Foto: Wikimedia Commons - Benoît Prieur (CC0 1.0)

Zrodila se michelinská hvězda

Vliv na popularitu značky Michelin ale neměl jen reklamní maskot, ale i takzvaný Michelinský průvodce. První se objevil v roce 1900, byl vytištěný v 35 tisících kopií a rozdával se u příležitosti Světové výstavy Expo v Paříži. Průvodce obsahoval mapy a různé informace, měl pomáhat motoristům v plánování cest, radil jim, jak vyměnit pneumatiku, kde natankovat, kde se ubytovat a podobně. Průvodce se stal známým i díky výrazným červeným deskám.

První roky se tiskl zdarma a pro Francii, v roce 1904 se přidal průvodce pro Belgii a další roky následovala spousta jiných oblastí včetně Německa nebo Portugalska. V roce 1909 se objevila první anglicky psaná verze průvodce po Francii. Za první světové války bylo vydávání průvodce přerušeno, po ní se v roce 1920 objevila zásadní změna: Michelinský průvodce už nebyl k dispozici zadarmo. Stalo se tak kvůli tomu, že řada výtisků nebyla využitá. André Michelin se tak řídil principem, že člověk si váží jen toho, za co dal peníze. Počátkem 20. let se objevily i další změny, třeba hodnocení restaurací a hotelů. Nejprve v Paříži, později i v dalších městech.

Bratři pochopili, že v hodnocení restaurací je budoucnost průvodce, proto si najali řadu expertů, kteří jídlo anonymně hodnotili. V roce 1926 se poprvé objevilo hodnocení pomocí hvězd. Nejprve byla jen jedna, až ve 30. letech se hodnotící škála (změnila se nejprve v roce 1931 a ustálila o pět let později) a kritéria ustálila na jedné, dvou nebo třech hvězdičkách. Původně dostávaly hodnocení jen restaurace ve Francii, až v roce 1956 se rozšířilo do Itálie, v roce 1974 do Velké Británie a dokonce až v roce 2005 se průvodce objevil v USA (konkrétně pro New York). Hodnocení dodnes provádí školení inspektoři a udílení a ponechání hvězd má svá jasná pravidla.

Kromě těchto červených průvodců vydává Michelin i zelené průvodce, které obsahují obecné informace o daném městě, regionu či zemi.