Řežou se, pálí a trhají si vlasy. Sebepoškozování mezi dospívajícími už dávno není ojedinělý problém, ale skrytá realita školních chodeb. Nedávný průzkum psychologů z Filozofické fakulty Univerzity Palackého dokonce odhalil, že se u nás soustavně týrá asi 70 tisíc teenagerů. Podle odborníků za tím stojí obrovská emoční zátěž, tlak sociálních sítí, nízké sebevědomí a neschopnost zvládat stres.
Jsou problematická – při dlouhodobém užívání způsobují závislost. Měla by tedy být pod kontrolou, shodují se o hypnotikách experti. Přesto si jich lidé dokážou oficiálně sehnat i stovky balení. Lékaři jim je napíšou a lékárníci vydají. „Systém je nedotažený. Chybí třeba povinnost zdravotníka zkontrolovat lékový záznam pacienta. Pokud to lékárníci dělají, tak zadarmo,“ říká farmaceut Marek Hampel.
Propadají úzkostem a pocitům, že jsou k ničemu. Svoje problémy pak „léčí“ psychofarmaky, která často získají jen tak od kamarádů. Nebo se začnou sebepoškozovat. O mladé generaci se proto hovoří jako o křehkých „sněhových vločkách“, které se snadno sesypou. Jenomže podle dětského psychiatra Michala Považana to mají dnešní dospívající opravdu těžké.
Vypadá to, že jenom hrají hru. Nebo že chatují se svými kamarády. Jenomže podle krizového psychologa Štěpána Vymětala může toto zdánlivě nevinné poflakování našich potomků na internetu skýtat obrovská rizika. „Jako soudní znalec jsem se setkal s různými případy. Dokonce i s dětmi a mladými lidmi, které někdo v kyberprostoru motivoval ke spáchání násilí,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Žádné čekání na razítka a nekonečné papírování. Všeobecná zdravotní pojišťovna chce urychlit vstup nových technologií do léčení. Některé pomůcky bude lidem proplácet i přesto, že ještě neprošly standardním řízením ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv. Jejich účinnost si chce VZP ověřovat sama, mezitím jim stanoví jen dočasnou úhradu. Začít chce s pomůckami pro pacienty se srdečním selháním.
Je nakažlivější a odolává současným vakcínám. Oproti svým předchůdkyním napadá hlavně mladé lidi. To je nová verze covidu zvaná Cikáda. Doposud řádila hlavně ve Spojených státech, teď se ale dostala i do Evropy. Epidemiologové nabádají k obezřetnosti.
Jakmile se začalo hovořit o vstupu Ukrajiny do Evropské unie, zrodily se i plány využít její farmaceutický průmysl. „Ukrajinská léčiva totiž mohou sehrát pozitivní roli a utlumit evropskou závislost na dodávkách přípravků z mimoevropských regionů,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Josef Suchopár, expert na léčiva a někdejší náměstek ministra zdravotnictví.
V jiných zemích už je to častá praxe: než lékaři nasadí pacientovi lék, udělají mu genetický test. Odhalí, jak na daný medikament bude reagovat. Stanoví mu také vhodnou dávku. „Může tím ušetřit spoustu peněz za léčbu, která nepřinese požadovaný efekt,“ vysvětluje farmaceut Josef Suchopár.
„Je to neskutečný paradox.“ Přesně tak hodnotí zapojení někdejšího hlavního hygienika Michaela Víta do reformy hygienické služby část zdravotníků. Důvody mají dva. Vít se podle nich na rozklížení systému původně sám podílel. „Takže teď má vlastně zachraňovat něco, co sám před lety rozbil,“ zlobí se lékaři. Vadí jim také to, že byl Vít v minulosti pravomocně odsouzen za manipulaci se zakázkami.
Stovky lidí dostaly defibrilátor zbytečně. Nepotřebovaly ho, tvrdí bývalý primář z kardiologické kliniky při Fakultní nemocnici Olomouc Martin Hutyra. Aby jim ho mohli lékaři zašít do těla, zfalšovali předtím zdravotnickou dokumentaci. Dokázali přitom oklamat i auditory, kteří dokumentaci kontrolovali. Hutyra nyní pro Aktuálně.cz popsal, jak se s údaji manipulovalo. Případ už vyšetřuje policie.
