Ještě před začátkem války na Ukrajině řekl bývalý ústavní soudce Stanislav Balík pro Seznam Zprávy, že bychom měli "vypnout dezinformace". Je podle vás něco takového možné udělat?
Věřím, že ano. Koneckonců se to částečně i stalo, když CZ.NIC (provozovatel českých domén .cz) zablokoval některé z webů a poskytovatelé internetu byli požádáni, aby znepřístupnili i další z nich, které tady dlouhodobě šíří ruskou propagandu. Nicméně je jasné, že je to pouze dočasné řešení. Současně se vede diskuse o tom, jak postupovat dál, a hledá se právní podpora pro prodloužení a faktickou blokaci těchto webů. Je třeba si totiž uvědomit, že dezinformační weby dále fungují, dá se na ně vstoupit, pouze jiným způsobem, ale nerad bych říkal jakým.
Viděla jsem srovnání, že dezinformace se šíří podobně jako epidemie a že by stát měl izolovat šiřitele, co nejvíce to jde. Není to ale u dezinformací tak, že se prostě jen přesunou jinam?
Ano, bohužel neexistuje žádné řešení, které by ten problém vyřešilo úplně. Vždy to bude, obávám se, taková hra na kočku a myš. Ale alespoň lidem můžeme zabránit v jejich šíření, podobně jako je tomu například s omezením svobody slova u popírání holocaustu nebo sdílení dětské pornografie. Lidé, kteří by se aktivně chtěli na něčem takovém podílet, si teď prostě dávají pozor na pusu a problém se dramaticky zmenšil.
Problém s dezinformacemi má dvě části. Takzvané šíření a následné zveličování. Lze si to představit teď na příkladu Ukrajiny, kde Rusové používají proti civilnímu obyvatelstvu raketomety. Jednotlivé dezinformace, které publikují weby, jsou vlastně rakety, které někdo nakládá do raketometu.
Místa, kam raketomet střílí, to už je zveličování, což dělají sociální sítě. Cílí na lidi, kteří již jsou dezinformacemi ovlivněni a je u nich velká šance, že jim znovu podlehnou. Algoritmy na sociálních sítích milují dezinformace. Když takovou zprávu najdou, tak ji zveličí a rozšíří mnohem více než články z mainstreamových médií.
Měl by to podle vás Facebook a jiné sítě nějak regulovat, případně blokovat?
Určitě by měl regulovat zejména již zmíněné zveličování, které nemá se svobodou slova nic společného. O tom se vede diskuse už dlouhé roky. Facebook byl hlavní kanál pro rekrutaci bojovníků takzvaného Islámského státu a nic s tím tenkrát nedělal, protože jeho vedení vůbec nechápe svou odpovědnost. Od té doby to pokračuje dál, s covidem nebo teď s ruskou agresí na Ukrajině. Nic proti tomu nedělají a sami se nezregulují, musíme je k tomu dotlačit.
Říkáte "my", může s tím něco dělat i Česko?
Česká vláda v tomto případě proti tomu nemůže udělat vůbec nic, protože tady Facebook nemá ani svou pobočku, ale může se zapojit a použít svůj hlas v Evropské unii, která k tomu má dostatečnou sílu a právní nástroje.
Analytik Dominik Presl v rozhovoru pro Aktuálně.cz před několika dny řekl, že ačkoli je dobře, že se v Česku v posledních dnech posunula hranice toho, co je přípustné na internetu, tak není nijak definovaná zákonem. Souhlasíte s tím?
V každém případě. Změny v legislativě by měly postihnout tuto novou situaci. V současnosti to náš právní řád nezná. Rusko proti nám útočí v kybernetickém prostoru dezinformacemi intenzivně od roku 2014 a teprve nyní to začíná být předmětem vážné veřejné diskuse. Politická scéna by se tím skutečně měla začít zabývat. Nejde totiž jen o dezinformace, ale o uvědomění si, co je vlastně cílem ruské systematické propagandy.
A tím je?
Podkopat naše ústavní zřízení. Rozvrat evropské demokracie. Protože s námi Rusové nejsou schopni držet krok a nemají na nás ani vojensky, tak je jejich jedinou strategií rozložit nás zevnitř právě prostřednictvím dlouhodobých takzvaně psychologických operací.
Čím to je, že s námi nejsou schopni držet krok?
