Před 135 lety se poprvé objevilo na světě něco, čemu se o něco později začalo říkat řidičský průkaz. Z papírové "knížky" v pevných deskách se časem stala malá plastová kartička, dostat se k oprávnění ale nebylo vždycky snadné. Připomeňte si, jak se vyvíjela podoba řidičáků v Československu od začátku 20. století až dodnes.
První řidičský průkaz
Karl Benz přispěl na konci 19. století výraznou měrou k rozvoji automobilismu a bylo to také právě on, kdo v roce 1888 dostal vůbec první řidičské oprávnění na světě. Platilo však pouze na území Mannheimu, kde bydlel. Benz o řidičský průkaz - jakkoliv tehdy se tento pojem neužíval - zažádal sám, protože lidem vadil hluk a zápach, který produkovalo jeho auto. To si nechal patentovat v roce 1885. Benz tak chtěl provoz svého Patent Motorwagenu zlegalizovat, což se mu povedlo: jeho oprávnění bylo napsané rukou.
První zkoušku pro udělení řidičského oprávnění údajně složil v srpnu 1889 Francouz Léon Serpollet, a to na tříkolce vlastní konstrukce. Rovněž ve Francii, konkrétně v Pařížské oblasti, zavedl policejní prefekt Louis Lépine v srpnu 1893 povinnou zkoušku pro udělení certifikátu o schopnosti řídit vozidlo. Zkouška to byla překvapivě komplexní, skládala se nejen ze schopnosti auto ovládat, ale také ho technicky poznat a umět opravit některé poruchy. Na průběh zkoušky dohlíželi lidé z důlního úřadu - komisaři jako takoví logicky neexistovali - a certifikát opravňující k řízení mohli dostat jen muži starší 21 let. Koncem 19. století to ale byla spíše výjimka.