Vysvětlení se skrývá v prostředním sloupku karoserie. V Chrudimi totiž nestojí jen tak nějaká Octavia, ale její nejvzácnější varianta: prodloužená varianta, která vznikla na přelomu tisíciletí přímo na objednávku tehdejší vlády premiéra Miloše Zemana.
Ten chtěl, aby jeho ministři jezdili v českých autech, Tatra v roce 1998 ale ukončila výrobu osobních aut, a jemu tak chyběl dostatečně reprezentativní český vůz.
Klasická Octavia první generace byla totiž známá tím, že má sice obří zavazadlový prostor, ale místa na kolena vzadu zrovna moc není. Ve vývojovém centru v Česaně proto auto v místech prostředního sloupku natáhli o osm centimetrů.
Zvenku se to pozná podle toho, že zatímco u ostatních Octavií na sebe dveře navazují, v případě prodloužené verze je mezi nimi kus plechu navíc. Nevypadá to sice dvakrát elegantně, ale problém s místem na zadních sedadlech byl natažením rozvoru vyřešen.
Úprava si samozřejmě vyžádala také změny techniky: natáhnout se muselo i výfukové potrubí, předělat bylo nutné i elektroinstalaci. Výroba proto probíhala do velké míry ručně.
Všechny natažené Octavie vycházely z výbavy Laurin a Klement a (snad až na jednu výjimku s pohonnou jednotkou 1.9 TDI) měly motor 1.8 Turbo o výkonu 110 kilowattů. Díky tomu dokázaly jet podle dobových historických údajů až 217 kilometrů za hodinu. Ve výbavě nechybělo kožené čalounění, vyhřívaná sedadla vpředu, litá kola nebo automatická klimatizace.
Specialitou byly v roce 1998, kdy se vyrobila první, parkovací senzory, k dispozici byl i palubní mobilní telefon značky Nokia, čtecí lampičky navíc, majáky a výklopný stoleček pro VIP pasažéra vzadu. Ten však měla podle všeho jen a pouze první Octavia Long. Byl prý velice drahý, protože se musel vyrábět na zakázku.
Celková cena auta byla v roce 1998 pro českou vládu stanovena na 810 tisících korun, postupně ji Škoda zvýšila na 900 tisíc. Dá se předpokládat, že s ohledem na velký podíl ruční práce se pro ni i tak jednalo o ztrátovou akci. I proto, že natažená Octavia nesplnila očekávání.
Ač Miloš Zeman trval na tom, aby jeho vláda jezdila v českých autech, Octavia si ho nakonec nezískala. Tehdejší šéf automobilky Škoda Vratislav Kulhánek tak při předání prvních dvou vozů (měl s nimi jezdit vicepremiér Egon Lánský) mluvil o dodání asi 200 kusů prodloužených Octavií, nakonec se ale výroba zastavila na podstatně nižším čísle.
Vyrobilo se jen asi 25 kusů. 20 před modernizací, pět po ní. Skutečně přesné číslo ale nikdo nezná.
Právě první vyrobený kus po modernizaci si můžete prohlédnout na videu. Je zachovalý a ve skvělém stavu. Možná proto, že toto konkrétní auto nesloužilo ve vládních službách.
Škoda Octavia Long
Motor: benzinový 4válec, 1781 cm3
Výkon: 110 kW v 5700 ot./min.
Točivý moment: 210 Nm při 1750 ot./min.
Nejvyšší rychlost: 217 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 9,0 s
Kombinovaná spotřeba: 7,9 l/100 km
Cena od: 810 000 Kč (1998)
Škoda si ho totiž nechala a používala ho jako předváděcí. Od automobilky ho následně koupil mladoboleslavský dealer Cartech a měl ho vystavený ve svém showroomu.
Prodejce pak ale zkrachoval a z konkurzní podstaty auto koupil soukromý majitel. Ten na něm prý "natočil" nejvíce kilometrů, používal ho totiž jako běžné auto. Dnes se tak jedná o jednu z nejzachovalejších prodloužených Octavií. V lepším stavu by snad mohla být jen ta, kterou má Škodovka v muzeu.
Optikou roku 2018 by se Octavia Long dala hodnotit jako jeden z největších přešlapů české automobilky po jejím převzetí německým koncernem VW. Rozhodně se ale jedná o projekt, který vydláždil cestu první generaci Superbu.
