Uzavření škol, nošení roušek a důraz na hygienu kvůli epidemii koronaviru způsobil, že nemocnost dětí v tomto období v porovnání s předchozím rokem podle přednosty pediatrické kliniky Fakultní nemocnice v Motole Jana Lebla výrazně klesla, stejně tak klesl také počet hospitalizovaných dětí. Počet ambulantních pacientů se v březnu snížil meziročně o třetinu, v dubnu dokonce o více než polovinu.
"Když je karanténa, tak je prostě karanténa na všechny nemoci. To není karanténa jenom na covid-19," vysvětlil Lebl, podle kterého nemocnice nijak neomezovaly dostupnost služeb. Rodiče dětí naopak nabádaly, ať chodí na vyšetření, ale dětští pacienti prostě nechodili, což bylo patrné už z pouhého pohledu do ordinací.
"Zdravotnímu stavu dětí karanténa prospěla," řekl Lebl. Dokládá to mimo jiné statistikou, kterých onemocnění ubylo. Největší pokles zaznamenal u infekčních respiračních onemocnění, což lze přičíst tomu, že děti byly výrazně izolovanější než v běžné době a nemoci se tak nemohly šířit.
Podle Lebla jistou roli mohlo hrát i to, že rodiče zvažovali, zdali s dítětem do nemocnice v době epidemie jít. Na jím vedené klinice však zaznamenali pouze dva případy, kdy rodiče s nemocným dítětem přišli pozdě kvůli obavám z nákazy. "V prvním případě šlo o dívku z jednoho středočeského okresu s diabetem, kde se rodiče báli přijít. Druhým byl čtrnáctiletý chlapec, u kterého se rozvíjela Crohnova nemoc a který přišel už opravdu ve velmi akutním stavu," popsal Lebl.
Navíc samotný covid-19 v Česku pro děti nepředstavuje vážnější ohrožení, což odpovídá i číslům ze zahraničí, kde například v Číně či Velké Británii tvoří děti do 19 let pouze dvě procenta nakažených. Čínské studie podle Lebla poukazují, že mezi ohroženějšími podskupinami dětí mohou být kojenci, to se však v Česku nepotvrzuje.
Zároveň se předpokládá, že pokud se děti koronavirem nakazí, tak většina z nich má bezpříznakový průběh. Důležitou otázkou podle pediatra je, jakou roli mají děti v komunitním šíření covid-19. Ta však podle něj dosud nebyla zodpovězena.
Odmítněme segregaci seniorů
Naopak za rizikovou skupinu lékaři považují seniory. Nakonec čísla z pražské hygienické stanice ukazují, že 96 procent pacientů, kteří s nákazou koronavirem zemřeli, bylo starší 65 let. Šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek však upozornil, že zatímco během března tvořili pacienti starší 65 let velkou část zachycených případů, nyní se tuto skupinu daří chránit a z nově zachycených případů tvoří zhruba jen 12 procent.
Geriatr Zdeněk Kalvach to považuje za logické, neboť i u jiných nemocí riziko vážnějších komplikací či úmrtí narůstá s přibývajícím věkem. Starší lidé podle něj nejsou ohroženi paušálně, ale souvisí to s horším zdravotním stavem, který je se stářím spojený. U seniorů je ve větší míře přítomno hned několik rizikových faktorů, které mohou být v případě nákazy život ohrožující - nadváha, kardiovaskulární choroby, cukrovka, ale také to, že lidé v domovech seniorů mohou být vystaveni mnohem větší dávce viru, což obecně předpokládá komplikovanější průběh nemoci.
Kalvach však varoval také před společenskými dopady pandemie právě u starších lidí. "Bezpečná podpora starších by měla být postavená tak, aby neomezovala život lidí bez přidruženého rizika jen na základě věku. Měla by se odmítnout taková systémová opatření, která mají charakter segregace," zdůraznil Kalvach.
Izolovaní senioři podle něj zažívají znejistění, bezradnost a úzkost, které způsobuje mimo jiné i odloučení od rodiny, což může mít výrazný vliv na jejich duševní zdraví. Poukazoval na domovy seniorů, kde byly dlouhé týdny zakázány jakékoliv návštěvy.
"Je to hrozně těžké nebýt několik měsíců v kontaktu s rodinou, mobil a Skype nepostačuje. Měli bychom vytvářet bezpečné setkávací prostory," řekl Kalvach a jako příklad uvedl speciální kontejnery, kde se mohou lidé navzájem setkávat, ale díky nenápadné stěně z plexiskla nehrozí přenesení nákazy.
Podle něj by stát měl pro případné další vlny epidemie zvážit, jak řešit situaci v domovech seniorů a jestli nevymyslet lepší způsob, jak zvládat situace, kdy v těchto zařízeních nemoc propukne. "Nynější vlna byla zvládnuta jenom díky mimořádné obětavosti lidí, co tam pracují, a velkou měrou štěstí, nikoliv díky nastavení systému," zdůraznil Kalvach.
Epidemie a karanténní opatření neznamenaly nápor na psychiku jenom pro seniory. Zhoršená ekonomické situace, nemožnost se věnovat některým svým koníčkům či omezený kontakt s rodinou podle psychiatra Cyrila Höschla vedly obecně ke zvýšené míře úzkosti a deprese ve společnosti. Výzkumníci z Národního ústavu duševního zdraví navíc změřili i větší míru sebevražedného myšlení. "Zda to povede k dokonaným sebevraždám, poznáme za půl roku," dodal Höschl.
Česko vyhráno nemá
Opatření se v tuto chvíli uvolňují a země se pomalu vrací k normálnímu chodu. Přestože denní nárůst nemocných se daří již několik dní držet v přijatelné míře, v Ústřední vojenské nemocnici stále leží devět pacientů ve vážném stavu. Přednosta kliniky infekčních nemocí Michal Holub si to vysvětluje tím, že nemocnice má velkou spádovou oblast.
I zde využívají řadu experimentálních léků, které by měly pomoci v boji s nemocí. "Vyzkoušeli jsme si léčbu favipiravirem a vypadá to, že u lehkých až středně těžkých průběhů nějaký efekt má," řekl Holub k léku, který Česko získalo z Japonska zatím pro zhruba stovku pacientů.
Holub si však nemyslí, že by mělo Česko již vyhráno. "Nedomnívám se, že je to nějaké vítězství. Nepříjemné je to, že ani za tři měsíce intenzivního hledání nemáme cílenou léčbu pro středně závažné a těžké průběhy covid-19. Jsme ale rádi, že máme alespoň něco," podotkl Holub.
Mimo jiného zmínil také rekonvalescentní plazmu, tedy krevní plazmu s protilátkami proti covid-19. "Měli jsme pocit, že máme spoustu dárců, ale ukázalo se, že jenom 15 až 20 procent z nich má dobrou hodnotu protilátek," vysvětlil Holub.
