Že jste jeli objížďkou? To je vaše riziko, řekl soud a přikázal ČD Cargo doplatit SŽDC 127 milionů

Marek Pokorný Marek Pokorný
11. 8. 2016 17:45
Největší nákladní dopravce na železnici, ČD Cargo, neuspěl u Nejvyššího soudu s dovoláním proti rozsudku, podle něhož musel doplatit 127 milionů za použití kolejí Správě železniční dopravní cesty (SŽDC). Dopravce argumentoval tím, že kvůli opravám tratí musel jezdit objížďkou - a tím mu vznikly vícenáklady v uvedené výši. Soudy ale jeho argument smetly ze stolu. Podle nich SŽDC musí opravovat tratě, aby zajistila jejich provozuschopnost a bezpečnost - a dopravci se musí smířit s tím, že někdy musí jet oklikou. "Jedná se o podnikatelské riziko dopravce," uvedl Městský soud v Praze, jehož verdikt potvrdil Vrchní soud v Praze a nyní i Nejvyšší soud.
Lokomotiva ČD Cargo
Lokomotiva ČD Cargo | Foto: ČD Cargo

Praha - Faktury za více než devět miliard korun poslala Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) v letech 2008 až 2010 největšímu tuzemskému dopravci na železnici ČD Cargo za to, že svými vlaky jezdil po jejích tratích. Jenže dopravce část z nich odmítl proplatit. Z uvedené sumy si odečetl 127 milionů korun. Odůvodnil to tím, že kvůli výlukám musel občas jezdit objížďkou.

Správa železniční dopravní cesty ale tento argument neuznala. A když ČD Cargo dál odmítalo dlužnou sumu uhradit, podala k soudu žalobu. Městský soud v Praze a posléze i odvolací vrchní soud konstatovaly, že má na uvedenou sumu nárok, a přikázaly dopravci, aby uvedenou sumu uhradil. Spor společností, které obě vlastní stát, pak minulý měsíc definitivně uzavřel Nejvyšší soud, když zamítl dovolání, které dopravce podal.

ČD Cargo argumentovalo tím, že mu kvůli výlukám vznikla nemalá škoda. Tu si spočítalo jako rozdíl nákladů mezi původní trasou přidělenou jízdním řádem a skutečně ujetými kilometry. Společnost upozorňovala na znění smlouvy, podle které měla právo na využití původně přidělené trasy.

Dopravu zabezpečili

Prvoinstanční soud dal správě železniční cesty za pravdu a přikázal, aby dopravce dlužnou sumu uhradil. Podle něj SŽDC postupovalo podle uzavřené smlouvy, která počítala i s možnými výlukami. "Ve všech zmiňovaných případech žalobkyně (SŽDC) plynulou drážní dopravu zabezpečila, i když se tak stalo po odklonových trasách, které si vyžádaly vyšší náklady žalobce," uvedla soudkyně Naděžda Miková, podle níž SŽDC neporušila své závazky, a nelze tak ani mluvit o škodě.

"Jedná se o podnikatelské riziko dopravce. Nelze také pominout odpovědnost žalobkyně za provozuschopnost a bezpečnost drážní cesty, danou zákonem o drahách," dodala soudkyně, která tak přikázala, aby ČD Cargo zaplatilo 127 milionů a k tomu i náklady řízení, které přesáhly milion korun.  

ČD Cargo se proti verdiktu odvolalo, ale Vrchní soud v Praze jej potvrdil a zdůraznil nutnost udržovat dráhu v provozuschopném stavu. "Žalovaná (ČD Cargo) se sama v souladu se smlouvami zavázala respektovat plán výluk," podotkl odvolací soud.

Verdikt se dopravce pokusil zvrátit ještě dovoláním k Nejvyššímu soudu, ale neuspěl ani u něj. Ten je odmítl pro nekonkrétnost.

ČD Cargo totiž podle Nejvyššího soudu nepřineslo žádný důkaz, kterým by se předchozí soudy nezabývaly. "Pouhý argument, že odvolací soud věc nesprávně posoudil, nestačí," uvedl v odmítavém stanovisku soudce Nejvyššího soudu Zdeněk Dess.

Nikdo jiný se nesoudil

Samo SŽDC připouští, že uvedený spor byl ojedinělý a žádný jiný dopravce na železnici se k podobnému postupu neuchýlil. "Zmíněný soudní spor byl jediný, který SŽDC vedla s dopravci ohledně vícenákladů v důsledku jízdy odklonem," uvedl mluvčí společnosti Marek Illiaš. Podle něj ČD Cargo již dlužnou sumu uhradila.

A uhradila poté i další sumu, kterou původně zadržovala. Odškodné za objížďky si totiž nárokovala i za rok 2011. Poté, co SŽDC pohrozila, že i v tomto případě podá žalobu, ČD Cargo zaplatilo. "Další finanční částky už nezadržovalo, resp. neprovádělo zápočet vůči ceně za užití železniční dopravní cesty," dodal Illiaš.

Železniční stanici na severu Japonska nechávají otevřenou kvůli jedinému pasažérovi. Zruší ji teprve po závěrečných zkouškách osmnáctileté studentky. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 31 minutami

Súdán je připraven uznat Izrael, pokud to schválí parlament

Súdánský premiér Abdalláh Hamduk je připraven normalizovat vztahy s Izraelem, pokud krok schválí dosud neustanovený parlament. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na súdánské vládní zdroje.

Zjištění je podle Reuters dosud nejzřetelnějším náznakem, že Hamduk je pod tlakem Spojených států ochoten uvažovat o navázání diplomatických styků s Izraelem. Uznání židovského státu přesto v nejbližší době není na pořadu dne, neboť súdánský přechodný parlament se dosud nesešel a není jasné, kdy tak učiní.

Současná úřednická vláda byla ustanovena po dlouhých jednáních mezi zástupci civilistů a vojenskými představiteli, jež následovala po skončení vlády dlouholetého prezidenta Umara Bašíra. Toho loni v dubnu svrhla armáda. Dalšími přechodnými institucemi jsou takzvaná suverénní rada a dosud neexistující parlament. Tyto instituce mají zemi spravovat tři roky, do konání voleb.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy