Praha - Devět z jedenácti měsíců roku 2014 - údaje za prosinec zatím nejsou zpracovány - bylo teplotně nadprůměrných a pouze dva teplotně podprůměrné. Vyplývá to z údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Do historie se tak letošek zapíše jako jeden z vůbec nejteplejších roků. "Alespoň za období meteorologických měření (v pražském Klementinu od roku 1774 - pozn. red.)," upřesňuje Petr Dvořák z hydrometeorologického ústavu.
Milovníky zimních sportů navíc čekají ještě horší časy: v dalších letech totiž průměrné roční teploty porostou. Děje se tak ostatně už od konce druhé světové války.
Série varování
"Není tedy pravda, jak říkají někteří 'klimaskeptici', že v Česku se v posledních patnácti letech neotepluje. I letošek je naopak jeden z důležitých ukazatelů, že se s klimatem něco významného děje," připomíná Petr Dvořák.
"V posledních deseti letech se každý rok něco stalo. Takže jsme svědky celé série varování na abnormální teplotní procesy v atmosféře, ale i v oceánech. Růst teplot se tak stává běžnou normou," doplňuje klimatolog Radim Tolasz.
V posledních deseti letech převažují měsíce s nadprůměrnými teplotami nad těmi teplotně podprůměrnými. Teplotně mimořádně podprůměrný měsíc byl naposledy zaznamenán v roce 2011.
I to je důvod, proč čeští vědci zpracovali kvůli měnícímu se prostředí analýzu vývoje klimatu pro Českou republiku až do roku 2100 - i s adaptačními návrhy pro zemědělství, vodní a lesní hospodářství.
Analýza však bude zřejmě rozšířena: o dopady růstu teplot na stavebnictví, energetiku či zdravotnictví.
Ze studie vědců vyplývá, že se s pozvolně rostoucí teplotou ve střední Evropě změní i rozložení ročních srážek: mírně se sníží zimní a naopak zvýší ty letní (při zachování ročního úhrnu srážek).
Hrozba sucha
Změny v rozložení srážek způsobí podle klimatologa Tolasze problémy v zásobování vodou anebo v energetickém využívání vodních zdrojů.
"Zimní srážky nám totiž na jaře doplňují přehrady, takže z těch zásob žijeme v létě. Pokud ale sněhové srážky nebudou - a my k tomu spějeme -, nastane nedostatek vody," vysvětluje Tolasz.
Jedním z řešení je podle vědců výstavba dalších vodních nádrží. Ne tak velkých jako třeba orlická či slapská, zato ale početnějších.
Z očekávaných změn v rozložení celoročních srážek vyplývá i další riziko: bude sice pršet více, avšak v méně dnech. Což znamená častější přívalové deště a povodně.
Z menšího počtu srážkových dnů podle klimatologa na druhé straně vyplývá rychlejší odtok a častější období sucha.
Sprint k záhubě?
Akcelerace přírodních, a zejména lidmi zaviněných změn, které souvisí s oteplováním, je podle geografa a hydrologa Bohumíra Janského z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy až neuvěřitelná.
Oproti období 1950 až 1970 teplota celosvětově vzrostla v průměru o 0,7 °C. Avšak v Grónsku či Arktidě o 1,7 °C, a někde dokonce o více než 2 °C.
"Například na severovýchodní Sibiři, kde to Rusové sledují dlouhodobě, se průměrná teplota zvýšila o 2,3 °C. Odtud i úbytek ledovců po celém světě. Je až děsivý," konstatuje profesor Janský.
Vše už tu sice - pokud jde o klimatické změny - bylo. Ale neodehrávalo se to v tak krátkých časových úsecích. Rostlinná i živočišná říše měly tedy vždy dost času se změnám přizpůsobit.
Ledovce mizí
V posledních pětadvaceti letech jsou podle Janského změny natolik intenzivní - ve srovnání s lety 1950 až 1970 jsou například na Arktidě jen dvě pětiny mořského ledu -, že je otázka, zda se tak rychlé klimatické změny na Zemi vůbec kdy odehrávaly.
"V některých místech ubývají ledovce rychlostí až padesát metrů za rok, protože jsou vystaveny větším teplotám, většímu slunečnímu záření (i kvůli menší oblačnosti) a prodlužuje se i období tání. Zpomalené odtávání zaznamenáváme už jen ve vrcholné zimě. V padesátých letech minulého století tály například v Grónsku ledovce jen tři týdny v roce anebo jen na pobřeží. Loni a předloni tál celý grónský ledovec," srovnává.
Oteplující se atmosféra (a nadprůměrně teplý letošek to potvrzuje) může například pro střední Evropu znamenat, že do 30 až 40 let bude zima zcela beze sněhu. S výjimkou vysokohorských poloh.
Bude jen pršet
Jinde bude jen pršet. "Občas se přesto můžeme 'těšit' na zimu podobnou té před devíti lety, po níž kvůli množství sněhu a náhlému jarnímu tání následovaly povodně. Takhle nás budou některé sněhové zimy v následujících patnácti či dvaceti letech hodně trápit," předpovídá Radim Tolasz.
Se vzrůstající teplotou ovzduší přibývá totiž zákonitě klimatických extrémů: silné mrazy střídají oblevy, sníh bláto, intenzivní deště saharská období, kdy nespadne ani kapka... až do prvních přívalových (povodňových) dešťů.
Rekordně teplý rok 2014 lze tedy podle vědců považovat za předzvěst období, které bude - v podobě klimatické houpačky a se stále vyhrocenějšími projevy - následovat.
Vědci si už dokonce zformulovali název pro tyto časy. Popisují je jako léta "velkého rozkyvu teplot". A možná do nich už patří i nedávná překvapivá ledovka.
Teplotní měsíční rekordy v roce 2014:
| Měsíc | Průměrná teplota | Odchylka od normálu |
| leden | 0,4 °C | + 2,5 °C |
| únor | 2,1 °C | + 3 °C |
| březen | 6,1 °C | + 3,4 °C |
| duben | 9,7 °C | + 2,7 °C |
| květen | 12 °C | - 0,4 °C |
| červen | 15,9 °C | + 0,8 °C |
| červenec | 19,1 °C | + 2,2 °C |
| srpen | 15,7 °C | - 1,1 °C |
| září | 14 °C | + 1,5 °C |
| říjen | 9,9 °C | + 2,3 °C |
| listopad | 6,0 °C | + 3,7 °C |
| prosinec | podle údajů ČHMÚ lze očekávat, že bude teplotně nadprůměrný. | |
| Zdroj: ČHMÚ | ||
