Jak je důležitá reklama

Koncem 19. století ale s rozvojem cyklistiky a pomalu začínajícím boomem automobilismu přibývalo i firem, které vyráběly pneumatiky. Bratři Michelinovi tak celkem prozíravě vsadili na výraznou a zapamatovatelnou reklamu, jejíž tváří se stala na první pohled možná trochu děsivě vyhlížející bílá postava. Inspirací se údajně stala hromada pneumatik, která bratrům připomněla postavu bez rukou.

Postavě se říká Bibendum či monsieur Bibendum (v angličtině je možné se setkat s označením Michelin man, tedy česky panáček Michelin), a to podle hesla na plakátu "Nunc est bibendum". To je věta, kterou použil římský básník Horatius v knize Ódy, a v překladu znamená "nyní je čas pít".

A skutečně, když se podíváte na plakát z roku 1898, kde mu dal podobu francouzský umělec známý jako O'Galop, postava stvořená z pneumatik drží v ruce skleničku a ironicky připíjí na zdraví svých konkurentů. Ve sklenici však není alkohol, ale směs hřebíků, střepů a dalších ostrých předmětů. To mělo podpořit vnímání pneumatik Michelin jako těch, které si poradí i s ostrými předměty.

Postava se během let měnila. Například původně byla šedobílá podle barvy pneumatik, na chvíli se objevovala v černé (když se barva pneumatik změnila), aby následně dostala bílou barvu. Prvotně byla složená z cyklistických pneumatik, i to se ale v průběhu času, spolu s velikostí, změnilo. Zmizela také sklenička a panáček Michelin rovněž přestal v 60. letech kouřit. Přesto je to dodnes jeden z nejjednodušeji rozpoznatelných reklamních prostředků vůbec.