Živého chlapečka podle soudu porodila v noci doma ve vaně. Poté ho zabalila do trička a povlečení, vložila dítě do pytle na odpadky, který zavázala a hodila do kontejneru na sklo. Její druh v té době spal a v pokoji byly dvě starší děti. Následujícího večera někdo novorozence našel v kontejneru.
Žena původně odmítla vypovídat, řekla, že nevěděla, co má dělat. "Byla jsem nějak mimo sebe. Zdálo se mi, jako by mi někdo říkal, ať to udělám," uvedla. "Prostě jsem to udělala nějak zkratkově, jako bych to nebyla já," dodala.
Státní zástupce navrhoval trest na spodní hranici sazby. Ženě hrozilo 15 až 20 let nebo i výjimečný trest. S návrhem žalobce se ztotožnil obhájce, který nicméně požadoval doplnění posudku z oboru porodnictví a psychiatrie kvůli vyjádření k tomu, zda čin mohl být způsoben rozrušením z porodu. Návrh na doplnění dokazování soudkyně zamítla.
"Jednala zcela racionálně, spontánně. Ze všech známých okolností je zřejmé, že nejednala pod vlivem rozrušení," uvedla soudkyně.
Trest na spodní hranici sazby je podle soudu přiléhavý. "Obžalované nepřitěžuje žádná okolnost, nikdy nebyla soudně trestaná, byla hodnocena jako dobrá matka. K činu se byť částečným způsobem doznala," uvedla soudkyně.
Těhotenství žena tajila
Žena celé své těhotenství tajila, nikomu se s ním nesvěřila. To, že tvrdila, že nevěděla o svém těhotenství, zhodnotil státní zástupce jako účelovou obhajobu.
Znalkyně z oboru psychiatrie a další znalkyně z oboru porodnictví dnes u soudu řekly, že je vysoce nepravděpodobné, že by o svém těhotenství nevěděla.
Dítě zemřelo z důvodu neposkytnutí základní péče a selhání dechu, byl to podle znalkyně zdravý novorozenec bez vrozených vad. Skutek byl reakcí jednoduché osobnosti na zátěžovou situaci, ve které se ocitla, neuměla ji řešit, proto ji nejprve zcela potlačila, uvedla psycholožka. O těhotenství pak podle znalkyně dále neuvažovala, neměla připraveno žádné řešení, věděla přitom o existenci nedalekého babyboxu. Obžalovaná už předchozí dítě porodila doma bez odborné asistence. O své děti se podle druha starala.
Druh žádal nemajetkovou újmu pro sebe 200 tisíc korun a pro dceru půl milionu. Soud přiznal dceři nemajetkovou újmu 200 tisíc korun a stejnou částku také druhovi. Otec staršího chlapce nespecifikoval částku za nemajetkovou újmu, proto se tím soud nezabýval.
