Spor o etiku přidělování ventilátorů. Diskriminovat starší nemůžeme, říká Vácha

Radek Dragoun Radek Dragoun
10. 5. 2020 8:15
Česku v současnosti nehrozí nedostatek plicních ventilátorů ani potřebného personálu. Zkušenosti ze zahraničí však před časem ukázaly, že masivní pandemie může něco podobného způsobit. Pracovníci Akademie věd proto připravili dokument, jak by v takové situace měli lékaři postupovat. Kvůli údajné diskriminaci na základě věku ho však někteří odborníci kritizují.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Lukáš Bíba

Komu přidělit ventilátor, kdyby se Česko někdy v budoucnu dostalo do situace, kdy zdejší zdravotnictví nebude zvládat nápor pacientů, jako tomu bylo před časem v některých částech Itálie nebo Španělska? Pracovníci Ústavu státu a práva Akademie věd vypracovali pro tyto účely dokument, kterým chtěli odstartovat debatu na toto téma.

Z něho vyplývá, že přednost by měl vždycky dostat ten pacient, který by měl díky připojení na ventilátor největší šanci na přežití. Jeden z autorů, David Černý, pak v rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedl, že v případech, kdy má více pacientů podobnou šanci na přežití, může hrát roli věk pacienta - tedy že přednost dostane ten mladší. 

Přednosta Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Marek Vácha se však domnívá, že něco takového není morálně přípustné. Navíc taková situace podle něj ani nastat nemůže. "To jen filosofové teoretici, kteří nikdy nebyli v reálné nemocnici, mají za to, že je možno mít dva stejné pacienty se stejnou šancí na přežití. V reálu to tak nikdy není," říká Vácha.

"Nelze se dopustit takzvaného ageismu, tedy diskriminace na základě věku. Nelze přece říci, že jednoleté dítě je hodnotnější než pětileté nebo že maturant má vyšší hodnotu než vysokoškolák. Je na lékaři, aby v takovéto kritické chvíli zvážil nejen diagnózu, nýbrž i prognózu, očekávaný výsledek, a rozhodl, neboť žádní dva pacienti nejsou stejní," domnívá se Vácha.

Černý však argumentuje, že v takovém případě o diskriminaci nejde. Věk je podle něj v této situaci morálně relevantní, protože určuje, jak špatná by smrt pro konkrétního pacienta byla. "Když budete mít dvacetiletého muže a osmdesátiletého pána, tak smrt dvacetiletého ho připraví o mnohem větší část života. To znamená, že pro něj je smrt mnohem horší než pro osmdesátiletého. Proto pokud by se lékař dostal do situace, kdy je prognóza dvou pacientů zhruba stejná, tak by měl rozhodovat na základě věku a dát přednost mladšímu pacientovi," řekl v rozhovoru Černý.

Upozorňuje však, že věk má být až jedním z posledních kritérií. Souhlasí s tím, že lékaři by se v takových situacích měli rozhodovat zejména podle toho, kdo má jak velkou šanci na přežití bez použití přístroje a s jeho nasazením. Pokud by senior měl větší šanci na přežití než třicátník, měl by dostat přednost starší pacient. Rozhodování na základě věku by na řadu mělo přijít až v případech, kdy jsou šance stejné.

Právník se specializací na zdravotnické právo Ondřej Dostál se však podobně jako Vácha domnívá, že v nemocnici nikdy nebudou dva totožní pacienti. "Nebuďme absurdní, zdravotní stav a další okolnosti nikdy nebudou u pacientů stejné," říká Dostál.

Nikdy by podle něj tak rozhodování nemělo dospět do fáze, kdy bude rozhodující věk. "Rozhodovat o přidělení technologie na základě věku není možné. Jsou samozřejmě léky nebo intervence, u kterých je vyzkoumáno, že od nebo do určitého věku nefungují. Za takových okolností může hrát věk roli, ale rozhodně ne při přidělování služby, která může pomoci mladému i starému," myslí si Dostál.

Odpojení pacienta s nižší šancí na záchranu

Jako problematickou vidí také možnost, že by pacient s nízkou šancí na přežití měl při zatíženém zdravotnictví uvolnit ventilátor někomu, jehož šance jsou výrazně vyšší.

Stejně kritický je k takovému doporučení ústavu Akademie věd také Vácha. "Pokud je léčba započata, pak je lékař odpovědný pacientu a nikomu dalšímu. Pak by totiž nastal zákon džungle. Promiňte mi to přirovnání a moc se za něj omlouvám, ale nemůžete vozíčkáři krást vozík, protože ho víc potřebuje někdo jiný. Takto to opravdu nefunguje. Je ovšem třeba říci, že je třeba systém nastavit tak, aby k podobným případům nedocházelo," říká Vácha.

Černý však upozorňuje, že takto naformulované doporučení neznamená, že by se ventilátor měl mezi pacienty střídat pokaždé, když se objeví někdo, u koho je naděje na přežití jen o něco málo vyšší.

"Tato možnost přichází v úvahu pouze v situaci, kdy pacient již nemá dobrou prognózu, ještě však není v takovém stavu, kdy by lékaři za normální okolností jeho léčbu ukončili. Léčba mu přináší malý a nejistý užitek. Druhý pacient naproti tomu má velkou naději na přežití po připojení k ventilátoru, žádný však není volný. V takovém případě si myslím, že je eticky přípustné ukončit léčbu prvního pacienta a jeho ventilátor přidělit druhému pacientovi," vysvětluje Černý.

Ukončení léčby však není ukončení péče, zdůrazňuje. Pacientovi by v takovém případě měli zdravotníci poskytnout odpovídající paliativní péči. Už při samotném odpojování od přístroje by mu měli podávat léky, které zaručí, že nebude jakkoliv trpět.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Pivovary budou zřejmě trvale osvobozeny od daně za vylité pivo, u poslanců zákon prošel

Pivovary zřejmě budou i do budoucna osvobozeny od spotřební daně za vylité nebo jim vrácené pivo. Změnu zákona o spotřebních daních, která s tím počítá, tento čtvrtek ve zrychleném jednání ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Nyní ji dostane k projednání Senát. Uvedený princip vracení daně platí již v souvislosti s koronavirovou krizí, ale jen do konce letošního roku. Schválená předloha ho zavádí trvale.

"Je potřeba, aby vylité pivo pod dohledem celní správy se od daně osvobodilo a ta daň se vrátila," řekla před poslanci ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Zákon podpořilo 94 z přítomných 95 poslanců. Sněmovna jednala v omezeném počtu, zákon přijala v předložené podobě. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy