Opravdu jste věřil a věříte, že přesvědčíte obchodní řetězce, aby nezdražovaly?
Já tomu skutečně věřil.
Z čeho vaše víra vycházela?
Myslel jsem, že budou myslet na svou reputaci před veřejností. Že nebudou chtít být těmi, kdo jsou považováni za viníky zdražování. Už proto, že je známo, jak velké zisky mají. Bohužel si zvykly na to, že tady mají tak silné postavení, že zřejmě mohou postupovat zcela proti zájmům svých zákazníků. Stále ale věřím, že pod naším tlakem svůj přístup změní.
Vnímáte také názory, že chyba může být i jinde než u řetězců? Ekonomové poukazují například na to, že Česko se v minulosti dopustilo zásadního pochybení, když neumožnilo větší konkurenci řetězců. Nebo že doplácíme na to, že jsme podstatně menší země než Polsko či Německo, kde větší trh přináší větší konkurenci a tím nižší ceny potravin?
Bezesporu by větší konkurence přinesla větší tlak na nižší ceny. Zároveň na počet obyvatel je u nás větší prodejní plocha, ale jsem si vědom, že toto automaticky neznamená nižší ceny. Možná se větší prodejní plochy zapisují také do vyšších nákladů řetězců. Samozřejmě, problémem je i oligopolní postavení části velkých potravinářských firem.
Jak byste reagoval na upozornění ekonomů, že vy ani vláda nemáte možnosti ani šanci s cenami potravin v obchodech hnout?
To je do jisté míry pravda, ale já také od začátku říkám, že nejsem ministr, který by tvořil ceny. Neurčuji, kolik bude stát cukr či mouka. Ale chci, aby byl český zákazník ve stejném postavení, jako je zákazník v okolních státech.
A stejně tak chci, aby český zemědělec byl ve stejném vztahu jako ti zahraniční k velkým obchodním řetězcům, které tady ovládají skoro 90 procent trhu s potravinami. Pro mě je těžko představitelná situace, kterou mám ověřenou, že přirážka řetězců na některé druhy zeleniny přesahuje 200 procent.
Mluvil jste třeba o mrkvi, kterou obchody kupují za deset korun a prodávají za třicet. Není to ale jen nějaká výjimka?
Když si vezmu veškerou českou zeleninu, tak až na úplné výjimky se pohybujeme u obchodní přirážky přes 100 procent. To je pro mě nepochopitelné. Ukazuje to, že se prodejci snaží zneužít situace.
Ale rozhoduje zákazník, který si i takto předražené zboží kupuje.
Jenže netuší, že nákupní cena je dvojnásobně až trojnásobně nižší.
Ekonomové namítají, že řetězce se chovají přirozeně tržně a vy jako členové vlády máte zkreslený pohled. Jako jste podle nich měli před snižováním DPH, když jste lidem slibovali, že řetězce sníží ceny.
Jaká je ale logika v tom, že když se snižuje DPH, tak se zdražuje? Když přece snižujete daň, kterou odvádí prodejce, tak je přece logické, že by se měla cena snížit.
Obchodníci poukazují například na vyšší ceny energií.
To jsou jenom jejich alibi, která si hledají pro zdražování.
Takže když jste snižovali DPH z 15 na 12 procent, opravdu jste vycházeli z toho, že výsledkem bude snížení cen?
Ale přece sami obchodníci, například prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza i zástupci řetězců tvrdili, že dojde ke snížení cen. Říkali mi to osobně na jednání 30. srpna na ministerstvu zemědělství: Ano, jsme připraveni snížit ceny potravin o tři procentní body, není to moc, ale proběhne to, tvrdili mi. A teď přinesli sadu důvodů, proč prý nemohou zlevňovat. Nemají k tomu jediný důvod.
Tržby a zisky velkých potravinářských řetězců v Česku
Lidl měl v minulém účetním roce (do konce února 2023) zisk 5,2 miliardy korun, tržby vzrostly na 84 miliard. Do stejné skupiny (německé Schwarz-Gruppe) patří i Kaufland, jehož tržby dosáhly v předchozím roce 65 miliard. Podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže má skupina na českém trhu podíl 32 procent. Provozuje celkem zhruba 450 prodejen.
Billa měla loni zisk 459 milionů, tržby vzrostly na 34 miliard. Do stejné skupiny (německé REWE Group) patří i Penny Market, který loni zvýšil zisk o pětinu na 1,2 miliardy, tržby stouply na 49 miliard. Dohromady mají zhruba 660 prodejen.