Protože autoritářský režim lidem věci nařizuje a nepodporuje samostatné a inovativní myšlení. V konečném výsledku jsou právě tyto atributy předpokladem rychlejšího vědeckého a technologického pokroku. Takže v praxi vidíme, že v Rusku není žádný pořádný podnik, kromě výrobce zbraní, a ani ruské zbraně nejsou naštěstí takové, jak je jejich propaganda líčí. Nejsou schopni vyrobit telefon, počítač, auto, které jezdí, nic.
Někteří členové SPD či KSČM sdílí lživé příspěvky například o tom, jak Ukrajinci vyhazují jídlo. Co tím podle vás sledují?
Oni pracují v žoldu Ruska. Komunistická strana z jakýchsi podivuhodných důvodů podporuje politiku ruského státu, který už dávno není řízen komunistickou stranou, ale jakousi kombinací bývalých agentů tajné policie a organizovaného zločinu. Takže to s komunistickými ideály nemá nic společného a nelze si to vysvětlit jinak, než že je ruské tajné služby mají zpracované a oni jednají podle jejich pokynů. V případě SPD se obávám, že se jedná o velmi podobnou věc.
Podle nejnovější zprávy Českých elfů, skupiny, která bojuje s dezinformacemi, přetrvávají v našem prostoru ruské vlivové operace právě kvůli lidem, kteří jsou přímo napojení na Ruský dům v Praze, který je součástí ruské ambasády a slouží jako kulturní a vzdělávací centrum. Na facebookové stránky Ruského domu pravidelně přispívají autoři a koordinátoři dezinformačních médií. Může jít o nějakou přímou spolupráci?
Částečně určitě. Velmi se to však změnilo po vypovězení ruských diplomatů ke konci loňského května. Tehdy zavládlo v kybernetickém prostoru téměř ticho, a z toho se dalo nepřímo usuzovat, že ruský stát podstatnou část svých dezinformačních aktivit řídil a prováděl z půdy ruské ambasády v Praze.
Jaký má dezinformační scéna v současnosti v Česku reálný dosah? Je to pro českou společnost nebezpečné?
Je to krajně nebezpečné, a to z důvodu, že cílem ruského působení v informačním prostoru není přesvědčit Čechy, že na Mariupol si střílí Ukrajina sama a že to není ruská armáda a podobné absurdity, které si Rusko šíří na svém území. Tady jde o dlouhodobé vlivové působení Ruska. Takže nemá moc cenu se zabývat jednotlivými dezinformacemi, těch je tady neustálý proud.
Co je tedy tím hlavním problémem?
Podstatou je, že se Rusové snaží změnit vědomí lidí na dálku a přeprogamovat je tak, aby nevěřili našemu světu a tomu, že existuje něco jako pravda. Snaží se je postavit proti demokratickým institucím tím, že našim občanům dlouhodobě podsouvají tezi, že jim tyto instituce lžou. Jenže když je nebudeme mít, tak nebudeme mít demokracii.
Do jaké míry je šíření dezinformací organizovaná akce a do jaké míry je to naopak spontánní?
Je to kombinace obou. Jednak v dlouhodobém pohledu odvádí špinavou práci příslušníci ruské páté kolony, kteří mají konspirační pohled na svět. Když o něco Rusům ale skutečně jde, tak do toho přímo vstoupí a jsou schopni sjednotit argumentaci dezinformační scény a zvýšit tak její dopad na myšlení lidí. To jsme mohli vidět v případě Vrbětic, kdy se celá scéna otočila přes noc. Těžko se dalo věřit tomu, že by to udělala sama, muselo to být tenkrát organizované.
Kdybychom měli současnou situaci srovnat s Vrběticemi, přijde vám, že se dezinformační scéna chová nějak jinak?
Ano, nastala zajímavá situace. Zatímco dění kolem Vrbětic se událo během několika málo hodin, dezinformační scéna byla skoro jakoby připravená, že se to stane. Mezi analytiky si myslíme, že to Rusové museli vědět dopředu.
Nicméně teď, v případě ruského útoku na Ukrajinu, se to v té samé komunitě nevědělo. Ze strany Ruska to byla utajovaná věc, šlo o něco, co bylo zcela nepředstavitelné i pro pátou kolonu. Její reakce na zahájení ruské invaze na Ukrajinu tak byla zpočátku zmatená a viděli jsme, že v prvních dnech nevěděli, jak se zachovat. Teprve s několikadenním zpožděním se scéna rozjela ve prospěch ruských narativů.
