, naposledy například pro vozový park Ústřední vojenské nemocnice v pražských Střešovicích.
Toto moderní auto nemocnici předali v srpnu, v říjnu v něm záchranka vezla za velké mediální pozornosti prezidenta Miloše Zemana z Lán se zdravotními komplikacemi.
"Ročně tu postavíme asi 70 aut, a když bych měl odhadnout, kolik sanitek jsme za ta léta tady udělali, bude to určitě přes 800, možná i tisíc," vypočítává Mašek. Přestavba obyčejné sanity trvá asi měsíc, velké záchranky pak zhruba šest týdnů. Ceny se pohybují do několika milionů, záleží na klientovi, běžná velká žlutá záchranka stojí skoro čtyři miliony korun.
Mašek jedním dechem také dodává, že situace se v jeho byznysu velmi komplikuje. "Vše je teď složitější, legislativa a hlavně nejasná budoucnost. Vždyť nikdo neví, co bude s užitkovými auty dál v souvislosti s elektromobilitou. Nový Transporter by snad být měl, ale co pak?" ptá se Mašek.
Je toho názoru, že čistá elektromobilita v této speciální automobilové kategorii je zatím těžko uplatnitelná. Auta musí být připravena k opakovaným výjezdům neustále, nelze je odstavit na nabíječku a modlit se, že zrovna nebudou potřeba. Užitkové bateriové vozy mají dnes navíc velmi omezený dojezd jen lehce přes 100 km.
Postupná oznámení velkých automobilových výrobců, že kompletně přecházejí na elektromobilitu, tedy Davidu Maškovi jen přidělávají další vrásky. "Někdy mi připadá, že automobilky přestala speciální auta zajímat. Když se prodá jen 10 tisíc aut v Evropě, proč je nabízet? Jenže jak to bude řešit policie, hasiči nebo malé skupiny lidí, které potřebují specifické auto s konvenčním dieselem s dlouhým dojezdem, nevím."
Práci firmě také komplikují opožděné dodávky aut kvůli nedostatku dílů, a to především čipů. "To je asi úplně nejhorší věc. Ambulantní vozy jsou předmětem veřejných zakázek. Když se do nich my dnes chceme přihlásit, musíme garantovat, že jim auta dodáme v požadované dodací lhůtě. Dnes jsou tak dlouhé, že musíme auta u automobilky objednat a jít do soutěže, u které ale netušíme, jestli vyhrajeme," vysvětluje Mašek.
Situace se natolik vyhrotila, že v jednu chvíli FD servis evidoval objednávky na 150 aut, u nichž ale nevěděl, zda je pak bude potřebovat. "A to také znamená zavázat se k odběru, mít na to vyhrazených 150 milionů a modlit se, že soutěž vyhrajeme. Situace nyní opravdu není jednoduchá."