Albert měl loni zisk 2 miliardy korun, meziročně o 87 procent více. Tržby vzrostly na 67 miliard. Řetězec patřící pod nizozemský Ahold má zhruba 330 prodejen.
Tesco mělo za finanční rok (do konce února 2023) zisk 113 milionů korun, tržby vzrostly na 46 miliard. Britská firma má po Česku téměř 200 prodejen různých velikostí.
Zveřejníme, za kolik nakupujete a prodáváte
Hodně se debatuje o tom, jestli nepřijít s programem na porovnávání cen. Ostatně vy poukazujete na příklad Řecka, kde takový systém funguje a ceny potravin o pětinu klesly.
Když jsem viděl tu obrovskou míru neochoty řetězců k jakékoliv formě spolupráce a vstřícnosti, když jsem viděl, že nejsou ochotni si vůbec připustit, že část odpovědnosti za vysoké ceny může být u nich, tak jsem zmínil právě porovnání cen. A oni bohužel zase jen říkali důvody, proč to prý nejde.
Ale já od nich potřebuji data, pokud nechceme jít cestou změny zákonů a nařizování. Věřil jsem, že mohu vytvořit partnerství mezi ministerstvem zemědělství, vládou a řetězci. Ale oni zase jen opakovali, jak to nejde. Potom jsem jim řekl: Dobře, nic nedělejte, ale potom my budeme zveřejňovat ceny, za kolik nakupujete a prodáváte.
Bylo by to možné?
Nevím, jestli to je v souladu s pravidly hospodářské soutěže, je to velmi extrémní postup. Ale stojí za zvážení. Samozřejmě, budeme vždy dělat jen to, co je v souladu se zákony.
Co tedy konkrétně budete dělat dál?
Jako ministr zemědělství disponuji kontrolními mechanismy přes potravinářskou inspekci a veterinární správu, takže je určitě budu v rámci zákonných pravidel využívat tak, jak bude potřeba. A chci s kolegy ve vládě jednat také o tom, že je potřeba, aby se zapojily všechny další orgány, jako je například Česká obchodní inspekce, která spadá pod ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.
Stejně tak chci s panem premiérem mluvit o tom, aby jednal s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Aniž by čekali na nějaké podněty, měli by jednat o případných kartelových či kvazikartelových dohodách nebo porušení zákona o významné tržní síle.
Šéf antimonopolního úřadu ale tvrdí, že nemohou dělat víc, než už dělají. Budete s ním mluvit?
Chci s ním o tomto jednat. Zastavoval jsem se za ním na úřadě v září a osobně jsme o cenách řetězců mluvili. Už tehdy jsem mu říkal, že by se měly zpřísnit kontroly zákona o významné tržní síle. Nemám pocit, že se tak stalo. Proto o tom chci mluvit na vládě a i osobně s premiérem.
Takže řetězce musí počítat s tím, že budou pod větší kontrolou?
Ano. Pokud jsme v takové situaci, tak tomu tak bude. Samozřejmě podle platných zákonů a předpisů. Stejně tak budeme chtít, aby se těchto zákonů a předpisů držely i řetězce.
Může něco zabránit tomu, aby lidé v Česku nemuseli kupovat ještě dražší potraviny než dosud?
Já neustanu ve vnějším tlaku, protože to je jeden z mála nástrojů, které mám. Určitě to není tak, jak slyšíme od obchodníků, že problém s cenami je všude jinde než u jejich marží a ziskovosti. Je na místě, aby čeští zákazníci věděli, jakým způsobem se chovají řetězce v Německu, Polsku a České republice.
Co dalšího chcete ještě dělat?
Budu co nejvíce veřejně vystupovat a říkat, jaká je pravda. Považuji za zcela bezdůvodné, že řetězce dál zdražují. Včera mi například zástupci Svazu pekařů a cukrářů potvrdili, že oni důvod ke zdražení od 1. ledna 2024 nevidí. A ceny, za které dodávají řetězcům, určitě zvyšovat nebudou. Je to jen další důkaz toho, co říkám delší dobu.
Takže byste třeba doporučil lidem, aby se více obraceli přímo na pěstitele, chovatele, výrobce?
Mohu slíbit, že budu ještě více podporovat malé lokální mlékárny, pekárny, chovatele či pěstitele, protože oni produkují velmi kvalitní a mnohdy i lokálně unikátní potraviny. Ještě více budeme podporovat značky, jako je Klasa či Regionální potravina, ještě více budu jezdit do regionů a budu ukazovat tyto malé či střední firmy. Pokud jde například o státní podporu, tak už jsme úplně opustili dotační program pro velké potravináře, protože k tomu není v této chvíli žádný důvod.
