Jako prodavačka na jedné z moravských vesnic u hranice se Slovenskem má Blanka o nynějším zdražování dobrý přehled. Sledovat může nejen to, jak ceny stoupají, ale i to, jak na ně lidé reagují. "Na regálech nestíháme měnit cenové lístky. Cena roste o 10 až 15 korun, u uzenin o 25 až 30 korun na kilogram. To už je hodně velké zdražování!" uvedla. Když nějaké zboží chybí, lidé propadají panice. Jako třeba u výpadku mouky před Velikonoci. "Šup, a ceny šly nahoru. Lidé nakupovali jak šílenci po balících," popsala Blanka pro Aktuálně.cz.
Zdražování potravin, energií, bydlení či pohonných hmot zatím pociťují především lidé s nižšími příjmy. Tak jako Blanka, která jako samoživitelka vychovává dceru. Lidé s vyššími příjmy, označovaní za střední třídu, zatím po pomoci státu nevolali. I je ale mohou brzo problémy zasáhnout.
"Chudobou bude ohrožena až třetina domácností, a to se netýká jen nízkopříjmových lidí, ale i střední třídy. Střední třída zchudne. Jsme v situaci, kdy významně klesne životní úroveň všem. A nevím, zda lidé počítají s tím, že ten pokles bude větší než v 90. letech," varovala nedávno ekonomka Danuše Nerudová, bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně, která čeká problémy po letních prázdninách.
Kdo jsou ale lidé, kterých se to týká? Přesná a obecně uznávaná definice střední třídy chybí. "U nás se tohle označení používá dost vágně," upozornil sociolog Daniel Prokop z výzkumné organizace PAQ Research. "Střední třída jsou lidé, kteří by měli mít vlastní bydlení, úspory, vyšší vzdělání a možnost si plánovat využití svých peněz. Podle některých analýz je tak definováno asi 25 až 30 procent obyvatel Česka," sdělil Aktuálně.cz.
Právě této skupiny se podle jeho slov zdražování zatím nijak výrazně nedotklo. "Dotýká se jich spíše omezením úspor či některých zbytných výdajů. Pojedou například na méně drahou dovolenou," uvedl Prokop. Vyšší ceny podle něj pocítí skupina lidí, která patří do nižší střední třídy.
"Myslím, že to většina střední třídy udrží restrukturováním ostatních výdajů. Mohou tam být ale výjimky," řekl Prokop. Zdůraznil, že střední třídě pomohla daňová změna, kdy sněmovna od loňského ledna zrušila superhrubou mzdu. "Domácnosti střední třídy na změně daní často vydělaly 5 až 10 tisíc korun měsíčně, čímž si vytvořily finanční polštář," vyčíslil.
Nízkopříjmoví jsou zasaženi více a tento polštář nemají. Propad pod hranici chudoby hrozí podle výzkumu Prokopovy společnosti PAQ Research zejména části důchodců, lidí bez práce, bez maturity a těm, kteří mají nízké příjmy a jsou bez úspor.
Nejsme na tom ještě tak špatně
Svědectví lidí počítajících se do střední třídy jeho názor potvrzují. Aktuálně.cz většinou odpověděli, že kvůli zdražování omezili výdaje, výrazně si ale nestěžovali. "Jsem hasič, žena dělnice v průmyslu, obě děti máme na základní škole. Ještě u nás nebliká červený majáček, ale pokud půjdou ceny dál nahoru, asi brzy začne," sdělil Josef.
Bydlí v nájmu a s napětím čeká, za kolik jim obec byt prodá. "Pokud se rozhodne prodávat za tržní cenu, nevím, co s námi bude. Když jsme se stěhovali, byla pořizovací cena kolem 800 tisíc korun. Budeme ji muset případně dát," řekl.
Dana se považuje za střední třídu, její manžel pracuje, ona je na mateřské, mají tři děti, od půlročního až po šestileté. "Nemáme větší problémy. Jsme zvyklí šetřit. Začala jsem doma péct buchty i chleba a koupila látkové pleny. Nekupujeme už zbytečnosti jako chipsy a tyčinky," uvedla. Podobně odpovídá Renata. "Ceny rostou, zálohy na sociální a zdravotní pojištění také, platy zůstaly stejné. Zatím to není drama, jen si víc rozmýšlím jestli utrácet za obědy, večeře nebo kafíčka," popsala.
Martin s manželkou mají tři děti, nejstarší je na vysoké škole, prostřední končí střední školu a nejmladší je na základní. "Nemáme dluhy, ale ani rezervy. Zatím se omezujeme minimálně, ale brzy nás čeká období, kdy budou na vysoké dvě děti současně. Tak se snažíme vytvořit finanční rezervu," řekl.
Ceny pohonných hmot komentují František s manželkou. "Na chvilku jsme začali jezdit MHD, teď ale nafta zase klesla, tak opět jezdíme autem. Pokud bude hůř, něco si odpustíme. Život je jednou nahoře a jednou dole," uvedl František.
Lucie, která žije poblíž hranic s Polskem, se obává vzdálenější budoucnosti. "S přítelem jsme zatím v pohodě, vaříme si doma a nakupujeme hlavně v Polsku. Nafta i jízdné je ale drahé, zaměstnavatel tvrdí, že nemůže kompenzovat všechno zdražování. Chtěli jsme větší bydlení a rodinu, ale nevypadá to růžově," vysvětlila.
