Domácí podmínky jsou podle analýzy rovněž rizikem pro kybernetickou bezpečnost a mnohdy formálně znemožňují práci s citlivými daty nebo uskutečnění důvěrných konferenčních hovorů.
"Z analýzy mezi klienty jsme zjistili, že v březnu klesla produktivita zaměstnanců zhruba o desetinu. Navzdory očekávání, že si zaměstnanci i v domácím prostředí postupně zvyknou na standardní pracovní režim, efektivita v dubnu nadále klesala, a to v průměru o třetinu proti běžnému stavu," uvedl partner Moore CR Petr Kymlička. Důvodem je zejména to, že na home office se musely přesunout celé týmy bez ohledu na to, zda byla jejich činnost pro tento způsob práce vhodná.
Kvůli obecně slabší kybernetické ochraně zvyšuje domácí prostředí riziko kompromitace citlivých údajů a dokumentů. "Běžně využívané programy pro komunikaci mezi členy týmu jsou relativně snadno napadnutelné. Existují sice i speciální programy se silným zabezpečením, jejich zavádění ve firmách je však operativně náročné," upozornil Kymlička.
Práci z domova nemůže vykonávat například velká část zaměstnanců státní správy. Buď z toho důvodu, že si nemohou vzít domů služební notebook nebo používají stolní počítač, anebo proto, že s konkrétními dokumenty nemohou opustit budovu úřadu.
"Ukazuje se, že pokud musí celá firma pracovat vzdáleně, efektivně může režim home office fungovat spíše kratší dobu. Z dlouhodobého hlediska je to naopak často neudržitelné. Přizpůsobit firemní kulturu zcela novému způsobu práce navíc může být záležitostí i několika let," dodal Kymlička.
