Praha/Mělnicko – V březnu 2007 ten přepis rozhovoru policie s výpravčím Českých drah ve Vraňanech na Mělnicku přinesla snad všechna média: Policisté výpravčímu Ladislavu Tomkovi 19. března po 21. hodině hlásili, že na přejezdu mezi Lužcem a Horními Beřkovicemi je zaklíněn osobní vůz, a vyzvali ho, aby na trati zastavil provoz. Ten se ale domníval, že jde o vedlejší trať, kde už ten den nemá nic jet. Policisté jej přitom při hovoru jednoznačně upozorňovali, že vůz je "na té hlavní trati".
O patnáct minut později pak do auta narazil rychlík z Prahy do Ústí nad Labem. Výsledkem byli dva lehce zranění – jedním z nich byl strojvedoucí – a škoda 21 milionů korun. Soud posléze poslal Tomka na dva roky podmíněně do vězení.
A ve vězení nakonec na čtyři a půl roku skončil i řidič uvedeného vozu René Kučera. Policie totiž zjistila, že se pokusil o pojistný podvod – aby sám získal pojistné, fingoval nehodu a tvrdil, že mu traverza trčící z přejezdu prorazila dno auta.
Vždyť to byl trestný čin!
Soudy ale začaly řešit také druhou větev, a to kdo Českým drahám uhradí víc než dvacet milionů za zničenou lokomotivu. Řidič auta měl sice zaplacené povinné ručení u České pojišťovny, ta ale odmítla uvedenou sumu zaplatit s argumentem, že šlo o fingovanou nehodu. A na škodě prý měly podíl samotné České dráhy, když jejich zaměstnanec i přes upozornění přijíždějící vlak nezastavil.
Dráhy se proto obrátily na Obvodní soud pro Prahu 1, který nejdříve rozhodl, že pojišťovna musí zaplatit čtvrtinu, druhou čtvrtinu pak společně Kučera s dvěma komplici. V polovině nároku pak žalobu zamítl kvůli podílu výpravčího.
Městský soud v Praze pak verdikt překopal a rozhodl, že platit má pouze Kučera jako iniciátor pojistného podvodu, a to 65 procent, tedy 13 milionů korun. "Nese největší podíl odpovědnosti, protože byl iniciátorem trestného jednání a sám umístil vozidlo v kolejišti," uvedla soudkyně Helena Horáková. Po pěti procentech pak měli zaplatit dva Kučerovi komplicové. A pochybení výpravčího naúčtovala drahám jako 25 procent škody.
Judikát z roku 1935
Případ pak po dovolání Kučery i drah projednával Nejvyšší soud v Brně. A verdikty obou předchozích soudů zcela zrušil. Podle něj je nutné totiž vzít povinné ručení jako součást systému ochrany poškozených.
"Proto je nutné vykládat pojem provozu dopravních prostředků natolik široce, aby se těm, kdo byli provozem poškozeni, dostalo účinné ochrany," uvedl soudce Nejvyššího soudu Robert Waltr.
A pomohl si i judikátem z první republiky, konkrétně roku 1935, který definoval, kdy lze považovat, že je vozidlo v provozu. "V něm dovozené právní závěry jsou použitelné i v dnešní době potud, že i stojící vozidlo je v provozu, dokud z něj není vyřazeno místu, času i okolnostem přiměřeným způsobem," uvedl Waltr.
Podle něj se tedy i na auto schválně zastavené na přejezdu vztahuje zákon o povinném ručení. A je tak podle něj zcela irelevantní, že k nehodě došlo kvůli pojistnému podvodu. A stejně tak není možno krátit vyplacení povinného ručení kvůli pochybení výpravčího.
Radši zaplatíme
Případ proto Waltr vrátil k novému projednání, které nařídil Obvodní soud pro Prahu 1 na tuto středu. To se nakonec neuskutečnilo. Česká pojišťovna totiž došla k tomu, že má jen malou šanci uspět, a zbytečně by tak zvyšovala náklady řízení. S dráhami se dohodla na smíru, který soudkyni oznámila.
"Zaplatíme dvacet milionů korun," potvrdila advokátka České pojišťovny Pavlína Chocová před soudkyní Alenou Novotnou, která jejich smír schválila. České dráhy pak pojišťovně odpustily zbylý milion, a navíc se jim vrátí drtivá většina z milionového soudního poplatku, který musely zaplatit.
Pro samotnou pojišťovnu však případ podle Chocové ještě nekončí. Zváží, zda nebude nakonec po vinících nehody vymáhat část způsobené škody sama.
Akce užovka
Mimochodem, uvedená nehoda pomohla odkrýt gang, který páchal pojišťovací podvody ve velkém. Právě Kučera byl podle policie jedním z jeho členů a ona fingovaná nehoda jí pomohla gang odhalit. V policejní síti nakonec uvízlo přes 200 obviněných včetně policistů či zaměstnanců pojišťoven. Spis měl název Užovka.
A řešilo jej ve více případech několik středočeských soudů. U části obžalovaných již padly pravomocné rozsudky, část stále ještě čeká na definitivní verdikt. "Před naším soudem není případ skončen ještě vůči 17 obžalovaným," potvrdil mluvčí mělnického soudu Pavel Krupička s tím, že jednu z větví řeší i Okresní soud pro Prahu-západ.
