Praha - Zkultivovala se atmosféra, při některých projevech se dalo i zasmát. Tak hodnotili práci právě končící Poslanecké sněmovny někteří loučící se zákonodárci. Podstatnějším ukazatelem kvality činnosti dolní komory parlamentu jsou však legislativní produkty - a tady nejsou výsledky uplynulých čtyř sněmovních let právě oslnivé.
Poslanci na celkem 60 schůzích v letech 2013 až 2017 projednali impozantní množství sněmovních tisků. Podle údajů na internetových stránkách sněmovny šlo o více než 3500 dokumentů, mezi kterými byly kromě zákonů i různé mezinárodní smlouvy, usnesení výborů, písemné interpelace nebo stanoviska vlády. Suma sumárum je to o šest set tisků víc, než kolik zvládli poslanci v předchozím volebním období, které však skončilo předčasně.
Docházku poslanců si prohlédněte v přehledné grafice:
Samotných zákonů však bylo předloženo o dvě desítky méně než tehdy. Z celkem 648 návrhů pocházelo 380 od vlády, 232 od poslanců a ostatní dorazily ze Senátu a z krajů.
Ze statistiky sněmovní kanceláře vyplývá, že ve třetím čtení bylo schváleno 251 norem a nedokončeno zůstalo projednávání 182 předloh, z toho 44 vládních. Ze 146 mezinárodních smluv zbylo k projednání sedm. Zamítnuto bylo 175 návrhů zákonů, z toho 65 vládních.
Tato čísla sama o sobě vypovídají maximálně o tom, že poslanci byli schopni se sejít a hlasovat.
Zdaleka ne všichni tak ale činili, jak o tom svědčí žebříčky sestavené serverem Aktuálně.cz ohledně průměrné přítomnosti jednotlivých poslaneckých klubů při hlasování. Nejvíce podle nich "makali" komunisté, naopak problémy s docházkou na hlasování měli hlavně poslanci TOP 09.
Více než 99procentní účastí se může chlubit Jiří Valenta z KSČM, mezi "absentéry" pak dominují především ministři vládních stran. Při jejich vytížení je to ovšem pochopitelné, takže směrodatnější je žebříček neomluvených absencí - v něm se o první a druhé místo dělí opoziční zákonodárci Pavel Blažek z ODS a Miroslav Kalousek z TOP 09.
Hlavní vizitkou sněmovny jsou ale zákony, které si vládní koalice předsevzala projednat a schválit, ale neudělala to. Částečně tyto normy sněmovna nestihla nebo nechtěla projednat, některé ovšem do parlamentu ani nedorazily kvůli sporům v koalici.
Do první skupiny patří třeba smlouva o zamezení dvojího zdanění s Kosovem, která se nepochopitelně "zasekla" ve druhém čtení. V této fázi legislativního procesu "zamrzl" i sociálnědemokratický návrh novely zákona o církevních restitucích, který zablokovali lidovci. Ležet ve sněmovně zůstává i nadále návrh zákona o regulaci prostituce, předložený roku 2014 pražským zastupitelstvem.
Podobně sněmovna nechala "vyšumět do ztracena" celé dvě schůze číslo 32 a 43, které byly v minulosti přerušeny. Mimochodem, jedna z nich se týkala kauzy Čapí hnízdo Andreje Babiše. "Já bych se chtěl ještě zeptat. My tam máme ještě dvě rozjednané schůze. Tak co bude s nimi?" zeptal se uplynulou středu na samém konci posledního jednání poslanec Vladimír Koníček z KSČM předsedajícího Radka Vondráčka z hnutí ANO. "Tak třeba se ještě uvidíme," odpověděl Vondráček za smíchu poslanců a jednoduše ukončil jednání.
Nenarozené zákony
Do skupiny nenarozených zákonů pak patří například zákon o sociálním bydlení, o němž se mluví už dvacet let a byl prioritou programu vlády Bohuslava Sobotky. V průzkumech se pro něj vyslovilo na 73 procent Čechů, vzniku však dosud bránily neshody mezi ČSSD a hnutím ANO. Do sněmovny se nedostaly ani slíbené kontroverzní zákony o neziskových nemocnicích nebo o státním zastupitelství, naopak jiné normy jako kariérní řád pro učitele nebo památkový zákon sněmovna kvůli neshodám raději smetla s tím, že lepší bude podat nové návrhy.
Nesplněným legislativním restem zůstává i zákon o liniových stavbách, který má usnadnit přípravu výstavby dálnic. Návrh mělo předložit ministerstvo dopravy, jenže do sněmovny vůbec nedorazil. "Musel jsem ten zákon stáhnout z legislativní rady vlády, protože měl zhruba 250 nevypořádaných zásadních připomínek," uvedl ministr dopravy Dan Ťok.
"Souhlasím, že takovýto zákon je nezbytně nutný a musíme k němu dojít. Ale problém je, že v Česku do stavebního řízení mluví sedm ministerstev a 14 krajů. Bude to asi jeden z nesplněných bodů Sobotkovy vlády. Nikdo z těch, kterým sáhnete do jejich vlastního písečku, se svých pravomocí nebude chtít vzdát," vysvětlil politik zpoždění.
V jiných parametrech je však statistika končící sněmovny příznivá. Pokračuje trend minimalizace politického turismu a mezipartajních přestupů a poslanci rozumně vydávají své kolegy policii ke stíhání.
Rozpadl se pouze klub hnutí Úsvit, který se v srpnu 2015 přejmenoval na klub Úsvit - Národní koalice s šesti členy, přičemž poslanci kolem Tomia Okamury vstoupili do nové strany SPD, která svůj klub nemá. Individuální přestupy mezi kluby byly pouze dva. Na jaře 2016 vystoupil poslanec Karel Tureček z TOP 09 a přidal se k hnutí ANO a letos v dubnu naopak poslankyně Kristýna Zelienková odešla z ANO do TOP 09.
Co se týče vydávání ke stíhání, poslanci v uplynulých čtyřech letech vydali osm svých kolegů a jen v případě poslankyně Zuzany Kailové z ČSSD žádost odmítli.