Renata je zdravotní sestra, její muž automechanik. Víc než dříve si hlídají výdaje. "Snažíme se šetřit energie, zhasínat, nezapínat topení. Víc jezdit na kole, méně autem. Nakupujeme v akci, dovolenou zatím neplánujeme. Uvítali bychom větší dostupnost státního nájemního bydlení, hlavně na stáří," uvedla padesátiletá Renata.
I střední třídě začnou ubývat peníze
Odborníci doporučují, aby vláda lidem pomohla více. Nejen nízkopříjmovým, ale i střední třídě. Podle sociologa Martina Buchtíka dopadnou potíže i na ni. "Střední třída bude muset omezit dovolenou a ubydou jí peníze, se kterými může volně nakládat. Subjektivně to pro ni bude velký skok, byť v celkovém objemu to pro takovou domácnost nemusí znamenat velký problém," předpověděl, jaký vývoj očekává.
Ekonomka Nerudová prohlašuje, že vládní opatření nejsou dostatečná. "Zatím jsem neviděla náznaky tlumení sociálního napětí a pomoci těm, kteří to potřebují. Bude se to týkat i střední třídy," varovala. Oceňuje ale to, že vláda zvýšila existenční a životní minimum o 10 procent. "Měla ho ale zvýšit více," dodala.
Přijde mi, že jeden z klíčových momentů k diskusi je v okamžiku, kdy PF na TK vlády v čase 9.00 říká: "Toto naše opatření míří na střední třídu. Na lidi, kteří nejsou v existenčních problémech. Ale kterým chceme pomoci, aby mohli zvládnout rostoucí ceny." https://t.co/1wRScuogZT pic.twitter.com/yAcktoyIMN
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) April 28, 2022
Ve středu večer přišla vláda s balíčkem rodinných opatření, který ale vyvolal řadu kritických reakcí. "Klíčovým opatřením je, že dáme jednorázový příspěvek na dítě ve výši pět tisíc korun. Příspěvek dostanou domácnosti s příjmem do milionu korun ročně na každé dítě v domácnosti," oznámil premiér Petr Fiala z ODS.
Tato hranice je ale podle odborníků a části veřejnosti příliš vysoká, peníze půjdou i lidem, kteří je nutně nepotřebují. "Je to hrozně drahé opatření. Pokud by o to žádali všichni, půjde většina z 10,5 miliardy korun rodinám, které mají v průměru 83 tisíc čistého měsíčně a pomoc akutně nepotřebují. Pokud chtěla vláda adresný příspěvek, mohla dát limit půl milionu korun," sdělil Aktuálně.cz sociolog Prokop.
Postup vlády kritizoval i bývalý ministr financí za TOP 09 Miroslav Kalousek, který jinak Fialův kabinet podporuje. "Kdybychom to dokázali dát ze svého, tak bych zatleskal. My to ale budeme financovat z dluhu, který budou děti splácet i s krvavým úrokem. S touhle falešnou podporou rodin se nikdy nesmířím. To je volební úplatek na dluh," uvedl Kalousek v narážce na to, že letos v září budou komunální a senátní volby.
Víc než jen lidi v existenčních problémech
V nedávných rozhovorech pro Aktuálně.cz opakovali premiér Fiala i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), že plánují cílit pomoc adresně. "Chceme pomáhat nejvíce zranitelným skupinám. A největší zranitelnou skupinou jsou matky samoživitelky a osoby se zdravotním handicapem. Na ně se budeme chtít soustředit," uvedl Jurečka.
Středeční balíček ale míří na střední třídu, prohlásil Fiala, když opatření oznamoval. "Míří na lidi, kteří nejsou v existenčních problémech. Ale kterým chceme pomoci, aby mohli zvládnout rostoucí ceny," řekl a zopakoval, že vláda nadále pomáhá i lidem, kteří v existenčních problémech už jsou.
Přeji všem dobré ráno, navazuji na pozdně večerní tweet a prosím, jestli můžete pokračovat v názorech na to, zda považujete způsob pomoci vlády za správný. Velmi dobrým vhledem do uvažování vlády můžou být názory blízkého spolupracovníka premiéra, které přikládám. Plus svůj tweet pic.twitter.com/guNVRsVSuW
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) April 28, 2022
Fialův politický tajemník František Cerha obrat hájí. Na sociálních sítích uvedl, že tím vláda upustí páru z hrnce, pod který předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš "cynicky přikládá hraním na strunu závisti vůči uprchlíkům z Ukrajiny". Přestože řešení není úplně pravicové, je podle Cerhy namístě. Už jednou pravicová vláda utahovala lidem opasky, až ztratila voliče a skončilo to Babišovým vstupem do politiky, dodal.
Ekonomka Helena Horská, která patří mezi premiérovy poradce, ale ještě v úterý vysvětlovala, proč by pomoc měli dostat jen ohrožené domácnosti. "Ty, které mají vyšší příjmy, dostaly úlevu v podobě zrušení superhrubé mzdy a zvýšení odpočtu na daně. Mají rezervy," sdělila v Interview ČT24.
Pokud by chtěla vláda pomoci lidem bez ohledu na to, k jaké vrstvě patří, měla podle sociologa Prokopa například rozšířit možnost příspěvku na bydlení pro větší okruh domácností. "Aby ho nebralo 150 tisíc, ale 300 až 500 tisíc domácností, kterým by mohl pomoci. To by byla cílená pomoc lidem v problémech," řekl Prokop. Zároveň ale ocenil zvýšení limitu při čerpání rodičovského příspěvku o tři tisíce, z dosavadní maximální měsíční výše 10 tisíc korun na 13 tisíc. "To je určitě dobrý krok, zvedl bych ho i na 15 tisíc," podotkl.
