Mléko zdražili zemědělci, hovězí maso obchodníci. Kdo se nejvíc podílí na růstu cen

Tomáš Klézl Pavla Adamcová Aleš Vojíř Štefan Novák Tomáš Klézl, Pavla Adamcová, Aleš Vojíř, Štefan Novák
21. 3. 2023 5:30
Nejvýraznější zdražování potravin od 90. let neustává. Obchody, potravináři a zemědělci jej odůvodňují cenami energií, krmiv i obalů. Ministr zemědělství je ale přesvědčený, že někdo v dodavatelském řetězci nehraje fér. A chce prověřit, kdo na zdražování nejvíc vydělává. Aktuálně.cz přináší srovnání toho, které zboží nejvíce zdražilo u zemědělců, zpracovatelů a prodejců.

Ceny, za které Češi ještě loni v únoru běžně nakupovali potraviny, se dnes zdají až nepředstavitelně nízké. Vejce stála méně než tři koruny za kus, kilogram cukru či mouky byl za 16 korun. Pak ale přišla ruská invaze na Ukrajinu a s ní spojené zdražování energií a následně potravin. Cedulky na regálech obchodů dnes ukazují u vajec dvojnásobnou cenu, podobně je na tom i cukr, mouka je dražší o třetinu.

Takové zdražování Česko zažilo naposledy počátkem 90. let při přechodu na tržní hospodářství. Obchody, prodejci i zemědělci obhajují růst cen hlavně drahými energiemi, platí ale, že v porovnání s ostatními evropskými zeměmi se v Česku zdražuje téměř nejvíce. Navíc zatímco ceny energií už dávno klesají, ceny potravin rostou dál. 

Na jídlo a bydlení padne podle statistického úřadu skoro polovina výdajů českých domácností. A devět z deseti Čechů se obává, že budou potraviny dále zdražovat, ukázal lednový průzkum agentury Ipsos.

K vyřešení se zavázal ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). A začal ostrými vyjádřeními. V únoru obvinil obchody, že "zkoušely, co zákazníci vydrží" nebo že vysokými cenami "zneužily Vánoce". Požádal lidi, aby mu posílali podněty na nekalé praktiky prodejců, a sám podal stížnost k antimonopolnímu úřadu kvůli cenám cukru. Postupně se hodlá zaměřit i na další důležité zboží a chce zjistit, kdo na zdražování nejvíce "zbohatl". To bude vedle úřadu zkoumat i speciálně zřízená pracovní skupina vedená ministerstvem zemědělství.  

Aktuálně.cz přináší velké srovnání toho, jak se vyvíjely ceny zboží od loňského února až dodnes, a to u jednotlivých článků dodavatelského řetězce. Ten dnes funguje zhruba takto: zemědělec podojí krávu a nezpracované mléko prodá mlékárně za 13 korun za litr. Ta ho upraví třeba na polotučné mléko, zabalí a prodá obchodnímu řetězci za 17 korun. Obchod pak zákazníkům prodává litrovou krabici mléka za 24 korun. 

Pohled do dat Českého statistického úřadu odhaluje, které potraviny nejvíce zdražily u zemědělců, potravinářů a prodejců. Za mléko sice dají o pět korun více než před rokem, prodejci se ale na zdražení podíleli jen menší měrou. Zatímco jejich marže se oproti minulému únoru zvedly o 23 procent, potravináři zdražili o 29 procent, zemědělci dokonce o 33 procent. Podobně u zemědělců nejvíce zdražily brambory nebo vepřové maso.

Jiné položky zase nejvýrazněji zdražili obchodníci. Třeba eidamský sýr zpracovatelé prodávají dokonce o procento levněji než před rokem, na pultech obchodů je ale skoro o třetinu dražší. Jejich marže se nejvíce zvýšily také u vajec a hovězího masa. Potravináři se zase nejvyšší měrou podíleli na zdražení mouky nebo kuřecího masa. Přehled cen potravin v jednotlivých měsících Aktuálně.cz nabízí v interaktivní grafice.

Nejen energie, ale i krmiva, obaly a odpady

Ačkoli ministr Nekula obviňuje ze zdražování hlavně obchodní řetězce, jednoznačného "viníka" podle analytiků najít nelze. "Situace je různá v různých typech zemědělských komodit, skupin potravin i v maloobchodě. U každého z článků bychom našli příklady, kdy růst cen byl vyšší než u jiných článků, a naopak," říká agrární analytik Petr Havel.

Vyšší marže podle něj nemusí nutně znamenat vyšší zisk. "Důvodem zdražování je růst cen vstupů, symbolem jsou energie, ale nejde jen o ně," dodává.

Se stále dražším jídlem musí lidé počítat i podle potravinářů. "Zdražování potravin je nevyhnutelné. A příčiny jsou jednoznačné: Jsou to zvýšené náklady nejen na elektřinu a plyn, současně se zvedají i ostatní náklady, ceny obalů, lidské práce a v neposlední řadě také cena za likvidaci odpadů," uvádí Helena Kavanová z Potravinářské komory.

Zemědělcům se podle šéfa Agrární komory Jana Doležala v posledním roce o vyšší desítky až stovky procent zvýšily náklady na energie a pohonné hmoty, ale také na průmyslová hnojiva, krmivo pro hospodářská zvířata nebo mzdy. Proto si myslí, že zemědělci zdražili ještě málo. "Růst zemědělských cen zdaleka nedosahuje růstu jejich nákladů," tvrdí.

Podobně se vyjadřuje také šéf Svazu obchodu a průmyslu Tomáš Prouza.  "Náklady obchodníků rostly rychleji než ceny potravin a obchodníci tento nárůst absorbovali na úkor svého zisku. Jinak by se nemohlo stát, že by tempo inflace bylo vyšší než rychlost růstu cen potravin," říká.

Představitelé obchodníků i zemědělců se shodují na tom, že za zdražováním stojí mimo jiné pro Česko typická nízká konkurence, což umožňuje velkým hráčům určit si podmínky na trhu. Zároveň ale všichni tvrdí, že za zdražování nemohou oni, ale "ti druzí".

Prouza vidí hlavní problém v existenci velkých holdingů, jako je Agrofert, který v sobě sdružuje firmy od prodeje zemědělské techniky přes hnojiva, zemědělství až po výrobu potravin. Nízká konkurence je podle něj i v potravinářství. "Namátkou v oblasti margarínu drží jediný výrobce až 70 procent trhu, u balené vody mají stejný podíl dva výrobci, u piva bezmála 60 procent opět dva výrobci," vypočítává.

Šéf Agrární komory ze zdražování viní naopak obchodní řetězce. "75 procent tuzemského maloobchodu ovládá 11 obchodních řetězců majících obrovskou tržní sílu, která je neporovnatelná s několika desítkami tisíc českých zemědělských podniků," uvádí Doležal.

Snížení daně ministr nepodporuje

Spor hodlá ministr Nekula rozsoudit v příštích měsících. Agrární analytik Havel ale nečeká převratná zjištění. "I bez toho se ceny potravin budou stabilizovat a ve druhé polovině tohoto roku v některých případech i mírně klesat, protože - a to je hlavní příčina zdražování -, budou klesat náklady jak na výrobu, tak na prodej," předpokládá Havel.

Experti i zástupci jednotlivých složek řetězce navrhují ministru Nekulovi, aby ceny potravin zkrotil snížením daně z přidané hodnoty na potraviny. Takový návrh už má ministerstvo připravený a vláda jej projedná ještě v tomto pololetí, Nekula změnám ale nakloněný není.

"Není vhodné udělat tento krok, pokud tady není umravněn trh a není v pořádku konkurenční prostředí, protože bychom dělali jenom díru do rozpočtu, prohloubili schodek a vůbec by se to neprojevilo, jenom by si někdo otevřeně nebo skrytě navýšil své zisky," říká mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Video: Pokud je v Polsku levněji, jezděte nakupovat tam, říká ekonom Křeček (3. 11. 2022)

Čeští spotřebitelé by si neměli nechat všechno líbit. Pokud potraviny v Polsku vycházejí levněji, jezděte tam nakupovat častěji. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

V Turecku začalo druhé, rozhodující kolo prezidentských voleb. Očekává se vítězství Erdogana

V Turecku se otevřely volební místnosti pro druhé kolo prezidentských voleb. Turci rozhodují o tom, zda tuto zemi s 85 miliony obyvatel povede dál současný prezident Recep Tayyip Erdogan, či ho vystřídá lídr opozice Kemal Kiliçdaroglu. Očekává se opět vítězství prezidenta Erdogana, který zemi vládne už dvacet let.

Druhé kolo se koná proto, že 14. května žádný z kandidátů nepřekonal hranici 50 procent. Erdogan před dvěma týdny dostal 49,5 procenta hlasů, Kiliçdaroglu skončil druhý se ziskem 44,9 procenta. Třetí byl s 5,2 procenta hlasů kandidát s krajně pravicovou minulostí Sinan Ogan, který nyní podpořil Erdogana. Velké strany Oganovy volební koalice se ale pro druhé kolo postavily za opozičního lídra.

Volební místnosti se uzavřou v 16:00 SELČ, první předběžné výsledky se podle agentury Reuters očekávají navečer.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

USA se vyhnou platební neschopnosti. Biden a McCarthy se dohodli na zvýšení dluhového stropu

Americký demokratický prezident Joe Biden a republikánský šéf Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy se v zásadě dohodli na zvýšení limitu pro zadlužení Spojených států, což americké vládě umožní vyhnout se platební neschopnosti. Po sobotním telefonickém jednání to oba potvrdili v noci na neděli. Pokud by demokraté a republikáni nenalezli shodu, hrozila by USA platební neschopnost už 5. června, což by mělo vážné dopady na celosvětovou ekonomiku.

"Začátkem tohoto večera jsme s předsedou McCarthym v zásadě dosáhli dohody o rozpočtu," uvedl Biden. Dohoda je podle něj dobrou zprávou pro Američany, protože zabrání "katastrofální platební neschopnosti", která by vedla k hospodářské recesi, devastaci důchodových účtů a ztrátě milionů pracovních míst.

"Ještě máme hodně práce před sebou, ale věřím, že to je dohoda hodna amerického lidu," podotkl zase McCarthy, který také hovořil o "historickém omezení výdajů" a o tom, že se podařilo zabránit novým daním.

Demokraté i republikáni podle televize CNN ještě během noci na dnešek předběžnou dohodu svých špiček posoudí. Někteří republikáni dopředu pohrozili zablokováním jakéhokoli návrhu, který by nesplnil jejich očekávání, včetně ostrých škrtů ve výdajích. Progresivní demokraté zase nechtějí dohodu, která by se dotkla federálních programů proti chudobě.

Podle agentury AP kompromis počítá s tím, že se dluhový strop zvýší na dva roky, a znovu se tak bude navyšovat až po příštích prezidentských volbách, které se uskuteční na podzim 2024. Výdaje netýkající se obrany by měly v příštím roce zůstat zhruba na současné úrovni. Součástí dohody jsou také přísnější podmínky pro lidi, kteří dostávají potravinové známky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy