Zima bez sněhu, náhlé povodně. Oceány mění počasí i v Česku

Jan Gazdík Jan Gazdík
28. 10. 2014 12:29
Z dosud nejpropracovanější americké studie na toto téma vyplývá, že dvaceticentimetrový vzestup hladiny oceánů, který trvá od začátku 20. století, nemá za posledních 6000 let obdoby.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - Nová alarmující zpráva o neobvyklém vzestupu hladin světových oceánů americké akademie věd zaujala i české klimatology a hydrology. Stoupající hladiny oceánů Česko podle vědců pochopitelně neohrožují, mohou ovšem výrazněji přispět k extrémnějším výkyvům počasí, a tedy i k prudkým dešťům a náhlým povodním.

Svým způsobem můžeme tyto klimatické změny pozorovat ve střední Evropě už dnes. Z dosud nejpropracovanější americké studie na toto téma vyplývá, že dvaceticentimetrový vzestup hladiny oceánů, který trvá od začátku 20. století, nemá za posledních 6000 let obdoby.

Váhu výsledkům zkoumání amerických vědců dává rovněž reakce Pentagonu: klimatické změny představují bezprostřední hrozbu pro bezpečnost USA. Americká armáda se tedy začne přizpůsobovat rostoucím hladinám moří, rozšířenějším obdobím sucha či prudším úderům bouří.

Evropa v zimě beze sněhu?

"Před vzestupem hladin světových oceánů a jejich citelnému oteplování varují klimatologové minimálně od roku 1998," reaguje na zprávu amerických vědců uznávaný český klimatolog Radim Tolasz. Připomíná, že planeta Země se nachází v meziledové době a nastřádaný led z doby ledové stále odtává.

To by nebylo nic tak mimořádného, pokud by lidé svojí činností zmíněné tání neurychlovali. "A rychlost je taková, že příroda se těmto změnám - jak to vždy dělala a zvládala - nestačí přizpůsobovat. Té rychlosti se opravdu obávám. Hladiny oteplujících se oceánů stoupají, zvyšuje se i výpar vody, takže se v atmosféře kumuluje obrovské množství energie. A čím dramatičtější změny to budou (a oni už přicházejí), tím hůře pro přírodu, a tedy i lidstvo," předpovídá Tolasz.

Oteplující se atmosféra může například pro střední Evropu znamenat (s výjimkou vysokohorských poloh), že bude do 30 až 40 let v zimě zcela beze sněhu. Bude jen pršet.

Problémem Česka podle Tolasze je, že o hrozbě následků klimatických změn se hovoří vždy jen při dlouhotrvajícím suchu či povodních. Avšak jakmile odezní, vytrácí se i zájem politiků rozvíjet vodní, lesní, zemědělské a energetické hospodářství koordinovaně tak, aby Česko na stále citelnější výkyvy počasí příliš nedoplácelo.

"A čím déle se budou investice do technologií a citlivého rozvoje zmíněných odvětví odkládat, tím více nás to bude stát," konstatuje Tolasz.

Jedním z pozoruhodných projektů posledních let je například výzkum hydrologa a geografa Bohumíra Janského o možné obnově starých vodních děl na horních šumavských tocích. Ty by totiž byly schopny zadržet v úhrnu množství vody o objemu tří středních přehradních nádrží.

A jak profesor Janský dodává, mohly by mít neocenitelný význam při tlumení následků přívalových dešťů, ale i v období sucha, takže by koryta řek při postupném odpouštění vody z nádrží nevysychala.

I Středozemní či Černé moře kdysi vyschly

Studie amerických vědců o stoupajících hladinách oceánů (kvůli odtávání ledovců a teplotní roztažnosti vody) zaujala i hydrologa Jana Daňhelku. Třebaže se domnívá, že srážky na evropském kontinentu ovlivňují zatím více takové přírodní jevy, jako je například El Niño.

A připomíná z dávné minulosti jiné dramatické hydrologické jevy. Například Středozemní moře několikrát (kvůli ztrátě spojení s Atlantikem v Gibraltarském průlivu) vyschlo. Což jsou až stometrové výkyvy mořské hladiny.

Podobně tomu bylo i s Černým mořem. "S koncem doby ledové se pak Středozemní moře relativně dost rychle naplnilo," dodává hydrolog.

K opatřením, která by oteplování klimatu (aniž by zpochybňoval podíl člověka) zpomalila, či dokonce zastavila, je Daňhelka skeptický. Lidem podle něj nezbývá nic jiného, než aby se vyhrocujícím se změnám klimatu přizpůsobili a naučili se s nimi žít.

"Jenomže ani dnes nejsme přizpůsobeni výkyvům počasí a například stále častějším povodním," připomíná Daňhelka.

Cílevědomé zvyšování odolnosti vůči změnám klimatu přináší lidem podle něj vždy okamžitý benefit. "Dost možná bych ale mluvil jinak, pokud bych žil na Floridě," připouští. Proto se na stanovisko amerického ministerstva obrany, že klimatické změny představují bezprostřední hrozbu pro bezpečnost USA, dívá hydrolog s pochopením.

K médii velmi popularizované - a jinak nepochybně pozoruhodné - studii americké akademie věd o stoupajících hladinách světových oceánů má Jan Daňhelka jedinou zásadní výhradu: "Vychází z výsledků velmi přesného měření současné špičkové techniky, které je porovnáváno s průzkumem tisíce let starých sedimentů, a to ještě velmi rozptýlených a ne příliš četných. Na moje gusto si Američané jsou s výsledky svého výzkumu až příliš jistí," oponuje český hydrolog.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy