Registrovat k očkování se od půlnoci ze středy na čtvrtek mohou už i děti starší dvanácti let. Do očkovacího centra musí vyrazit za doprovodu rodičů a na místě bude přítomen pediatr. Všechny děti a mladiství dostanou injekci od Pfizeru. To je jediné očkování, které zatím Evropská léková agentura schválila pro tuto věkovou skupinu. Předpokládá se, že brzy k němu přibude i Moderna.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) pokládá očkování dětí za důležité. "Dětské kolektivy mohou být rizikem pro šíření choroby a její případné přenesení do rodin," říká. A plánuje, že očkované děti budou mít výhody, což by i mohlo motivovat víc rodičů nechat své děti vakcinovat.
Děti, které za sebou budou mít kompletní očkování, se například nebudou muset testovat ve školách. "Kromě toho, že se tyto děti již nebudou muset testovat, hledáme a diskutujeme další cesty, jak je motivovat k očkování," říká Vojtěch.
Ačkoliv jsou děti skupinou obyvatel, která má nejmenší riziko těžkého průběhu onemocnění a úmrtí na covid, má jejich očkování podle odborníků význam. "Největší výhodou je, že nebudou nemocné. Sníží se riziko, že onemocní, že budou vážně nemocné nebo že zemřou. Ačkoliv to riziko je mnohem nižší než u dospělých, stále není nulové," říká pediatr a člen České vakcinologické společnosti Daniel Dražan.
Dětí od 12 do 17 let je podle Dražana v Česku kolem 500 tisíc a jejich očkování pomůže zvýšit kolektivní imunitu a zpomalí šíření viru. "Děti tak nebudou šířit infekci mezi sebou ani na více rizikové lidi, jako jsou jejich rodiče či učitelé. Také už díky tomu nebudeme muset zavírat školy," vypočítává Dražan výhody očkování dětí a připomíná, že dětem ve vzácných případech hrozí po prodělání covidu i vážné zdravotní potíže.
Odborník: Děti se nemusí očkovat tak rychle jako dospělí
Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek navíc upozorňuje, že proočkovanost dospělých stoupá a virus bude hledat možnosti, kde by mohl dále cirkulovat v populaci. "Bude se mu dařit tam, kde nebude dostatečné proočkování, takže by mohl začít výrazněji působit na děti. Může klidně vzniknout i nová mutace, která se přizpůsobí dětem," varuje Chlíbek.
A jako příklad uvádí Velkou Británii, kde už je proočkovaná většina dospělé populace a kde se rychle šíří takzvaná delta mutace. "Je tam poměrně dost nakažených školních dětí a to se nedá vyloučit ani v České republice, kde delta mutace také nejspíš převládne," říká Chlíbek.
Údaje Ústavu zdravotnických informací a statistiky už nyní ukazují, že mezi dětmi je v porovnání s jinými věkovými skupinami více nakažených. Momentálně nejhůře jsou na tom mladiství mezi 16 a 19 lety, mezi kterými se za poslední týden infikovalo 22,5 člověka na 100 tisíc lidí z této věkové skupiny, pak následují třicátníci (17,9 nakaženého na 100 tisíc lidí) a pak právě děti od 12 do 15 let, mezi nimiž je 12,3 nakaženého na 100 tisíc dětí. U seniorů nad 65 let, kde je vysoká proočkovanost, je to pouze 1,5 nakaženého na 100 tisíc seniorů.
Světová zdravotnická organizace (WHO) však upozorňuje, že potřebuje víc dat, aby mohla doporučit plošné očkování dětí. A jelikož děti a mladiství mívají oproti dospělým mírnější průběh nemoci, není podle WHO zatím jejich očkování prioritou, pokud tedy nespadají do rizikových skupin.
S tím souhlasí i Chlíbek. "Dospělé jsme očkovali plošně co nejrychleji hlavně proto, abychom snížili zátěž nemocnic a počet úmrtí. U dětí toto nehrozí, proto to nemusí být tak masivní, plošná akce, spíš bych zvážil individuální přínos," říká Chlíbek.
Doporučuje proto, aby se nejdříve očkovaly děti, které to potřebují, protože jim například kvůli zdravotnímu stavu hrozí těžký průběh covidu nebo žijí v domácnosti se seniorem či zdravotně handicapovaným člověkem. Časem podle něj přibude víc dat, která potvrdí bezpečnost vakcíny na větším vzorku dětí, a odborníci tak budou moct očkování dětí plošně doporučit.
"Je jasné, že benefit očkování u dětí spadajících do rizikové skupiny převažuje nad případnými riziky nemoci. A jakmile bude k dispozici více údajů, pak věřím, že nebude problém to doporučit všem dětem," dodává Chlíbek.
