Jedinečnou expedici šesti veteránů do Japonska pořádá Josef Zajíček, majitel Autodromu Most a také hodinářské značky Robot. "Jsme mise míru a přátelství. Chci lidem ukazovat, co skvělého se tady vyrábělo. Je to bláznivý nápad, ale těším se na to," vysvětluje v rozhovoru pro HN.
Expedice Praha-Ósaka EXPO 2025 musí zdolat 18 tisíc kilometrů a cestu chtějí zvládnout za měsíc, přesněji řečeno za 21 dní. Což znamená, že denně mají v plánu ujet minimálně tisíc kilometrů, budou spát často vedle auta nebo v něm…
Nápad vznikl náhodou. Josef Zajíček se potkal s Ondřejem Soškou, generálním komisařem účasti České republiky na EXPO 2025. "Když jsem viděl, jak bude vypadat budova českého pavilonu, hned mě napadlo, že by na betonové ploše pod střechou měla stát československá auta. Jsme historicky automobilová země a máme co ukazovat," popisuje a připomíná, že japonská císařská rodina si v roce 1908 pořídila jako první vůz Laurin & Klement.
"Bezmyšlenkovitě jsem prohlásil, že tam dojedu svou T603, a Ondřej se toho chytl. Shodou okolností přesně před 55 lety se uskutečnila expedice Sakura 1970, kdy na první EXPO v Japonsku dorazila česká skupina cestovatelů částečně pěšky a stopem, a tak nás napadlo, že bychom na ně mohli navázat," popisuje dál Zajíček.
Tehdy Japonsko vyhlásilo soutěž, že ocení posádky, které na výstavu dorazí z největší vzdálenosti a nejzajímavějším způsobem, a přihlásily se tři týmy. Nizozemci jeli na kolečkových bruslích, Italové balonem, ale ani jeden se tam nedostal. Jenom parta čtyř Čechů to zvládla. Jeden z nich, Zdeněk Thoma, který se pro cestování celoživotně nadchl, napsal několik knih a má bohatý fotografický archiv z výpravy Sakura 1970.
Expedice veteránů chce jít v jejich šlépějích a propagovat československá auta a hodinky Robot.
Víc než šest účastníků Zajíček přizvat nechtěl s tím, že ve větším počtu už by to bylo náročné. Sám pojede Tatrou 603 z roku 1959, nejstarším vozem na startu. Dále se účastní čtyři vozy Škoda, a to dvě Octavie z let 1961 a 1962, Škoda 100 z roku 1973 a nejmladší Škoda 120 z roku 1980. Tým doplnili ještě Toyotou Celicou ST ročník 1977.
A to proto, že expedice míří do Japonska a Zajíček věří, že tamní fanoušci ocení, že z Prahy do Ósaky dojela právě Celica. "Vybízíme navíc fanoušky, aby se k nám po cestě přidávali, a věřím, že v Japonsku, po kterém máme ujet asi 170 kilometrů do Ósaky, se k nám milovníci veteránů přidruží," dodává.
Auta je potřeba na cestu důkladně připravit. Například Tatra dostane zahrádku, jiné sedačky, bezpečnostní pásy, upravený podvozek, aby cestu zvládla a hlavně aby nenastaly na trase nějaké problémy. A také místo kufru velkou stolitrovou nádrž, aby posádka nebyla tak závislá na tankování.
Cestu chtějí zvládnout za měsíc, ideálně však za 21 dní. "Chceme dokázat, že starými vozy je možné dojet vzdálenost v tak krátkém čase. Různí lidé vyrážejí na cestu, která trvá třeba půl roku, myslím, že to je pak jednodušší, když vás čas netlačí. My se pokusíme s veterány jet, co to dá. Chci tím ukázat, že když vás napadne něco bláznivého, dá se to zrealizovat," popisuje veteránista a propagátor hodinek značky Robot, které ostatně do Japonska také poveze, a doufá, že se jim na cestě nic nestane.
Ujet veterány denně tisíc kilometrů je něco jiného než cestování moderním vozem. V autě tak budou trávit celý den a často i noc, chtějí zkrátka jet, co to dá, spát i vedle auta nebo v autě a hotel si objednat jen občas, když se budou potřebovat vysprchovat. "Jíst budeme hlavně čínské polévky. Na delší dovolené jsem nikdy nebyl," směje se Zajíček.
V plánu je vyrazit 21. června, zřejmě ze Staroměstského náměstí či přímo z Pražského hradu, a dorazit na EXPO 2025 tak, aby stihli tamní národní den České republiky 24. července.
Se závoděním veteránů už zkušenosti Zajíček má, dvakrát uspořádal projekt Oldtimer Express, kdy nadšenci se starými vozy vždy dojedou na různá vzdálená místa v Evropě, poprvé do Istanbulu, loni do Atén, příští rok se tak chystají dvě cesty.
Vedle zmíněné do Japonska v květnu vyrazí Oldtimer Express tentokrát na jih Francie.
"Je to moje vášeň. Sejde se skvělá parta různých lidí, které spojuje láska k veteránům. Nejvíc si cením toho, že se nám přihlašují lidé, kteří na akci šetří třeba po deseti tisících, nejsou to žádní pozéři. Svá auta milují a znají je do šroubku a já mám k nim veliký respekt," popisuje Zajíček, co ho na veteránismu tolik baví.
Nejvíc ho těší, když lidé vytáhnou z garáže opravdu stará auta. Absolvovat jízdu v předválečných automobilech vyžaduje opravdové soustředění, "Celou tuto aktivitu vnímám jako reklamu českému a československému automobilovému průmyslu, na který jsem opravdu hrdý. Vyráběly se tu a vyrábí úžasné věci a byl bych rád, aby se o tom svět dozvěděl," uzavírá Zajíček, který se před časem zbavil svých firem z autoprůmyslu a nyní se nejvíc věnuje hodinkám a starým vozům.
