Jak jste na nápad vymyslet Bezkempu přišli?
Rádi cestujeme s karavanem do přírody, už od dětství jsme jezdili s rodiči. Jenže romantická představa je něco jiného než spaní v českých kempech. Často jsou přeplněné, není v nich klid, třeba natrefíte na sousedy, kteří rádi popíjejí do rána… A tak nás napadlo, proč v duchu sdílené ekonomiky nezkusit propojit majitele krásných pozemků v Česku s cestovateli.
Intenzivně jsme se tomu začali věnovat před začátkem jara loňského roku. Tři měsíce jsme aplikaci programovali. Kdybychom neměli zkušenosti z naší práce (trojice provozuje on-line obchod s oblečením bez log a na druhé platformě naopak nabízí zboží s potiskem reklamních předmětů), trvalo by to mnohem déle a stálo by to miliony. Hotovo jsme měli těsně před začátkem sezony, tu jsme tedy brali jako testovací. Vloni se realizovalo tisíc rezervací, teď máme 140 míst po Česku, sedm na Slovensku, jednáme o jednom v Chorvatsku a uvažujeme do budoucna o expanzi do sousedních zemí.
Bylo těžké najít lidi, kteří poskytnou své pozemky? Jak jste místa sháněli?
Nejdřív jsme zaplatili reklamu v různých místních novinách a věstnících, pak se lidé začali ozývat i sami na základě doporučení. Ze začátku jsme dokonce jezdili se na ně podívat, dnes už to nestíháme. Ale i podle fotek a popisu se brzy pozná, jestli jsou vhodná. Vždy si je prověříme, aby pozemky nebyly blízko frekventovaných silnic, aby byly dobře přístupné. Nemůžeme zařadit ani místa lidí, kteří by neuměli pracovat s počítačem, protože rezervace a komunikace se kompletně vyřizuje on-line, také se o ně musí trochu starat, mít na pozemku uklizeno a občas třeba posekat trávu.
Můžete popsat, o jaká místa jde?
Pozemky jsou hodně různorodé. Občas to jsou louky v čisté přírodě nebo u rybníků či potoků a lesa, ale také třeba na větších zahradách, na farmách, u vinných sklepů, nedaleko vesnických hospod. Nabízí se i jedno místo nedaleko centra Prahy, přímo u Vltavy. Objevují se i netradiční nabídky - třeba můžete spát v domku přímo nad včelínem, v teepee na louce, dřevěné chatičce u jezera, v sušírně ovoce, u farmy mezi koňmi…
Když ale nejde jen o místa v divočině, jak zajistíte, aby na nich byl klid?
I kdyby byl pozemek sebevětší, chceme, aby se na místě nabízelo maximálně pět rezervací. Některá jsou tak malá, že víc než jedna ani není možná. Projekt není založený čistě jen na byznysu, zatím na něm ani nevyděláváme. Nezastíráme, že bychom to od něj do budoucna nechtěli, teď nám jde o to, ať poskytne příležitost lidem s podobným založením, jako jsme my. Možnost utéct od stereotypu, civilizace, do přírody, do klidu a za zajímavými zážitky.
Takzvané kempování nadivoko je ale mezi cestovateli rozšířené i bez vaší aplikace, jak je chcete přesvědčit, aby ji používali?
Oblíbené je, ale v Česku není legální, stejně jako v Německu nebo Rakousku. Půda někomu patří - buď soukromníkům, nebo státu. Díky aplikaci kempujete se souhlasem majitele, jste tam vítáni. Ostatně mnoho lidí to v praxi dělá přesně takto - někde se mu líbí, tak se zeptá majitele, jestli tam může zůstat. Služba vám to pouze usnadní. Podle fotek si můžete vybrat a víte, zda jsou vhodná pro karavan, přívěs, či jen stan.
Navíc rezervace probíhá maximálně jednoduše přes mobil, tablet nebo počítač, u některých lokací ani nemusíte přijít komunikovat s majitelem, pouze zaplatíte předem a oni o vás vědí. Aplikace se udržuje v kvalitě sama - hodnotíte majitele pozemků a oni zase vás, podobně jako u Airbnb nebo Uberu. Kdo by opakovaně dělal problémy, zkrátka ho vyloučíme.
