Dobíjecích stanic pro elektromobily (nebo plug-in hybridy) je málo. V Česku jich je zatím okolo 400, v roce 2025 jich má chybět tři tisíce, o pět let později dokonce dvacet tisíc. V polovině března to v Mladé Boleslavi řekl novinářům předseda Sdružení automobilového průmyslu Bohdan Wojnar.
Podobná situace není jen v Česku. V Británii podle zprávy BBC chybí dobíječky již nyní. V roce 2020 by jich prý mělo být zapotřebí šestkrát tolik, než jich je dnes. V řadě lokálních oblastí je dvacet nabíjecích stanic nebo méně, navíc jsou provozovány různými společnostmi, což uživatelům elektrických aut komplikuje dobíjení, protože k jejich použití nemusí vždy mít vhodný uživatelský účet.
Obojí jsou známé problémy, s nimiž se v současnosti snaží vlády vypořádat investičními pobídkami na výstavbu dobíječek a automobilky nabídkou jednotných uživatelských účtů, které umožní nabíjení u různých poskytovatelů s měsíčním vyúčtováním. Aniž byste museli řešit, jestli dobíjíte u ČEZ, nebo Innogy.
Jenže podle zjištění Fordu, které vyplývá z informací, jež nasbíral pomocí flotily 160 lehkých užitkových vozidel pohybujících se po Londýně, dobíjecí stanice bohužel nejsou rozmístěny dobře. Vozidla v této flotile nebyla elektrická, cesty řidičů tedy nebyly ovlivněny potřebou auto někde dobít.
Výzkumníci dvanáct měsíců shromažďovali anonymizovaná data o tom, kdy auto zastavilo, kdy rozblikalo varovná světla nebo akcelerovalo. Analýzou dat pak přišli na to, že pouhé jedno jediné procento zastávek delších než třicet minut (které jsou vhodné pro použití rychlonabíječky) se odehrálo ve vzdálenosti do sta metrů od dobíjecí stanice.
Z celkových 9495 zaznamenaných zastavení jich bylo jen 79 v takové vzdálenosti a z nich jen 19 bylo delších třiceti minut.
Celou problematiku dokreslují výsledky testovacího provozu flotily dvaceti testovacích plug-in hybridních Transitů, které Ford zkouší u reálných zákazníků. U těchto aut nebylo ani jednou zaznamenáno nabití u veřejné stanice. Řidiči baterie doplňovali doma nebo v depech spedičních firem.
Ford přitom tvrdí, že podmínky pro elektromobilisty by v oblasti tzv. Velkého Londýna výrazně zlepšilo pouhých dvacet rychlonabíjecích stanic. Ty by ale musely být umístěny strategicky vhodně tak, aby k nim nebylo nutné speciálně zajíždět, ale aby je řidiči měli po cestě.
"Při hledání těchto dodatečných míst pro instalaci dobíječek jsme se snažili využít známé vzorce chování řidičů, aby nabíjení zapadlo do jejich každodenních aktivit," vysvětluje John Scott, vedoucí projektu City Data Solutions.
Analytik Robin Giles si myslí, že by lepší rozmístění stanic mohlo urychlit přijetí elektromobilů a zmenšit kolony a snížit také spotřebu energie a času při hledání místa, kde doplnit elektrickou energii.
Podle výzkumníků by v budoucnu bylo velmi prospěšné, aby při strategickém plánování své infrastruktury města a lokální samosprávy využívaly právě data nasbíraná podobně propojenými vozidly.
"Chceme ukázat, že tato velká data lze použít ke zvýšení efektivity investic vkládaných do výstavby dobíjecí infrastruktury," říká Scott. Podobně nasbírané informace ale lze použít i k identifikaci potenciálně nebezpečných míst.
Dobíjecí stanice přitom budou po celé Evropě zapotřebí. V roce 2040 by elektromobily měly tvořit celou třetinu automobilových flotil a mít většinu v prodejích nových vozů.
