Řidičský průkaz státu New York z roku 1910. | Foto: Aktuálně.cz / The New York Public Library / Public domain

Pravidla hry se pomalu začala měnit až na začátku 20. století. 29. září 1903 totiž Prusko jako první země na světě zavedlo něco jako testy způsobilosti - řidič musel být schopen prokázat ani ne tak své řidičské schopnosti, ale znalosti, jak opravit rozbité vozidlo a dostat jej zpátky na silnice. Následovaly i další země, ve Spojeném království byla nutnost mít povolení k řízení vozidla zavedena v 1. ledna 1904, ačkoliv nešlo o zkoušky v dnešním slova smyslu. Řidiči však muselo být více než 17 let a musel být schopný prokázat, že své auto zaregistroval u příslušného úřadu. Dodejme, že povinné zkoušky před udělením řidičského oprávnění Britové zavedli v roce 1934.

To Němci ke zkouškám z řízení a znalosti motorového vozidla přistoupili už v roce 1910, Francie pak celostátně počátkem 20. let. Postupně se zkoušky začaly objevovat i v dalších zemích, třeba v USA je zavedli v roce 1910 po řadě dopravních nehod se smrtelnými následky. Začalo to ve státě New York pro profesionální řidiče, o tři roky později se zkoušky staly povinné pro všechny řidiče poprvé ve státe New Jersey. Jak vypadal profesionální americký řidičský průkaz v roce 1910, vidíte na obrázku.

Jakkoliv se povinné zkoušky z řízení automobilu rychle rozšiřovaly napříč světem, ne všude je museli řidiči skládat. Třeba v Belgii nebylo až do roku 1977 potřeba k získání řidičského průkazu složení žádné zkoušky.