Poslanec Zlatuška musí balit. Bude mi chybět byt TGM, kvůli zahozeným zákonům je mi smutno, říká

Veronika Neprašová Veronika Neprašová
16. 9. 2017 8:00
Před čtyřmi lety patřil Jiří Zlatuška mezi hlavní lákadla kandidátky hnutí ANO. Letos ale straníci profesora a děkana Fakulty informatiky brněnské Masarykovy univerzity na kandidátku zařadit odmítli. I když o svém "hořkém konci" ve sněmovně vtipkuje, připouští, že měl práci zákonodárce rád. A nevylučuje, že se do vysoké politiky vrátí. Třeba za rok, kdy by se mohl znovu pokoušet získat křeslo v horní komoře.
Kancelář Jiřího Zlatušky zatím jeho konec ve sněmovně neavizuje. Za měsíc tu už stohy papírů nahradí malíři pokojů.
Kancelář Jiřího Zlatušky zatím jeho konec ve sněmovně neavizuje. Za měsíc tu už stohy papírů nahradí malíři pokojů. | Foto: Veronika Neprašová

Sněmovna má za sebou poslední jednání, znovu se poslanci sejdou až po volbách. Vy už znovu nekandidujete, ve vaší kanceláři ale ještě nejsou žádné známky stěhování patrné, psací stůl přetéká papíry. Na vyklízení máte sice čas až do 26. října, ale co dělá poslanec v době od posledního zasedání sněmovny do konce mandátu?

Mám tady občas nějakou korespondenci, jsem stále ještě předseda výboru. A samozřejmě se začínám svými aktivitami výrazně přesouvat do civilního života.

Po celou dobu svého působení ve sněmovně jste byl zároveň i děkanem Fakulty informatiky brněnské Masarykovy univerzity, takže se zase naplno vrátíte na akademickou půdu?

Ano, zase budu víc času trávit v Brně než v Praze.

Je něco, kvůli čemu se vám bude po práci poslance stýskat? Třeba výhled z okna máte nádherný. (Kancelář Jiřího Zlatušky jako šéfa výboru patří mezi "nejluxusnější", které sněmovna nabízí, z jejích oken je vidět budova sousedního Senátu a pohled na malostranské střechy - pozn. red.)

Ano, genius loci této kanceláře mi bude chybět. Víte, co je to za kancelář?

Nevím.

Pojďte. (Zlatuška se zvedá a odchází na chodbu před vchodové dveře, kde ukazuje na kamennou tabulku s nápisem "V tomto bytě žil v letech 1891 až 1895 T. G. Masaryk".)

Už chápu.

Ano, Masaryk mě vzal tak říkajíc na byt. (Na komodě připomíná prvního československého prezidenta pozlacená busta, kterou obyvatelé kanceláře "dědí" - pozn. red.) Takže po tomto se mi stýskat asi může.

Výhled z okna kanceláře šéfa sněmovního výboru pro vědu Jiřího Zlatušky patří k nejkrásnějším, které sněmovní prostory nabízí.
Výhled z okna kanceláře šéfa sněmovního výboru pro vědu Jiřího Zlatušky patří k nejkrásnějším, které sněmovní prostory nabízí. | Foto: Veronika Neprašová

A co samotná práce poslance, po té také?

Mě to působení poslance bavilo. Na druhou stranu, možnosti se veřejně vyžít má člověk i jinde.

Co vás na práci poslance bavilo?

Já mám dlouhodobě zájem o záležitosti týkající se politiky, takže jsem mohl mírně přispívat k tomu, aby věci nedopadaly tak špatně, jak by mohly.

To, že nakonec už znovu nekandidujete, provázely pro vás nepříjemné okolnosti. Jihomoravská organizace ANO vás nakonec na kandidátku nezařadila, i když jste v loňských volbách patřil mezi hlavní "lákadla" pražské kandidátky  a tvář z billboardů. Upřímně, mrzí vás, že to tak nakonec dopadlo?

Já i toto beru pozitivně. Je to příspěvek k řešení starých filozofických problémů. Leibnitz se zabýval tím, jestli žijeme v nejlepším z možných světů. A toto dokazuje, že ne.

A vy sám byste rád jako poslanec pracoval ještě další čtyři roky?

Jistě by to bylo zajímavé, ale jsou jiné příležitosti, kterým se člověk v životě může věnovat. Za rok jsou volby do Senátu, za dva roky do Evropského parlamentu.

Zvažujete tedy po čtyřech letech ve sněmovně návrat do sousední budovy Senátu, ve které jste už šest let také působil?

Je to zajímavé prostředí a jedna z věcí, které mohou nebo nemusí připadat v úvahu.

S vysokou politikou jste tedy neskoncoval? Nezanevřel jste na ni?

Ne ne, necítím žádnou zahořklost.

Prostředí a atmosféra v Senátu a ve sněmovně se dost liší, nejenom tím, že každá komora funguje trochu jinak a má trochu jiný význam. Překvapilo vás něco nepříjemně na fungování sněmovny?

(dlouhá pauza) To je těžká otázka. Já si myslím, že jsem do sněmovny šel s vědomím, co to obnáší. Klady i zápory. S menší mírou idealismu, než jsem kdysi šel do Senátu. Takže setkání s politickou realitou jsem si odbyl už před časem. Člověk si nesmí moc malovat tu úroveň, jak vypadá průměr dvou set poslanců. Takže toto skoro odpovídalo tomu, co jsem si představoval.

Opravdu vás nic nezaskočilo?

Malinko nepříjemně mě zaskočilo množství agendy, která zůstává ležet nevyřízená, návrhy zákonů, které se nikdy neprojednají. Teoreticky jsem na to připravený byl, ono to není odlišné od jiných parlamentů, třeba ve Spojených státech říkají, že 80 procent zákonů je předkládáno s tím, že nemají šanci a jsou jenom nástrojem popularity. Ale třeba v mém případě to, že se nedostalo na zákon o důstojné smrti, považuji za smutné.

Předseda vašeho hnutí ANO označuje parlament za žvanírnu. Souhlasíte s ním? Nebo ty mnohahodinové diskuse jsou nezbytná součást přijímání zákonů?

V řadě případů víte předem, co ti lidé budou povídat, a není to nic překvapivého. Třeba zrovna probíhající diskuse o závěrečné zprávě komise pro vyšetřování úniku informací z vyšetřovacích spisů je žvanění, protože ta usnesení se dala schválit i bez té komise. Na druhou stranu ke způsobu, kterým se všichni prezentujeme veřejnosti, toto kasání peříček patří. Tato sbírka exotických ptáků k tomu prostě patří. Takže ano, to je jistě problematický rys.

Co s tím?

Kdyby se upravil jednací řád například jako v Německu. Aby na jednu stranu nebyla krácena práva účastníků politického procesu, aby jejich argumenty mohly být slyšeny. Ale aby zároveň byly slyšeny způsobem, který ještě umožňuje, aby se prakticky fungovalo.

 

Právě se děje

před 54 minutami

Súdán je připraven uznat Izrael, pokud to schválí parlament

Súdánský premiér Abdalláh Hamduk je připraven normalizovat vztahy s Izraelem, pokud krok schválí dosud neustanovený parlament. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na súdánské vládní zdroje.

Zjištění je podle Reuters dosud nejzřetelnějším náznakem, že Hamduk je pod tlakem Spojených států ochoten uvažovat o navázání diplomatických styků s Izraelem. Uznání židovského státu přesto v nejbližší době není na pořadu dne, neboť súdánský přechodný parlament se dosud nesešel a není jasné, kdy tak učiní.

Současná úřednická vláda byla ustanovena po dlouhých jednáních mezi zástupci civilistů a vojenskými představiteli, jež následovala po skončení vlády dlouholetého prezidenta Umara Bašíra. Toho loni v dubnu svrhla armáda. Dalšími přechodnými institucemi jsou takzvaná suverénní rada a dosud neexistující parlament. Tyto instituce mají zemi spravovat tři roky, do konání voleb.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy