Marek Dřímal, ekonom Komerční banky

Foto: Komerční banka

Jak by vláda měla naložit s rekordním přebytkem? Má peníze použít spíše na úhradu státního dluhu, nebo je investovat do budoucího rozvoje země?

Letošní rozpočet s 62 miliardami loňského přebytku nepočítá. Vypadá to, že tyto peníze zůstanou na účtech státní pokladny a ministerstvo financí je použije na splátky dluhopisů v letošním roce (nebude jich proto muset vydávat tolik). Peníze na investice v podstatě jsou, problémem je špatná připravenost projektů či nedostatečná efektivita investic a také nedostatek pracovní síly.

Jde o trend, který bude pokračovat i v příštích letech? Může teď český rozpočet končit v přebytku pravidelně?

V letošním roce stát plánuje schodek 60 miliard korun. Náš výhled předpokládá, že deficit bude nakonec nižší, a to 45 miliard. Půjde vlastně o návrat k normálnímu schodkovému hospodaření. V letošním roce totiž už pravděpodobně nebudou působit mimořádné faktory, které stály za příznivým výsledkem roku 2016.

Pro rok 2018 předpokládáme deficit kolem 25 miliardy korun. Nedochází totiž ke strukturální změně rozpočtové politiky; hospodaření státu bez dodatečného dopingu v podobě přílivu fondů EU či mimořádného růstu zůstává deficitní.

Snižuje se díky přebytkovému rozpočtu celkový státní dluh Česka? A potřebujeme to teď vůbec?

Státní dluh Česka se vloni snížil – podle našich odhadů o 60 miliard korun. Kromě bilance rozpočtu však změnu státního dluhu ovlivňuje i politika ministerstva financí na finančních trzích. Například v roce 2014 byl sice rozpočet výrazně schodkový (78 miliard korun), státní dluh se ale snížil o 20 miliard korun. Ministerstvo financí totiž rozpustilo část takzvané rezervy financování, která vznikla v předchozích letech vyššími prodeji dluhopisů, než bylo potřeba na pokrytí tehdejších schodků.

Ke snížení dluhu ale došlo zároveň v roce, kdy byly rekordně nízké výnosy státních dluhopisů. Ministerstvo financí se tak rozhodlo nevyužít těchto mimořádně příznivých podmínek pro předzásobení se penězi pro letošní či příští rok, kdy výnosy pravděpodobně půjdou nahoru, a prodeje dluhopisů tak budou dražší. S touto výjimkou ale na dlouhodobém snižování zadlužení samozřejmě nic špatného. Česko je navíc ve velmi dobré pozici, jeho dluh patří k nejnižším v EU.

Čistě hypoteticky: pokud by státní dluh vůbec neexistoval, nemusel by stát vydávat 41 miliard korun na úroky (v čistém vyjádření) jako například v loňském roce.