Kolik stojí místo "bezkempu"? Chcete kempům konkurovat nižší cenou, nebo si myslíte, že mají být dokonce dražší?
Téma ceny jsme hodně dlouho řešili. Určují ji přímo majitelé, my si účtujeme 20 % z této částky. Majitelům ale radíme, ať jsou na své pozemky hrdí a nebojí se nastavit cenu výš než v řádu desetikorun, vždyť mají mnohem hezčí místa, než jsou v kempech, tak proč by měla stát méně. Karavan nebo obytné auto obvykle stojí kolem 250-300 korun, plus se platí za osoby. Stany jsou výrazně levnější. Jedním z nejdražších pozemků je prostor u krásného soukromého biotopu na Moravě v lokalitě Drahanská vrchovina, který stojí 500 korun za auto nebo přívěs a dalších asi 80 korun za osobu. Je to ale oáza.
Co jsou pronajímatelé nabízených pozemků zač? Mají něco společného?
To se nedá vůbec říct, občas mladí lidé, kteří zdědili pozemek, nebo to jsou starší lidé, kteří ho chtějí nějak využít, jinde zase lidé, kteří také sami cestují s karavanem, a tak tomuto typu cestování fandí. Typický člověk neexistuje. Máme v databázi vinaře, který dřív nechal stát karavanisty jen tak, teď mu aplikace i něco vydělá. Nemáme pocit, že by to někdo dělal jen čistě pro výdělek, ale majitelé nejúspěšnějších pozemků si přijdou i na částky přes deset tisíc měsíčně.
Holanďané - milovníci karavaningu?
Holanďané - milovníci karavaningu?
Podle registračních značek cestovatelů s karavany se v Evropě zdá, že největšími dobrodruhy s domem na kolech jsou Nizozemci. Ačkoli podle statistiky Federace karavaningu ECF bylo Nizozemsko v prodejích vozů v loňském roce až na osmém místě, při přepočtu na populaci patří mezi ráj karavanistů. V kontinentální Evropě je totiž tato země v řebříčku hustoty zalidnění na třetím místě za Vatikánem a San Marinem. "Máme sice krásnou přírodu, ale zároveň malou zemi, kterou ze dvou třetin zabírají vodní plochy. Proto tak často Holanďané jezdí karavanem a plují nebo často i bydlí na lodích. Alespoň jednou ročně s karavanem vyrazí na dovolenou čtvrtina populace," říká Daniel Hagen, holandsko-český provozovatel turistické kanceláře Dutch Masters. "Řekl bych, že máme cestování v krvi a kohokoli se zeptáte, řekne vám, že ho na tom baví svoboda pohybu a možnost se zkrátka sebrat a jet dál, když se vám někde nelíbí," dodává Daniel Hagen.
Airbnb různé státy postupně omezují, aby se dal tento byznys kontrolovat, protože v některých velkoměstech kvůli němu místní přišli o klid v sousedství. Je vlastně platforma s kempováním bez kempů legální?
Legislativně není nic potřeba, my jsme vlastně jen lepší interní platforma, vztah vzniká mezi majitelem pozemku a cestovatelem, parkování nepodléhá ani stavebnímu úřadu. Majitelé platí daň z příjmu, a pokud to obec vyžaduje, vybírá rekreační poplatek. Zakázat to pronajímatelům nikdo nemůže, ale doporučujeme obejít si nejdříve sousedy, aby jim vysvětlili, o co půjde. Cestovatelé musí dodržovat noční klid a pořádek, stanovili jsme si i kodex, takové bezkempařské desatero, například "Nevyleješ záchod svůj", "Nepodpálíš, nevožereš" a podobně.
Mluvili jste také o tom, že byste rádi expandovali. Co je tedy vaším cílem?
Už jsme začali hledat bezkempy v cizině, aktuálně máme dvě místa na Slovensku v Tatrách. Přemýšlíme o tom, že bychom zkusili hledat místa v Německu. A především stránky fungují v angličtině a němčině. Britové, Němci a Holanďané jsou karavanová země, chtěli bychom komunitu bezkempařů přitáhnout sem do Česka. Naším cílem není udělat z projektu masovou záležitost, ale aby míst, kde je možné v přírodě strávit hezkou, ale klidnou dovolenou, bylo na mapě Česka co nejvíc.
