Praha - V loňském létě byl vznik Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) horkým politickým tématem. Hnutí ANO dokonce obviňovalo sociální demokraty z porušení koaliční smlouvy. I mimo politickou sféru zaznívaly varovné hlasy, že práce velkého útvaru bude méně efektivní.
Obavy se nyní snaží NCOZ rozptýlit. V první výroční zprávě ukázala čísla, jimiž argumentuje, že počáteční pokles efektivity policistů byl jen dočasný a způsobený nutností zařídit provozní záležitosti.
Zatímco před sloučením docílily Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality dohromady v průměru 32 obvinění fyzických a právnických osob za měsíc, nyní je jich 54 měsíčně. Srovnávaným obdobím je leden až červenec let 2016 a 2017.
Nárůstem efektivity se NCOZ chlubí i v počtu zahájených trestních stíhání. Za stejné období to bylo před sloučením útvarů v průměru 8,4 případů měsíčně, po sloučení 9,3. Zvýšil se také podíl případů, které skončily obžalobou ze strany státního zástupce (z 83 na 91 %).
Pokles efektivity práce centrály v prvních pěti měsících zdůvodňuje NCOZ potřebou zajistit základní fungování nového útvaru.
Daňová kobra, zvláštní tým pro zajišťování výnosů z trestné činnosti a daňové kriminality, zatím letos zajistila 991 milionů korun. Za celý rok 2016 to byly 3,4 miliardy.
Ředitel NCOZ svému útvaru věří
Ředitel NCOZ Michal Mazánek odmítá kritiku, kterou dali zejména loni v létě najevo někteří státní zástupci nebo tehdy končící šéf ÚOOZ Robert Šlachta. "Nic zásadního se skutečně nepřihodilo, že bychom přibrzdili nebo znekvalitnili trestní řízení," říká Mazánek, podle kterého poroste počet případů, které bude NCOZ otvírat, i když ještě pracuje na kauzách z doby původních útvarů. "Struktura případů je taková, že jejich složitost a spletitost vyžaduje delší dobu rozpracování (…) Je tady poměrně velké zastoupení nových věcí," řekl ČTK Mazánek.
Policie bude mít data o cestujících, překračujících letecky hranice EU
Centrála také připravuje vznik tzv. útvaru pro informace o cestujících. Ten bude na základě evropské směrnice z roku 2016 zodpovídat za shromažďování, zpracování a předávání údajů ze jmenné evidence cestujících (PNR) v letecké dopravě dalším bezpečnostním složkám.
Zavádění sběru dat PNR doprovázejí pochyby, zda je krok skutečným přínosem v boji proti terorismu. V databázi budou například data o věrnostních programech cestujících, způsob platby letenky či úplná trasa letu. Povinnost shromažďování dat se týká letů překračujících hranice EU.
Centrála jako politické bojiště vládních partnerů
V centrále k 1. srpnu pracovalo 800 policistů z plánovaných 870, občanských zaměstnanců bylo 100 z tabulkových 109. Za rok od centrály odešlo celkem 92 policistů, 65 nových příslušníků útvar nabral, uvádí zpráva.
Centrála vznikla v srpnu 2016 sloučením Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK). Zabývá se organizovaným zločinem, závažnou hospodářskou trestnou činností a korupcí, kybernetickou kriminalitou, terorismem a extremismem.
Vznik centrály provázela politická roztržka mezi vládními partnery - sociální demokracií a hnutím ANO. Reformu předložili policejní prezident Tomáš Tuhý se svým tehdejším náměstkem Zdeňkem Laubem, schválil ji ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Kritici poukazovali na absenci zdůvodnění reorganizace a hrozbu odchodů zkušených policistů a umlčení protimafiánského útvaru.
Právě šéf ÚOOZ Robert Šlachta kvůli sloučení útvaru s finanční kriminálkou odešel od policie. Nastoupil k celní správě, spadající pod ministerstvo financí vedené tehdy Andrejem Babišem. Ředitelem NCOZ se stal šéf celostátní kriminálky Michal Mazánek, který se ze sedmi desítek policistů, jimž bylo místo nabídnuto, do řízení přihlásil jako jediný.
