Jak se generálovi otevřel návrat na Hrad. O prověrku bojoval kvůli průtahům dva roky

Jan Horák Jan Horák
18. 12. 2020 17:25
Generál Rostislav Pilc má nakročeno zpět na post náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Téměř po dvou letech získal znovu bezpečnostní prověrku, kvůli jejímuž odebrání musel ve funkci skončit. Deník Aktuálně.cz shromáždil všechny dokumenty Národního bezpečnostního úřadu, jenž řízení o osvědčení vedl. Proces trval více než dvojnásobek standardního času určeného zákonem.
Foto: ČTK

"Oznamuji vám, že v provedeném bezpečnostním řízení na základě Vaší žádosti o vydání osvědčení fyzické osoby bylo zjištěno, že splňujete všechny podmínky stanovené zákonem (…) o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti (…) pro vydání požadovaného osvědčení fyzické osoby," zní klíčová věta rozhodnutí NBÚ, na nějž generál Pilc čekal rok, devět měsíců a 28 dní. NBÚ mu vyhověl letos 4. prosince.

Generál získal prověrku na nejvyšší stupeň přísně tajné. Znamená to, že může přijít do styku s nejcitlivějšími poznatky bezpečnostního charakteru. Stejné osvědčení držel, když se v lednu 2015 stal náčelníkem prezidentovy vojenské kanceláře. O pouhé tři měsíce později mu ho Národní bezpečnostní úřad odebral. Pilc kvůli tomu musel ve funkci skončit, složil ji dobrovolně. Po jeho žalobě však Městský soud v Praze verdikt NBÚ zrušil.

"Věřil jsem, že prověrku dostanu, i když to trvalo tak dlouho. Věděl jsem, že neexistují žádné skutečnosti, proč ji neudělit. Ale bojovat se státní institucí je jako boj s větrnými mlýny. Nedivil bych se, kdyby mi ji neudělili tak, jako mi ji neoprávněně vzali," řekl Aktuálně.cz generál Pilc ke znovunabytí osvědčení, na které upozornily Lidové noviny.

Zásek u Vojenského zpravodajství

Proces vedoucí k opětovnému získání prověrky byl mnohem delší, než Pilc mohl očekávat. Deník Aktuálně.cz řízení podrobně zmapoval. Proces započal 6. února 2019. Podle standardních zákonných lhůt má trvat devět měsíců. V listopadu 2019 se přitom generál od NBÚ dozvěděl, že se řízení prodlužuje do září 2020, a musí tedy čekat více než dvojnásobně dlouhou dobu.

Aby úřad mohl o prověrce rozhodnout, o žadateli sbírá a vyhodnocuje informace profesní, ekonomické či trestní povahy. V případě Pilce vzhledem k jeho armádnímu povolání požádal o poznatky Vojenské zpravodajství. Mělo prověřit možná rizika prostředí, v němž se Pilc pohyboval. Právě u vojenské tajné služby začalo řízení "přešlapovat" na místě.

Podklady měla podle zákona dodat do šesti měsíců. Jenže právě loni v listopadu služba NBÚ zpravila, že to v termínu nestihne. "Na základě čehož ředitel úřadu (Jiří Lang - pozn. red.) podle (…) zákona prodloužil lhůtu pro ukončení bezpečnostního řízení, neboť bez výsledků šetření (…) úřad není schopen ve věci rozhodnout," napsal tehdy NBÚ Pilcovi. Na čem se zpravodajci zasekli, není jasné. Generál se to nikdy nedozvěděl.

Advokát Pilce: "Nese to znaky procesní šikany"

Pravdou je, že zákon takové prodloužení dovoluje. NBÚ k němu smí přikročit, když je odkázán na poznatky jiné instituce, v tomto případě Vojenského zpravodajství. Ani prodloužení by však nemělo trvat déle než dalších devět měsíců. NBÚ šel tedy na hranu toho, co zákon povoluje. Nicméně 15. září letošního roku, tři dny před vypršením prodloužené lhůty, dostal generál z NBÚ zprávu, že se řízení na měsíc přerušuje. Úřad tím získal čas, aby legislativě formálně vyhověl.

"Samo o sobě to nezákonné není, to jako právník nemohu vyslovit. Ale z mého pohledu je to účelové protahování řízení. Cítím tam snahu za každou cenu oddálit rozhodnutí, ať bude negativní či pozitivní. Je to velmi nestandardní a nese to znaky procesního šikanování mého klienta," komentoval to tehdy pro Aktuálně.cz generálův advokát Daniel Volák.

Generál v letovém provozu

Generálmajor Rostislav Pilc (*1968) jako poslední pozici v armádě vykonával funkci ředitele Vojenské kanceláře prezidenta republiky, řídil ji od ledna 2015 do dubna 2016. Po odebrání bezpečnostní prověrky opustil také armádu, poté působil v Řízení letového provozu.
Před nástupem do prezidentské vojenské kanceláře dlouhodobě působil ve Vojenském zpravodajství. V letech 2009 až 2015 byl zástupcem ředitele, přičemž poslední dva roky byl pověřen řízením služby. V letech 2001 až 2006 byl vojenským přidělencem ČR v Ruské federaci, na počátku 90. let se účastnil mise UNPROFOR ve válce v tehdejší Jugoslávii. 

Mezikrok úřad využil k tomu, aby Pilce pozval na pohovor. Jde o další střípek do bezpečnostní mozaiky, kterou potřebuje úřad složit před rozhodnutím o prověrce. Průběh pozvání přitom svým způsobem ilustruje, jak celé řízení probíhalo. NBÚ původně oslovil k pohovoru místo Pilce jeho právního zástupce Voláka. Pozvánku správně adresoval o tři dny později.

Přezkoumávání zjištění

Generál nerozumí, proč na pohovor došlo více než rok a půl od zahájení procesu. Podle něj měl proběhnout mnohem dřív. "Kdybych byl člověk, který nikdy prověrku neměl a nevyznal se v tom, tak to pochopím. Ale o mně měl NBÚ bohaté záznamy za celou profesní kariéru, protože máte jako držitel oznamovací povinnost ke všem svým změnám," vysvětlil Pilc. K bezpečnostní rozmluvě se podle pokynu dostavil 13. října.

Po pohovoru se pak na konci října přímo na ředitele NBÚ Jiřho Langa obrátil Pilcův advokát Volák. Upozornil, že vzhledem k předchozímu prodloužení a následnému přerušení řízení měl úřad vynést finální verdikt nejpozději 19. října. Jenže NBÚ mlčel. Advokát vyzval ředitele Langa, aby jeho lidé do konce měsíce konali, nebo že v opačném případě podá na úřad žalobu kvůli nečinnosti.

"Po prověření postupu NBÚ (…) konstatuji, že z bezpečnostního svazku vyplývá, že v daném případě nedochází k neodůvodněným průtahům nebo k nečinnosti NBÚ jako správního orgánu, neboť NBÚ průběžně provádí jednotlivé úkony bezpečnostního řízení," odepsala na výzvu náměstkyně ředitele NBÚ Zdeňka Jůzlová. Zdůraznila, že úřad musí zanalyzovat všechny shromážděné poznatky včetně těch od Pilce jednotlivě i v souhrnu.

"Nechci pomyslet, že by to byl účel"

Navíc upozornila, že po pohovoru musel úřad požádat další instituci, již nespecifikovala, aby prověřila generálova vyjádření. V reakci advokát Volák zmínil, že takové zdržení nebylo nutné, protože rozmluva mohla proběhnout mnohem dříve. Náměstkyně následně oponovala. S pozvánkou k pohovoru mohl NBÚ podle ní Pilce oslovit až ve chvíli, kdy měl na stole potřebné penzum informací, pravděpodobně od vojenské tajné služby.