Lidé je „zobou“ jako lentilky – statistiky udávají, že se ročně do českých lékáren doveze asi 80 milionů denních dávek těchto medikamentů. Řeč je o zolpidemech, které mají pomáhat s nespavostí. Jenomže podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv se u nich začínají množit nebezpečné nežádoucí účinky. Kromě toho, že jsou při dlouhodobějším užívání návykové, mohou tyto léky způsobovat i náměsíčnost.
Stačí týden polykat antibiotika a je zaděláno na problém. Léky naruší střevní mikrobiom natolik, že už se nikdy dokonale nezotaví. Zjistili to lékaři z Uppsalské univerzity ve Švédsku. Ničivé následky jediné antibiotické kúry dokázali ve střevě pacientů vystopovat ještě po osmi letech. Největší paseku tam podle nich zanechají širokospektrální antibiotika. Oslabený mikrobiom může spustit cukrovku.
Nikdo nemůže vystavovat pacienty rizikovým zákrokům, které nemají jasné medicínské opodstatnění. A už vůbec ne za peníze z veřejného zdravotního pojištění. Tak se v úterý vyjádřil šéf resortu zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Narážel na dění ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde lékaři implantovali defibrilátory i lidem, kteří to nepotřebovali. Vojtěchem vedené ministerstvo podalo trestní oznámení.
Z malých nemocnic mizí interní lůžka. Důvod: nízké platby od pojišťoven. „Zatímco velké fakultní nemocnice dostanou za léčbu zánětů močových cest v průměru 95 tisíc korun, oblastním přijde o třetinu nižší úhrada,“ popisuje šéf Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš. Podobné je to podle něj i s dalšími diagnózami. Interních lůžek přitom bude kvůli stárnutí populace potřeba stále víc.
„Je to časovaná bomba,“ říká o lidech s nedoléčenou nebo špatně léčenou tuberkulózou pneumolog Jiří Votruba. Pokud se totiž choroba nezastaví včas, začne odolávat běžným medikamentům. Bakterie na ně přestanou reagovat. V Česku už se takových případů najdou desítky. Podle lékařů jde často o pacienty, kteří do Česka přijeli z některé z rizikových zemí.
Nový šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivan Duškov chystá radikální řez: škrtne většinu krajských poboček. Místo dosavadních šesti kamenných filiálek už zbudou jen dvě. Jedna bude stát v Praze a obslouží celé Čechy, druhá se sídlem v Brně zabezpečí Moravu.
Některé nemocnice si chtějí samy vyrábět radioaktivní léky a látky pro diagnostiku, takzvaná radiofarmaka. Pro to by ale podle vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) byla potřeba změna legislativy. Její případné úpravy se budou v pondělí odpoledne projednávat na jednání, které svolal premiér Andrej Babiš (ANO) na úřad vlády.
Za každého pacienta přišla odměna. Lékaři z Fakultní nemocnice Olomouc dostávali peníze od výrobce defibrilátorů značky Biotronik. Oficiálně za to, že vedli klinický registr pro pacienty s těmito přístroji. Podle expertů ale mohla tato finanční motivace přispět k tomu, že mašinku dostali i lidé, kteří ji nutně nepotřebovali. Podezřením na provádění neindikovaných implantací se nyní zabývá policie.
Žádné píchání do prstu ani testovací proužky. „Chytrý glukometr na bázi laseru zvládne určit hladinu cukru v krvi bez bolesti a námahy. Stačí do něj vložit prst a nechat si ho oskenovat,“ tvrdí internetový prodejce. Zázračný přístroj, který má být až třikrát přesnější než klasické laboratorní metody, nabízí za „pouhých“ 1300 korun. Jenomže podle odborníků jde o podvod.
Podnikatel Roman Janoušek neuspěl u Nejvyššího soudu (NS) s nárokem na náhradu ušlého zisku v kauze Chambon. Kvůli trestnímu stíhání, které skončilo osvobozením, měl Janoušek zabavený majetek a v žalobě pak od státu žádal zhruba 155 milionů korun.
