Lipovec - Malebné obci Lipovec na Blanensku, rozkládající se v Drahanské vrchovině, se někdy přezdívá Brána Moravského krasu. Za pár dní už nebude v jejím čele stát starosta, ale správce pověřený ministerstvem vnitra. Zatímco ve více než 6000 obcích v celém Česku se první říjnový víkend uskuteční komunální volby, tisícovka obyvatel Lipovce by hledala volební místnost marně. O místo v zastupitelstvu totiž nestojí ani jediný člověk.

Každé čtyři roky se najde několik malých obcí, ve kterých se volby kvůli nízkému zájmu ze strany kandidátů nekonají. Lipovec se ale liší tím, že má více než tisíc obyvatel.

"Mám toho plné zuby. V lednu jsem měl třetí infarkt, táhne mi na 64 let. Lidé jsou horší a horší. Každý si myslí, že starosta je největší brzdou, že nejsou chodníky zlaté a světla stříbrná," říká starosta František Kopřiva, který kromě dvouleté přestávky vedl obec v kuse tři desetiletí. Nyní se rozhodl skončit.

Přiznává, že ho vzniklá situace překvapila. Zvláště když se často setkával s připomínkami, co všechno by měl dělat lépe. Nikomu z kritiků se však na jeho post nechce. Lipovec přitom není obec, která by nežila společenským životem. Místní fotbalové družstvo hraje krajskou soutěž, trénují zde i dorostenci a malé děti. Své zájmové organizace tu mají i hasiči nebo zahrádkáři. Spolek Vápeníček zase v místní sokolovně pořádá výstavy, přednášky či divadelní představení.

"Jsou to vesměs lidé v důchodovém nebo předdůchodovém věku, takoví dobrovolníci, co se starají hlavně o kulturní život, ale že by sami kandidovali, to tam nikdy nepadlo. Je to ale i tím, že mezi sebou moc mladých nemáme. Zestárli jsme prostě," říká členka Vápeníčku a zároveň radní Jaroslava Školařová, která je partnerkou současného starosty.

Přitom ještě před několika dny se zdálo, že volby v obci proběhnou, ačkoliv by byly čistě formální. Do voleb se přihlásila patnáctičlenná kandidátní listina lidovců. Jelikož byli jediní uchazeči, všichni by usedli v zastupitelstvu. Nakonec však svou kandidaturu stáhli.

"Nikdo z nás nebyl ochotný dělat starostu, ať už z pracovních, nebo jiných důvodů. Když jsme zjistili, že naše kandidátka je jediná, tak jsme ji stáhli," říká místostarosta Vojtěch Zouhar. Jeho uskupení předpokládalo, že zájemce o starostovský post se najde na jiné kandidátce a oni pak případně obsadí místa v zastupitelstvu a radě.

A nebyl to úplně neopodstatněný předpoklad. Před čtyřmi lety kandidovala v Lipovci kromě lidovců také ČSSD v čele se starostou Kopřivou a komunisté. V roce 2010 o hlasy voličů kromě zmíněných stran usilovala ještě patnáctka sdružených nezávislých kandidátů.

Vedení obce tak po volbách převezme správce z ministerstva vnitra, který zde bude působit minimálně do ledna příštího roku, kdy by se měly konat dodatečné volby. Oslovení Lipovčané věří, že tentokrát se již najdou tací, kteří budou mít zájem na radnici usednout.

Být bez zastupitelstva a starosty se totiž neobejde bez komplikací. Správce z ministerstva vnitra má jen omezené pravomoci. "Činnost správce obce není plnohodnotnou náhradou působnosti a pravomoci zastupitelstva ani starosty. Správce plní na základě zákona pouze vybrané úkoly orgánů obce na úseku samostatné působnosti. V majetkoprávní oblasti pouze spravuje majetek obce, nemůže ho prodávat nebo zastavovat. Nemůže ani sjednávat smlouvy zavazující obec," vysvětluje mluvčí ministerstva Ondřej Krátoška.

To si uvědomuje i místostarosta Zouhar, který odmítá obec vést kvůli náročné práci. "Je to špatně. Rozvoj obce se zabrzdí, nebudou žádné investice, bude se muset dělat jenom to nejnutnější. Bude to mít i dopad na spolky. Když od obce nedostanou peníze, tak i spolková činnosti tady nebude taková," říká Zouhar a zpětně připouští, že asi byla chyba kandidaturu stáhnout. 

Lipovec není jedinou obcí, která bude po volbách v rukou správce. Podobný osud čeká i zhruba 40 kilometrů vzdálené Hodějice na Vyškovsku, které mají rovněž tisíc obyvatel. Vedle nich se volby neuskuteční také v dalších patnácti obcích. Ty však mají většinou maximálně kolem dvou stovek obyvatel.

Počet obcí, kde se letos volit nebude, však na číslovce sedmnáct končit nemusí. "Lze si například představit situaci, kdy těsně před volbami zemře osoba uvedená na kandidátní listině a počet kandidátů tak poklesne pod zákonné minimum. Volby by se v takovém případě konat nemohly," dodává mluvčí ministerstva vnitra.