Ty tam jsou průkopnické doby elektromobility, kdy většina uživatelů nabíjela doma a ČEZ je musel ke svým nemnoha nabíječkám lákat těžce dotovaným proudem. Účtoval jen paušál 180 korun měsíčně, odebraná energie nehrála roli. Když v roce 2017 zdražil na 540 Kč, někteří to brali skoro jako podraz.
Od té doby značně přibylo jak aut, tak nabíječek a baterie poberou násobně víc energie. V elektromobilitě se proto začínají uplatňovat tržní mechanismy, což se sešlo s poněkud turbulentním vývojem cen elektřiny v celé Evropě. Pražská energetika a E.ON upravovaly ceníky začátkem letošního roku, ČEZ v únoru 2020. Proto nyní přichází s dalším zdražením.
Poslední dva roky největší dodavatel nabízel velmi zajímavé tarify s paušálem a volnými kilowatthodinami. Kdo víc jezdil, mohl významně ušetřit. Od Nového roku tyto výhody končí, každá kilowatthodina se platí zvlášť.
Navíc se rozevírají nůžky mezi pomalým a rychlým nabíjením. I to muselo jednou přijít, jelikož instalace rychlé nabíječky je daleko dražší - kromě vyššího výkonu musí měnit proud ze střídavého na stejnosměrný. Od ledna se bude u střídavého stojanu platit šest korun, u stejnosměrného (50 kilowattů) osm korun.
Dvoukorunový rozdíl je mezi velkými hráči zatím největší. U Pražské energetiky platí poměr 5 a 6 korun, E.ON účtuje 6 a 6,90 Kč. Další sazby jsou stanoveny pro ultrarychlé nabíječky s výkonem nad 100 kilowattů, těch je ale v Česku zatím po málu.
Jak se nové ceny promítnou do měsíčních provozních nákladů, ilustrujeme na dvou konkrétních vozech, které jsme nedávno testovali. U menšího Opelu Corsa-e předpokládáme nájezd 12 000 kilometrů ročně a vycházíme z naměřené spotřeby 17 kWh/100 km. V praxi jsme také ověřili, že nabíjení z 10 na 80 procent kapacity znamená odběr 31 kilowatthodin.
Manažerskou třídu zastupuje Škoda Enyaq. Uvažovaný nájezd je 20 000 kilometrů, spotřeba 20 kWh/100 km a nabíjení z 10 na 80 procent odebere ze sítě 54 kilowatthodin.
Střídavé nabíječky mívají 22 kilowattů, ale my počítáme výkon poloviční. Střídavý proud si totiž musí každé auto usměrnit samo a většina z nich víc než 11 kilowattů nezvládne. To je také případ Corsy a Enyaqu. Proto trvá pomalé nabíjení opravdu dlouho: u Corsy tři hodiny, u Enyaqu pět. Rychlonabíjení s 50 kilowatty zvládne stejnou práci za 45, respektive 60 minut.
To je důležité proto, že ČEZ nově zavádí poplatek za dobu, kterou auto u stojanu stráví. Stejně jako E.ON ji však počítá u pomalých nabíječek až po uplynutí osmi hodin, u rychlých po hodině a půl. Naše dvě auta se nabijí rychleji, takže za čas neplatí nic.
Zato Pražská energetika u pomalé nabíječky účtuje korunu za minutu už po dvou hodinách. To Corsa ani Enyaq nestihne a výsledek vidíte v grafu: pomalé nabíjení v daném rozsahu zde vyjde dráž než rychlé.
Proto také nejnovější ceník ČEZ není v pomalém nabíjení nejdražší. U rychlého však s přehledem vede. Zejména to bude mrzet zákazníky, kteří dosud využívali tarif ČEZ Obchodní cestující. Zde měli 122 kilowatthodin zdarma a další jen za 4,50 Kč, a to i u rychlonabíječek. I s paušálem 550 Kč by tak za provoz našeho Enyaqu platili měsíčně 1500 korun, zatímco od ledna to bude 3200 Kč.
Pro příští rok nicméně ještě nepadlo poslední slovo. Konkurenční E.ON chystá nový ceník od února a Pražská energetika zvažuje změny v prvním čtvrtletí.
Paradoxy současných cen elektřiny se odráží mimo jiné v tom, že se platby u nabíječek přibližují nákladům na palivo spalovacího motoru. Uvedené kilometry v benzinovém Opelu Corsa by vyšly měsíčně na 2200 korun, v dieselové Škodě Kodiaq na 3560 Kč - obojí při šestilitrové spotřebě.