"Provedení (…) pohovoru (…) v situaci, kdy NBÚ nedisponoval potřebnými podklady, by bylo neúčelné a ve svém důsledku by mohlo vyvolat nutnost bezpečnostní pohovor opakovat, což by pro účastníka řízení představovalo neadekvátní zátěž," vysvětlila Jůzová v písemnosti z 12. listopadu. Kdy bude mít úřad k dispozici poslední potřebné poznatky, o něž si dotčené instituci řekl po rozmluvě s generálem, v tu dobu neavizovala.

Foto: ČTK

Nicméně řízení po pár týdnech dospělo do finále, 4. prosince Národní bezpečností úřad generálovi osvědčení vydal. Pilc se dočkal. "Proč to trvalo tak dlouho, na to nedokážu odpovědět. Nechci ani pomyslet, že by to byl účel," hodnotí Pilc. "Otázkou zůstává, kolik takových lidí je, kterým mohlo být takto zamezeno v další kariéře a dál nebojovali za očištění svého jména, když byli přesvědčení, že to bylo neoprávněně," dodal Pilc.

NBÚ deníku Aktuálně.cz opakovaně sdělil, že řízení nemůže ze zákona komentovat. Jeho konečný příznivý verdikt ve prospěch Pilce znamená, že se generál může vrátit do funkce náčelníka prezidentovy vojenské kanceláře. Na tento slib hradního kancléře Vratislava Mynáře upozornily loni v prosinci HN. Zda už se rozběhl proces ke generálovu znovuuvedení do funkce, není jasné. Mynář na otázky Aktuálně.cz nereagoval.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Únosci misionářů na Haiti žádají výkupné 17 milionů dolarů

Ozbrojenci, kteří v sobotu na Haiti unesli 17 misionářů z USA a Kanady, žádají za jejich propuštění výkupné 17 milionů dolarů (372,6 milionu korun), napsal dnes list The Wall Street Journal. Haitská policie i americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) jsou s únosci v kontaktu. Vyjednávání s nimi by mohla trvat i několik týdnů, varoval haitský ministr spravedlnosti Liszt Quitel. Bílý dům uvedl, že politikou USA je s únosci nevyjednávat.

Skupina unesených, mezi nimiž je i pět dětí, se hlásí ke křesťanské organizaci Christian Aid Ministries. Cizince unesli v haitské metropoli, když se po návštěvě sirotčince chystali k cestě autobusem na letiště. Za únosem stojí kriminální skupina 400 Mawozo, která působí v dané oblasti.

před 2 hodinami

Na severu Indie zemřelo kvůli záplavám v posledních dvou dnech 41 lidí

Nejméně 41 životů si na severu Indie vyžádaly záplavy a sesuvy půdy, které způsobily několik dní trvající silné deště. Uvedly to dnes podle agentury AFP indické úřady. Meteorologové navíc varovali, že i v nadcházejících dnech očekávají v oblasti intenzivní srážky.

Úřady severoindického státu Uttarákhandu, který z větší části tvoří pohoří Himálaj, oznámily, že sesuvy půdy dnes zabily 35 lidí a v pondělí 6 osob. Podle jednoho z místních představitelů oslovených AFP napáchaly intenzivní srážky v odlehlých místech této horské oblasti značné škody. Kvůli výstrahám meteorologů byly v Uttarákhandu zavřeny školy a pozastaveny turistické aktivity.

Sesuvy půdy postihují himálajské oblasti Indie pravidelně, jejich počet ale podle odborníků narůstá kvůli globálnímu oteplování, tání ledovců, odlesňování a budování přehrad s vodními elektrárnami, napsala agentura AFP. V únoru zahynulo zhruba 200 lidí, když se pod druhou nejvyšší indickou horou Nandá Déví utrhl kus ledovce a zřítil se do řeky. Ohromná masa vody následně zničila jednu menší přehradu s vodní elektrárnou a druhou větší poškodila.

Povodně v posledních dnech postihly i jih Indie. Ve státě Kérala si podle agentury AP vyžádaly nejméně 28 obětí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy