Hraboš polní | Foto: Shutterstock.com

Zemědělec mezi dvěma mlýnskými kameny

Martin Pýcha, ředitel Zemědělského svazu, tedy organizace, která změny připravila, se brání tím, že jejich návrh má zjednodušit proces zásahu do krajiny pro zemědělce či lesníky. Hlavním popudem bylo zmíněné přemnožení hrabošů. "Už to trvá více než dva roky a ještě jsme s hrabošem neskončili, zemědělce už stál přes dvě miliardy korun. Ukázalo nám to klíčovou věc: stávající legislativa neumožňuje rychlou reakci na takovéto kalamitní stavy s invazními druhy," říká.

Popisuje, že když farmář podal žádost o výjimku podle zákona o ochraně přírody pro aplikaci jedu na polích s výskytem silně ohrožených a chráněných druhů, čekal na rozhodnutí státních nebo krajských orgánů na ochranu přírody dlouhé měsíce. Mezitím mu prý mohl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) vydat mimořádné opatření a zemědělec byl povinen reagovat na výskyt kalamitního škůdce. "Najednou se tak dostal do střetu dvou orgánů a každý mu nařizoval něco jiného," upozorňuje Pýcha.

Na obrázku přemnožený hraboš polní. Při kalamitním stavu likviduje pole systémy chodeb a konzumací úrody.