V březnu 2016 obdržel tehdejší náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Rostislav Pilc přípis z Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Stálo v něm, že definitivně ztrácí bezpečnostní prověrku na nejvyšší stupeň přísně tajné. Generál začal obratem jednat. Prezidenta Miloše Zemana požádal o ukončení služby. Bez osvědčení nemohl ve funkci pokračovat. Nechtěl přitom čekat, až ho Zeman odvolá.
O dva roky později Městský soud v Praze řekl, že rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu bylo nezákonné. Úřad podle něj nedokázal podložit svůj krok přesvědčivými argumenty a neprokázal, že Pilc představuje bezpečnostní riziko. Generál poté podal na NBÚ žalobu. Činil ho přímo zodpovědným za to, že z čela prezidentské vojenské kanceláře musel odejít. Ušlý plat vyčíslil na 329 tisíc korun.
První dvě soudní kola prohrál. Nejprve jeho žalobu zamítl Obvodní soud pro Prahu 5, následně tento verdikt potvrdil odvolací Městský soud v Praze. Podle nich Pilc opustil funkci ze svobodné vůle. Nebylo tak možné, aby peníze nárokoval po NBÚ. Generál ve výslužbě se bránil ještě dovoláním. Nejvyšší soud ho však uplynulé úterý zamítl. Aktuálně.cz má rozsudek k dispozici.
Pilcovo jednání vycházelo ze svobodné vůle
"Již s ohledem na žalobní tvrzení nevzniká pochybnost ohledně skutečnosti, že dovolatelovo jednání vycházelo ze svobodné vůle, která mohla být toliko ovlivněna nezákonnými rozhodnutími NBÚ," zní jedna z hlavních částí verdiktu, jejž vypracoval senát Nejvyššího soudu vedený soudcem Františkem Ištvánkem.
Pilc v žalobě poukázal na to, že nebýt nezákonného zásahu NBÚ, nepožádal by prezidenta o uvolnění z funkce. Nechat se jím přímo odvolat by pro jeho vojenskou čest bylo nepřijatelné. V dovolání Pilc upozornil, že tuto okolnost nižší soudy dostatečně nezvážily. Ušlý příjem ve výši 329 tisíc vypočítal z rozdílu své výsluhy a platu, který by pobíral do řádného uplynutí vojenského závazku. Vypršel by v roce 2018.
"Neměl plný přístup do své kanceláře a ke svému počítači, nesměl se seznámit s utajovanými skutečnostmi, do improvizovaného pracoviště byl denně eskortován a nesměl se volně pohybovat po budově, " citoval Nejvyšší soud Pilce, jak ponižující byl už samotný zbytek služby, než prezident jeho žádost o uvolnění z funkce vyřídil.
"Byť dovolací soud plně akceptuje, že čest je bezesporu hodnotou hodnou ochrany, nelze přehlédnout, že stupeň dehonestace plynoucí ze samotného odvolání, byť prezidentem republiky, je spíše nízký," nepřistoupil na Pilcův pohled Nejvyšší soud. Soudce Ištvánek naopak podotkl, že by od vojáka místo rezignace čekal "osobní odolnost, schopnost a odhodlání hájit svůj postoj i při nepříznivém vývoji situace".
Opomenutá podstatná skutečnost
Soud ovšem připustil, že nižší instance příčinnou souvislost mezi odebráním prověrky a Pilcovou rezignací na funkci nenahlédly komplexně. Generál byl na každý pád povinný sdělit Zemanovi, že přišel o bezpečnostní osvědčení. A kdyby následně o ukončení služby nepožádal, prezident by ho stejně z pozice odvolal. Jinými slovy na začátku ušlého příjmu byl skutečně zásah NBÚ.
Podle verdiktu měl však generál zvolit jiný způsob, jak získat peníze. Žaloba na Národní bezpečnostní úřad byla slepá ulička. V celém příběhu je ještě jedno rozhodnutí, jež má ke ztrátě příjmu ještě blíže než závěr NBÚ. A vůči kterému se měl generál podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem bránit v první řadě.
Generál z tajné služby
Generálmajor Rostislav Pilc (*1968) jako poslední pozici v armádě vykonával funkci ředitele Vojenské kanceláře prezidenta republiky, řídil ji od ledna 2015 do dubna 2016. Po odebrání bezpečnostní prověrky opustil také armádu, poté působil v Řízení letového provozu. Nyní je ve vedení Aera Vodochody.
Před nástupem do prezidentské vojenské kanceláře dlouhodobě působil ve Vojenském zpravodajství. V letech 2009 až 2015 byl zástupcem ředitele, přičemž poslední dva roky byl pověřen řízením služby. V letech 2001 až 2006 byl vojenským přidělencem Česka v Rusku, na počátku 90. let se účastnil mise UNPROFOR ve válce v bývalé Jugoslávii.
"V dosavadním řízení byla opomenuta podstatná skutečnost, že o ukončení služebního poměru dovolatele bylo rozhodnuto prezidentem republiky. Žalobce byl účastníkem řízení ve věcech služebního poměru, kterému svědčily též opravné prostředky proti rozhodnutí v řízení vydanému," stojí v rozsudku s tím, že žalobě namířené vůči NBÚ nebylo možné vyhovět.
Po rozhodnutí Nejvyššího soudu je na tahu znovu Pilc. Zda proti němu podá ústavní stížnost, nebo sepíše novou žalobu proti prezidentovi, není jasné. "Jsem mimo Českou republiku, rozsudek nám ještě nebyl doručen," řekl Aktuálně.cz generálův právní zástupce Daniel Volák. Jak upozornily Lidovky.cz, Pilc je nyní viceprezidentem zbrojařské firmy Aero Vodochody.
Vyprovodil ho Mynář
V průběhu sporu o ušlé peníze mezitím generál ve výslužbě bezpečnostní prověrku dostal nazpět. NBÚ mu ji udělil předloni v prosinci. Řízení o jejím vrácení trvalo rok a deset měsíců. Úřad celý proces několikrát přerušil. Pilce k pohovoru pozval až po roce a půl. Základní lhůta pro kompletní vyřízení prověrky na stupeň přísně tajné je přitom podle zákona devět měsíců.
"Věřil jsem, že prověrku dostanu, i když to trvalo tak dlouho. Věděl jsem, že neexistují žádné skutečnosti, proč ji neudělit. Ale bojovat se státní institucí je jako boj s větrnými mlýny," řekl Pilc už dříve Aktuálně.cz. NBÚ v řízení argumentoval, že prodleva jde za jinou institucí, na jejíž vyjádření se čekalo a bez nějž nebylo možné pohovor vést. Byť nebyl konkrétní, mínil nejspíš Vojenské zpravodajství.
Při odchodu z Vojenské kanceláře prezidenta republiky se Pilc podle svých slov se Zemanem mezi čtyřma očima dohodl, že se může vrátit, jakmile osvědčení opětovně obdrží. Mezitím zaplnil jeho místo generál Jan Kaše. Jenže když se šel Pilc loni v březnu na Hrad o funkci přihlásit, vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář ho vyprovodil. Prezident ho podle něj jmenuje až 1. ledna 2023, kdy Kaše odejde ze služby.
Pilc přitom s pozicí počítal. Aby měl volné ruce, dal výpověď z Řízení letového provozu, kde tehdy pracoval. "Pan Pilc není členem Armády České republiky, a tudíž se nemůže ucházet o post náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky," napsal Mynář už dříve Aktuálně.cz. Nic mu přitom nebránilo domluvit se s generálem, že mu místo nabídne ve chvíli, kdy znovu vstoupí do služby.
